Kroměříž - Regentský dům

Regentský - nebo také Hejtmanský - dům se nachází na kroměřížském Velkém náměstí a patří k nejvýznamnějším památkám Hanáckých Athén. Jedná se o renesanční měšťanský dům s šenkovním právem, postavený ve II. polovině 16. století na starších gotických základech. Cenný je ovšem tento objekt hlavně svou původní sgrafitovou výzdobou, zobrazující např. soud nad povětrnými ženami, medvědáře nebo herce. Sgrafita dnes můžeme vidět zejména díky renovaci z roku 1950.

Již v roce 1649, tedy za regenta Jana Mikuláše Reitera z Hornberka, byl tento dům spojen s domem sousedním a obě průčelí se sjednotila novou barokní fasádou s novým kamenným portálem a širokým vnitřním schodištěm. Vlastníci domu bývají většinou spojování se zdejším biskupstvím. Například zmíněný Jan Mikuláš Reiter z Hornberka byl vrchním regentem všech biskupských panství a velitel pevnosti Hukvaldy, jeho předchůdce Orlík z Lažicka zase dvorním šenkem kardinála Františka z Dietrichštejna. Po regentově smrti pak dům zdědil sám olomoucký biskup Karel II. z Liehtenštejna – Kastelkornu.

Co se týče podoby domu, je potřeba ještě zmínit, že kromě průčelí v severozápadní frontě Velkého náměstí jej ještě charakterizuje nižší trakt nádvorní a další otočený do Pilařovy ulice. Hlavní průčelí má v přízemí podloubí a kamennou nápisovou desku se znakem Liechtensteinů z roku 1665. V podloubí je pak umístěna pamětní deska připomínající, že od roku 1923 zde až do své smrti žil arcibiskupský knihovník Antonín Breitenbacher.

Výstavný měšťanský dům se složitým stavebním vývojem a adresou Velké náměstí č. 39 si dodnes uchoval svou původní - vrcholnou a pozdněrenesanční - přízemní dispozici a četné kvalitní kamenické prvky, které však už většinou pocházejí z období stavebních úprav v letech 1652 až 1667. Jako takový byl také mezi naše chráněné kulturní památky zařazen hned v květnu roku 1958. Pro památkovou hodnotu Regentského domu jsou evidentně důležité osmičky, protože o dvacet let později se stal součástí kroměřížské památkové rezervace a o další dvě desetiletí později i nárazníkové zóny světového dědictví..

Na závěr ještě pár doplňujících informací:

Sedmiosá hlavní fasáda dvojdomu je v přízemním parteru otevřena čtyřmi arkádami loubí s valeným zaklenutím. Na čelní straně jsou přizděny čtyřboké zkosené pilíře. Pravou část fasády v rozsahu čtyř okenních os pokrývají raně renesanční sgrafita, mezi kterými najdeme i biblické výjevy např. Archanděla Gabriela rozřazujícího duše při posledním soudu. Dvojici arkád v pravé části zdobí na líci sgrafitové bordury. Fasáda je završena profilovanou korunní římsou nesoucí nízkou sedlovou střechu.

Přízemí je většinově zaklenuto valenými klenbami na výsečích. V přístavbě nádvorního křídla je přízemí zaklenuto renesanční klenbou s příčnými hřebínky. Za vstupem vlevo je umístěno dvojramenné schodiště s raně barokním portálkem z roku 1652. V prvním patře zůstaly valené klenby na výsečích, ve druhém najdeme ploché trámové stropy. Dvorní fasáda zadního křídla je raně barokní a člení ji krytá podklenutá pavlač. Sklepní prostory tvoří kombinace raně barokních sklepů s těmi goticko – renesančními, ovšem v podobě pozdějších úprav.

V každém případě je ale jisté, že minout tento renesanční dům bez povšimnutí by bylo trestuhodnou chybou …