Metaponto - město vykopávek a Pythagora

zbytky dórského chrámu Tavole Palatine  •  Fotografie (15)  • Foto: jahousek

Vstoupit do fotogalerie (15 fotografií)

Metaponto - archeologické muzeum

mince se znakem Metaponta

Vstoupit do fotogalerie (15 fotografií)

Metaponto je dnes malé městečko. Rekreační část města Lido di Metaponto leží blíž u moře. Tuto pláž využívají zejména Italové. Město Metaponto bylo významné především v dobách rozkvětu starobylého Řecka v 5-7 stol. př. n. l. Zajišťovalo řecký vliv v oblasti a využívalo úrodné půdy. Klas obilí se proto stal symbolem města a byl ražen na tehdejších mincích. Dnes je město navštěvováno kvůli archeologickým vykopávkám a památkám. Významné jsou zbytky dórského chrámu zasvěceného Héře, známého též pod názvem Tavole Palatine. Tento chrám byl vybudovaný kolem roku 530 př. n. l. Kousek od tohoto chrámu leží místní archeologický areál, kde jsou zbytky 3 chrámů – Athény, Apollona (oba v dórském stylu) a jónský Afroditin z doby kolem 470 př. n. l. Nedaleko se nachází také agora – náměstí zasvěcené Diovi, divadlo a čtvrť, kde se vyráběla keramika. Součástí areálu je i Archeologické muzeum, kde jsou uloženy cenné pozůstatky z archeologických nalezišť. Před muzeem leží obytná část Metaponta. Zde mě zaujala zdejší bytová zástavba, která mi nepřipadala ani moc italská i moderní kostel San Leone Magno.

Metaponto - archeologické muzeum  •  Foto: jahousek

O městu Metaponto se pravděpodobně zmiňují učitelé matematiky, když učí geometrii. V tomto městě totiž určitou dobu vedl své žáky Pythagoras. Přisuzuje se mu poučka: součet čtverců nad odvěsnami se rovná čtverci nad přeponou pravoúhlého trojúhelníka, tedy a2+b2=c2. Je pravděpodobné, že tuto poučku převzal od Babyloňanů, nebo Egypťanů. Intenzívně se zabýval astrologií a významem a symbolikou čísel. Tyto vědy se snažil udržet v tajnosti a toto tajemství se přenášelo i do středověku. I v dnešní době má mnohé mystický nádech. Měl však velký problém s čísly. Mystický význam čísel přisuzoval číslům celým. S ostatními čísly měl problém. Do jeho teorií nezapadala záporná čísla a zlomky, zejména iracionální čísla (to jsou desetinná čísla, která nejdou nahradit zlomky). Nejjednodušším příkladem takového čísla je odmocnina ze dvou. Ta vznikne právě při výpočtu délky přepony jednoduchého pravoúhlého trojúhelníku s odvěsnami velikosti „1“ podle Pythagorovy věty. Kromě matematiky se zabýval i filozofickými otázkami, například vztahu duše a těla a dalšími vědami. Pythagorovi se připisuje zavedení pojmu filosofie (žáci mu říkali „milovník moudrosti“ -filosofos z filein - „milovat“ a sofos - „moudrý“. Připisuje se mu také výraz kosmos.

Autor: jahousek

Další články autora: 324

hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci

Sdílet s přáteli