Kroměříž – radnice

Kroměřížská radnice je jednou z dominant Hanáckých Athén i nejvýznamnější budovou zdejšího Velkého náměstí. A také objektem s velmi dlouhým stavebním vývojem, který zasáhl celkem šest století. První radnice tady totiž byla postavena okolo roku 1150 a svou současnou podobu víceméně získala – spolu s věžními hodinami – stavebními úpravami v letech 1593 a 1611. I když původně se jednalo o jednopatrovou budovu, která byla o druhé patro doplněna až v polovině 19. století.

Nárožní - a v podstatě stále renesanční – radniční budově z II. poloviny 16. století (zřejmě z roku 1572) dominuje předsazená - 40 metrů vysoká – průčelní věž s ochozem a renovované dvouramenné schodiště. Zaujme také přízemí radnice svým klenutým podloubím s vnější bosáží oblouků. Přestavbu z počátku 17. století připomíná pamětní deska biskupa Karla II. Lichtensteina v průčelí radnice. Ta byla rekonstruována po roce 1945 a i dnes slouží svému původnímu účelu – je totiž sídlem městského úřadu a starosty.

Pro vzhled kroměřížské radnice byly důležité i některé další události. Jednalo se např. o poškození budovy švédskými vojsky v roce 1643 (opravena však byla nejpozději v roce 1654). Jisté menší opravy zde proběhly také v letech 1686, 1730 a 1787. Od roku 1850 v radnici sídlilo okresní hejtmanství a soud, díky čemuž bylo do atiky vestavěno 3. patro a zrušilo se předložené schodiště. Po roce 1945 pak proběhla rozsáhlá rekonstrukce radnice, která jí v podstatě vrátila její předchozí podobu.

Kroměřížskou radnici najdeme na adrese Velké náměstí č 115/1 a všeobecně je popisována jako dvoupatrová nárožní budova s vysokou hranolovou věží a představeným dvouramenným schodištěm, která je situovaná v jižní frontě domů na Velkém náměstí (a současně v jihovýchodním rohu náměstí). Hlavní průčelí radnice kromě čtyřboké věže zvýrazňují postranní ramena schodiště do prvního patra podvěží. V přízemí je budova otevřena volnou arkádou s jedním klenebním polem valené klenby. Nechybí kamenná bosáž průčelní arkády s vrcholovým klenákem, podpírajícím balkon prvního patra věže.

Horizontalita fasády je podpořena profilací kordonových říms na úrovni prvního patra, vertikalitu zdůrazňuje husté řazení okenních os. Z kamenické výzdoby je nutno zmínit zejména deskové erby biskupa Karla z Liechtenštejna a Kastelkorna (z fasády nad vstupním obloukem byla přemístěna do vstupní části v přízemí) a dlouhou erbovní desku se znakem biskupa Dietrichteina a městským znakem k roku 1611.

Nad dvojicí menších oken v patrech jsou umístěny dvojice ciferníků věžních hodin. Samotná věž je zakončena otevřeným ochozem s balustrovým parapetem, helmici s dvojicí otevřených luceren a vrcholovou makovicí. Boční plochy věže jsou v prvním patře osazeny dvojicí raně renesančních portálků.

V zadní části objektu je vestavěno novodobé tříramenné pilířové schodiště do zvýšeného třetího poschodí. V budově zůstaly částečně dochovány valené i segmentové klenby na výsečích, část objektu je plochostropá. Zajímavý je soubor sklepních prostor s cihlovými valenými klenbami pocházejícími z období výstavby renesanční radnice ve II. polovině 16. století.

Kroměřížská radnice je považovaná za cennou historickou památku zejména díky dochovanému kontinuálnímu stavebnímu vývoji na původní středověké parcele. Zachován zůstal půdorys budovy, použité stavební materiály i soubor kamenických prvků dokládající dataci stavebních fází. Z výše uvedených důvodů byla tato budova zařezena mezi naše chráněné památky již v květnu roku 1958. O dvacet let později se radnice stala součástí zdejší památkové rezervace a v roce 1998 i nárazníkové zóny statku světového dědictví UNESCO (Zahrady a zámek v Kroměříži).