Kroměříž - Sněmovní náměstí

Fotografie (12) • Foto: Franta

Na začátek dalšího, tentokráte mnohem menšího rynku, narazíme v severním cípu hlavního kroměřížského náměstí. Má název Sněmovní, táhne se severovýchodním směrem a spolu s parčíkovou úpravou dosahuje rozměrů jen asi 75 x 25 metrů. Takže na první pohled vypadá jen jako široká ulice. Ale co je ryneček menší, o to víc vyniknou dva nepřehlédnutelné objekty jej zdobící. Tou první je Mlýnská brána a tím druhým nic menšího jak dominanta města - ohromná masa arcibiskupského zámku, do nějž vede právě odtud, ze Sněmovního náměstí, hlavní vchod.

První opevněné sídlo si zde postavil biskup Bruno ze Šaumburka už ve 13.století. Jeho nástupci jej přeměnili na reprezentativní rezidenci. Prapůvodní podoba sídla byla renesanční a objekt měl čtyři nárožní věže. Na raně barokní zámek jej podle projektu T.Luschese a S.P.Tencally nechal roku 1686 přestavět biskup Karel Lichtenštejn z Kastelkornu. Dnes zde spatříme mohutné dvoupatrové čtyřkřídlé arcibiskupské sídlo, ke kterému přiléhá (odsud neviditelná) Podzámecká zahrada, propojena s ním sallou terrenou. Vertikálnost zámeckých zdí podtrhlo použití pilastrů vysokého řádu prostupující všemi podlažími a svislé propojení oken plastickými rámy.

Ta velká věž, z jejíhož pozorování nás bolí za krkem, je vysoká rovných 84 metrů! Asi nás zarazí její podivný tvar, ale nic záhadného v tom nehledejme: osmiboká nádstavba s bání byla na hranolový spodek „naroubována“ až v období baroka.

Nás turisty bude zajímat, že se tam nahoře nachází veřejnosti přístupný vyhlídkový ochoz a stejně tak jsou v sezóně zpřístupněny i interiéry zámku. Nádherné fresky sálů i jejich štuková výzdoba jsou dílem nejpřednějších umělců 18.století a my návštěvníci jistě oceníme nejen všechny ty komnaty, kabinety a arcibiskupskou knihovnu, ale hlavně Manský sál s pozoruhodnou malířskou výzdobou a svými rozměry velkolepý sál Sněmovní. Přístupna je i zámecká obrazárna, v níž se nachází mimořádně bohatá a hodnotná sbírka evropského malířství počínaje patnáctým a končící osmnáctým stoletím.

Sněmovní náměstí samozřejmě nenese svůj název podle toho famózního zámeckého sálu, ale bylo pojmenováno na památku ústavodárného rakouského říšského sněmu, který se v zámeckých zdech konal v letech 1848 – 49. Stalo se tak na popud Františka Palackého mimořádně mimo Vídeň, protože sněm byl v revolučním roce 1848 v hlavním městě mocnářství v říjnu rozpuštěn. No, on byl na začátku března 1949 násilně rozehnán i ten kroměřížský, neboť jeho účástníci požadovali zrušení trestu smrti a omezení práv šlechty a to se pochopitelně vládě pranic nelíbilo...

Nejzašší stranu rynku krášlí jediná zachovaná průchozí věž z hradebního městského opevnění - Mlýnská brána. (Její kolegyně, brána Kovářská a Vodní, byly zbourány už roku 1857.) Mlýnskou vedla cesta na Sladovnické předměstí k vrchnostenské mincovně, pivovaru a panskému mlýnu. Přiléhala k zámeckému příkopu a byla spravována přímo biskupem a hlídala ji jeho garda. Němou připomínkou barokní úpravy je zachovalý fragment malby, který dokládá skutečnost, že hlavní podíl na obnově města po ničivém vpádů Švédů s Valachy (a následné morové epidemii) měl biskup Karel Lichtenštejn z Kastelkornu. Letopočet 1665 je umístěn v chronogramu nápisu „CAROLUS VRBEM REPARADE STVDET.“

Podle návrhu architekta A.Archeho byla brána v druhé polovině 19.století částečně upravena. Když byl v roce 1883 zasypán hluboký zámecký příkop, vyrostla v těsném sousedství Mlýnské brány budova, kterou obývala arcibiskupská garda. Jejím patrem procházela chodba ze zámku do patra brány a odtud přes arcibiskupské gymnázium až do chrámu sv.Mořice.

Začátkem minulého století bylo gymnázium rozšiřováno a tehdy byl vedle vlastního úzkého průchodu v bráně prolomen i širší průchod pro chodce.

Poslední aktualizace: 23.2.2020

Kroměříž - Sněmovní náměstí na mapě