Kydlinovský rybník

Jedná se o vodní plochu, která vznikla v úzké souvislosti s blízkým Kydlinovským mlýnem, jenž byl poprvé zmíněn k roku 1358, kdy zde královéhradeckému měšťanovi Kydlinovi náležel dvůr, k němuž patřil rovněž mlýn, cihelna a výsadní krčma, která byla zapsaná v zemských deskách jako hostinec „Na Velké“. Ale na rozdíl od tohoto mlýna nemá rybník tak dlouhou historii, protože vznikl až o mnoho století později. Navíc původní Kydlinovský mlýn stával před vybudováním náhonu přímo na toku Melounky, dříve nazývané jako Melonka (od toho, že její vody sloužily k mletí obilí).

K jeho vybudování na Velkém Labském náhoně, dříve zvaném jako Mlýnský potok (v mapách byl takto zaznamenán ještě kolem roku 1926), došlo až někdy na přelomu 18. a 19. století, neboť v mapě I. vojenského mapování z let 1764- 1768 a v jeho rektifikaci z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl? lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c096) není ještě zaznamenán, ale v indikační skice stabilního katastru z roku 1840 je ještě s jedním menším a severněji položeným již zakreslen (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=HRA346018400). Obě vodní plochy byly zřízeny tak, aby byly napájeny z výše zmíněného náhonu a v případě potřeby z nich pak mohla být voda do něj opětovně pouštěna, aby měl mlýn dostatek vody k pohánění kol v období sucha, kdy voda v náhonu vyschla nebo jím teklo tak malé množství, že by mlýn musel stát. Dalším důvodem jejich zřízení mohlo být i to, že jejich vznikem byl získán zdroj vody pro případné hašení, neboť Labe bylo relativně daleko a nabírání vody z něj bylo složitější. Mohlo tedy jít i o reakci na velký požár mlýna, k němuž došlo 12. září 1717, případně mohly obě vodní nádrže vzniknout kvůli výstavbě nové jahelky. Podle lidových podání na jejich březích sedával královéhradecký historik František de Paula Švenda, když mu 24. srpna 1814 vyhořel byt a spolu s ním velká zásoba jeho knih, takže od té doby bylo úplné vydání jeho královéhradeckých pamětí velkou vzácností. Po této katastrofě se ho ujal právě jeho spolužák, přítel a zdejší mlynář František Střemcha, a to až do jeho smrti 15. února 1827.

Existenci obou rybníků ohrožovaly časté povodně, takže mlynáře stála jejich řádná údržba nezanedbatelné množství finančních prostředků. Menší rybník pak zanikl koncem 19. století, kdy se na jeho místě vybudoval ovocný sad a u něj byla později vztyčena socha sv. Jana Nepomuckého s nápisem: „Svatý Jene Nepomucký, patrone náš, buď nám přímluvou svou nápomocen, bychom z milosti Boží od všelikého neštěstí ochráněni byli! 17-12/6-99“, která byla postavena majitelkou Kydlinova Johannou Střemchovou v roce 1898 na památku stoletého držení mlýna tímto rodem. Tento stav je zaznamenán např. ve III. vojenském mapování z let 1877-1880 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=3vm&map_region=25&map_list=3955_2). Mlýnská nádržka, jak byl původně rybník též nazýván, se zapsal do historie i několika neštěstími, např. 3. prosince 1892 v ní utonul cejchovní mistr Alois Halík, když spadl z namrzlé lávky u mlýna.

Postupem času však přestal rybník sloužit původním účelům a byl určen převážně k chovu ryb a po zabavení mlýna komunistickým režimem v roce 1948 byl užíván i k závlahám přilehlých polí, jež byla obhospodařována královéhradeckým Státním statkem. Jeho stavu však nebyla věnována přílišná pozornost, a tak zarůstal náletovými dřevinami a byl zanášen různými sedimenty. Na březích u něj se svého času objevily také černé skládky. Dnes má výměru 4 818 m2 a náleží Ing. Ivě Hrdličkové, dceři Ing. Ivana Horáka, jemuž byl celý areál s rybníkem a přilehlými polnostmi navrácen díky restitučnímu zákonu roku 1991 (viz https://www.denik.cz/podnikani/kydlinov-je-s-rodinou-spjaty-pres-220-let-jsem-hrdy-na-to-co-se-nam-tu-povedlo-2.html), a tak i sám rybník oproti minulosti víceméně prohlédl.