Lomnický chrám Navštívení Panny Marie

Po nečekané prohlídce obou nádvoří lomnického zámku už jsem spěchal opět dolů na rynek, abych si hledáčkem fotoaparátu podrobněji prohlédl i ty jeho úžasné památky. Všem jim dominuje bělostně zářící chrám Navštívení Panny Marie s vysokým dvouvěžovým vstupním průčelím, jediný takový na celém Tišnovsku. Cestou ke vstupu do interiéru kostela jsem minul vysokou starší paní, která tam aranžovala květiny a pak už nedočkavě nahlédl přes mříže dovnitř. Tak jako celý ten barokní exteriér, byly i vnitřní prostory naprosto úžasné!

Sotva jsem stačil cvaknout tři obrázky, zazvonil mi někdo za zády svazkem klíčů. Ustoupil jsem, otočil se… a ona tam stála ta paní a s úsměvem na tváři se ptala: „Chcete se podívat dovnitř?“

 

No, lidičky – samozřejmě že ano…. a jak rád!

 

Vstoupili jsme do božího interiéru a započali rozhovor o vzniku i výzdobě chrámu, přičemž ji potěšilo, že mi je znám autor projektu a dál už povídala víceméně sama. Vzpomněla jména obou slavných brněnských stavitelů, kteří se o tuto krásu přičinili a přidala informace o oltářích, malbách a sochách. Před oltářem mne požádala, abych ji pomohl odtáhnout přední dřevěnou lavici, neboť mi chtěla ukázat tu erbem zdobenou hned za ní, v níž sedávalo lomnické zámecké panstvo.

Jako bonus mi pak nabídla prohlídku fantastického Božího hrobu, jehož interiér jsem si mohl prohlédnout v přístavku u chrámové lodi napravo od hlavního oltáře. Cestou zpět ke vchodu mne upozornila i na ty veliké impozantní varhany a na několik dosud zachovalých žerdí trčících z kostelních hlavic. Nahoře byly ozdobeny kulatými symboly různých cechů, jejichž rodiny v těchto lavicích při mších svatých sedávaly.

 

Venku jsme ještě na chvíli hodili řeč a padl i dotaz, co mne zde přivedlo a kam mám namířeno dál. Samozřejmě jsem se nezapomněl zmínit i o tom, jak významně ovlivnila jedna větev lomnických pánů prosperitu mého rodného valašského městečka a jak si přebudovala brumovský hrad na mnohem pohodlnější rodové sídlo… no a pak už jsem té hodné a velmi inteligentní paní vřele poděkoval a po rozloučení zamířil z hlavního rynku k dalším lomnickým památkám. Cestou mi v hlavě chvíli bublal guláš z čerstvě získaných poznatků… a když vychladl a jeho hladina se konečně ustálila, mozek provedl jeho rozbor a shrnul to nejpodstatnější:

 

Lomnický kostel Navštívení Panny Marie je z hlediska architektury (hlavně to impozantní dvojvěžové vstupní průčelí) nadmíru cenným objektem, jehož projekt má na svědomí význačný architekt Giovanni Pietro Toncala. Tento pán proslul svými raně barokními návrhy, jenže plán lomnického kostela nejspíš tak trošku okopíroval podle chrámu brněnských premonstrátů stojícího v Zábrdovicích.

V Lomnici vprostřed náměstí ( na místě současného morového sloupu) přitom už jeden starý gotický kostel zasvěcený sv.Vítu a sv.Janu Křtiteli byl. Jenže díky hraběti Františku Gabrieli Serényimu, který chtěl mít nejen reprezentační zámecké sídlo, ale rovněž stejně reprezentační podzámčí (myšleno tím náměstí), byl starý kostelík zbourán. A na protější nejdelší straně rynku se roku 1669 započalo se stavbou nového, mnohem monumentálnějšího chrámu. Stavbu vedl brněnský zednický mistr Pavel Wimberger, kterého v roce 1683 nahradil rovněž Brňan – Jan Křtitel Erna. Chrám byl dokončen roku 1682, celý interiér pak až o rok později, ale jeho vybavování probíhalo ještě řadu dalších let.

 

Za monumentálním vstupním průčelí se nachází (z náměstí neviditelná) vlastní chrámová loď, v níž dole vystupují masivní přízemní pilíře a jejíž strop zdobí štukové dekorace. Loď je podélnou stavbou orientovanou ze severozápadního směru na jihovýchod a je ukončena půlkruhovým presbytářem. Kromě několika soch světců a dřevěných barokních lavic tvoří zbytek mobiliář pocházející až z devatenáctého století.

Z té doby (1847) je i ten fascinující mramorový Boží hrob s velice zajímavou kompozicí soch, jejichž autory se stali Benedikt Eden a Josef Břenek.

 

Vysoké hranolové věže vstupního průčelí jsou římsami rozděleny do třech úrovní a jejich nároží jsou zdobena pilastry s hlavicemi. Nahoře korintskými, pod nimi iónskými a v přízemí toskánskými. Ve spodních dvou podlažích jsou v čelních zdech věží umístěny niky se sochami světců. Mezi věžmi se nachází přízemní balkón, nad ním okno a štít s volutovými křídly. Kněžiště je zaklenuto dvěma poli valené klenby – stejně jako loď – s výsečemi. Stěny lodi jsou členěny nehlubokými oltářními výklenky, mezi nimiž jsou pilastry nesoucí římsy.

 

Zvenčí se do lodi vchází pod kruchtou, na níž jsou umístěny nádherné varhany. Ty původní postavil roku 1799 David Výmok se svým tovaryšem Václavem Merthalem, ale roku 1959 byly nahrazeny novými.

 

Novobarokní oltáře pocházejí zhruba z půle 19.století a autorem volně stojícího hlavního oltáře byl pravděpodobně Benedikt Edele. Visí na něm obraz Navštívení PM, který roku 1887 namaloval Josef Šichan.

Boční oltáře jsou zasvěceny sv.Aloisu, sv.Janu Nepomuckému, sv.Barboře a sv.Františku Saleskému. První dva oltáře svými obrazy vyzdobil Birong a ty další zase malíř Anderle.

K cenným sochám pak patří sv.Dismas z roku 1704 a Madona s Ježíškem.

 

No a to by bylo z mé strany asi tak všechno….

 

Vlastně ne: závěrem bych ještě rád podotknul, že lomnický chrám Navštívení Panny Marie patří k nejkrásnějším raně barokním sakrálním stavbám na celé Moravě!