Litovelská radnice a její věž

Fotografie (5) • Foto: Franta

Je nepřehlédnutelnou dominantou náměstí Přemysla Otakara, především její 65 m vysoká hranolová věž s vyhlídkovým ochozem přístupným veřejnosti.

Předchůdcem dnešního honosného objektu bylo stavení rychtáře, později přebudované na panské sídlo a v půli 16.století na radnici. Prvotní pozdně gotický sloh vystřídal architektonický styl renesanční a později byla přestavěna barokně. Nynější podoba vznikla v sedmdesátých letech „století páry“ a to vše prošlo před koncem 20.století generální rekonstrukcí.

Věž stojí přibližně ve středu mezi dvěma odlišnými, ale těsně k ní přiléhajícími dvoupatrovými budovami. V objektu po její pravici se kdysi nacházely pekařské a masné krámy, poté jeho interiéry sloužily za kasárna a ještě později do nich byla umístěna ZŠ pro zrakově postižené, která byla roku 2012 přemístěna do Olomouce.

Po levici věž sousedí s radnicí, mající rovněž dvě patra. V jejím vestibulu se nachází reliéfní renesanční deska se znakem města a andělíčky, kteří mají kupodivu ztvárněna i svá přirození, což je věc skutečně jinde nevídaná! (Při kázání na mších svatých umělec, jež je takto zobrazil, nejspíš nedával pozor, neboť by jinak věděl, že jsou andělé bytostmi bezpohlavními. Ale je dost možné, že se jednalo jen o soukromý žertík...)

Dalšími cennými zajímavostmi jsou renesanční klenby v přízemí a prvním patře radnice, jež se mohou pochlubit hřebínkovými klenbami. Obřadní síň zdobí lunety s historickými výjevy z dějin Litovle a za pozornost stojí i ten pískovcový portál s erbem Vlašimů z roku 1489, který býval součástí panského domu a dnes je využit jako vchod ze dvora.

Výstup na věž zajišťujeTuristické Info centrum a pokud návštěvník zdolá všech těch 174 schodů, čeká na něj na ochozu za hezkého počasí kouzelná vyhlídka. Ta se odtud otvírá na celou Hanou, vidět je i kopcovitá kulisa Drahanské vrchoviny a Nízkého Jeseníku a dohlédnout lze až na Praděd. Méně bystrozrací návštěvníci rádi se kochající dalekými výhledy se spokojí s pohledem na Olomouc, sakrální objekt v Cholině a tři kostely v Chudobíně, na bývalé feudální sídlo Úsov a Nové Zámky, Svatý Kopeček, Bradlo, město Šternberk a hanácký Mont Blanc – kopec Velký Kosíř, dosahující neuvěřitelné nadmořské výše 442 metrů!

Součástí návštěvy ochozu je i prohlídka světničky hlásného. Ten měl za povinnost seřizovat časomíru - staral se o sluneční hodiny i o správný chod věžního orloje, no a v noční době hodinu po hodině odtruboval z ochozu věže. Kromě toho musel dávat pozor na vznik nebezpečného požáru. Aby mohl být ve službě alespoň občas vystřídán, měl k dispozici dva pomocníky.

Závěrem bych chtěl připomenout už notně otřepanou frázi, v níž je litovelská radniční věž označována za nejvyšší na Moravě. Což samozřejmě platí o Moravě jako o řece, neboť právě pod věží protéká jedno její rameno zvané Nečíz. Věž ale může být po právu označována také za nevyšší most přes Moravu, neboť základy věže rameno Nečíz vlastně přemosťují...

Poslední aktualizace: 27.2.2021

Litovelská radnice a její věž na mapě