Zaniklá kaplička v Podůlšanech

Tento drobný sakrální objekt vznikl nejspíše v 18. století, ale nedá se vyloučit ani to, že k jeho zřízení došlo mnohem dříve. V knize „Pardubicko, Holicko, Přeloučsko. Díl III. Místopis“ od Františka Karla Rosůlka z roku 1909 o něm nalezneme pouhou zmínku: „Podůlšany bývaly dříve zajímavy svým nízkým dřevěným kostelíkem sv. Mikuláše se skrovným hřbitůvkem okolo, založeným r. 1664. Stával dříve jinde, na konci vesnice, kde nyní kamenná kaplička s klekátkem jest postavena; r. 1664 a 1665 zbudován na nynějším místě na Vinařovském gruntu; uvnitř na jednom sloupě byl nápis: Anno 1665.“ Stejně tak o ní nevěděl nic dašický administrátor P. Josef Nechvíle, který ve své stati „Soubor památností chrámu Páně Albrechtického, Kunětického, hradní kaple Kunětické, Opatovického, Osického, Podulšanského“ z roku 1880 napsal: „Na konci vesnice stojí malá otevřená kaple zděná s klekátkem, na otázku co by to bylo, řečeno mi, že zde původně stála stará kaple.“ Stejně drobně byla jmenována též v knize „Umělecké památky Čech. Svazek třetí. P/Š“ od kolektivu autorů pod vedením Emanuela Pocheho, publikované o 100 let později: „KAPLIČKA na rozcestí ke Starým Ždánicím - z 19. stol., bez zařízení.“

Prokazatelně prvním důkazem o existenci oné kapličky je I. vojenské mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikace z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c112). Tehdy se však nacházela dále od křižovatky, což je vidět rovněž v indikační skice stabilního katastru z roku 1840 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=CHR336018400). V té době však byl výše zmíněný hřbitůvek dávno zrušen a sloužil jako louka, jež náležela Josefu Richterovi z čp. 21. Ten se o objekt vzorně staral a stejně tak i jeho následovníci.

Podle všeho bývala původní kaplička dřevěným objektem, který byl přestavěn do zděné podoby v období kolem poloviny 19. století a v reambulaci stabilního katastru z roku 1876 je zaznamenán skutečně jako kamenná stavba. V té době došlo rovněž k úpravám obou okolních silnic, a tak se kaplička objevila přímo na hraně křižovatky. Když byl dřevěný kostel v roce 1888 uzavřen, následně zbořen a místo něho vystavěn kamenný kostel, mělo se využívat ke službám Božím právě tohoto objektu. K její obnově mělo dojít v roce 1902, kdy byl stavěn pardubickým architektem Bóžou Dvořákem nový kostel sv. Mikuláše. Časem však přestala být využívána, její zařízení postupně zmizelo a dlouhá léta nezájmu se na jejím stavu projevovala, ale občas se našel čas a materiál, aby byla alespoň trochu udržována. To již dávno patřila spolu s pozemkem pardubickému okresu, když došlo k odprodeji části pozemku č. 67 (dnešní parcelní číslo 506) k pozemku přilehlé silnice, přičemž po jeho zániku připadla do majetku Pardubického kraje.

Problémem se však stala z toho důvodu, že bránila výhledu těm, kteří mířili po staré cestě ze Starých Ždánic a díky ní se zde stávala také řada nehod, a to již od 1. republiky. Právě díky jedné z nich nakonec také zanikla, když do ní 10. července 2022 čelně narazil automobil Renault Master, jehož řidič nehodu nepřežil (viz https://www.idnes.cz/pardubice/zpravy/nehoda-automobil-kaplicka-umrti-ridic-lazne-bohdanec.A220710_212954_pardubice-zpravy_lisv?). Zbytky kapličky byly odstraněny a místo po ní urovnáno, aby následně zarostlo vegetací jako okolí, čímž se zlepšila situace tohoto silničního křížení.