Loading...
Na nádvoří moravskotřebovského zámku v obklopení renesančních nebo už manýristických arkád už nějakou dobu shlíží na své sídlo Ladislav Velen ze Žerotína. Právě se Žerotíny je spojena slavná éra města, kterému se někdy nadneseně říká Moravské Athény (díky jejich školské tradici). Tvorbu a umístění podobizny moravského pána inicioval ředitel místních kulturních služeb František Žáček. Pro tvorbu díla byl osloven akademický sochař Jaroslav Jurčák z Mikulčic. Ten dílo sice rozpracoval, ale nestihl dokončit, protože zemřel v září 2016.
Odhalení busty mělo být jedním z příspěvků oslav města, které mělo v roce oslavit 760 let své existence. Protože se zkomplikovala jednání se sochařovými dědici, stěžejního úkolu se nakonec chopil sám František Žáček. Ten je naštěstí v oboru vyškolen, takže nakonec se dílo v požadovaném termínu podařilo realizovat.
Bronzová hlava našla své umístění na východní straně arkád a pískovcovém bloku. Jde o stejný materiál, který je k vidění na podpěrách a obloucích arkád. Protože Moravská Třebová leží ve sníženině mezi Hřebečským hřbetem na západě a Zábřežskou vrchovinou na východě, používal se místní materiál, tedy konkrétně z té Zábřežské vrchoviny. Jde o proslulý maletínský pískovec, který se těžil v lomech kolem Starého Maletína. Vlastně to od Moravské Třebové je kousek, vzdušnou čarou nějakých 5–6 km. Pískovec je známý příměsí železné rudy, která časem vytváří v kameni různé obrazce červeného nádechu.
Podle slov autora byl vznik Velenovy busty spojen takřka s mystickým zjevením. Ten se měl zjevit v podobě muže asi čtyřicetiletého, z něhož vyřazovala síla a odhodlání. Bylo-li vskutku zjevení z nadoblačných výšin si může, každý přebrat jak chce. Nicméně nezřídka se stává, že pokud se do nějakého tématu člověk zahloubá, leccos se mu pak v noci zdá. No a dodejme, že při vzniku busty posloužila i projekce zachované lebky velmože.
Ladislav Velen se narodil roku 1579, takže vlastně dva roky po odhalení původní busty se naskytla příležitost jeho „440té“ narozeniny nějak připomenout. Tak aby nebyl na tom pískovcovém bloku tak sám, přibyla mu tam manželka. Tou byla urozená Bohunka z Kunovic, dcera Archleba z Kunovic. Aby se nic neprotahovalo, tentokrát rovnou šlechtičnu vytvořil MgA. František Žáček.
Komplet byl odhalen 7.12. 2019 ve 14 hodin. Portrét odhalil pardubický hejtman Radko Martínek a podle místního tisku hraběnka Karla Mornstein-Zierotin. Tady by se měla věc uvést na pravou míru. Jedním z prvních zákonu Československé republiky po roce 1918 byl zrušení šlechtických titulů a zákaz jejich užívání (pod trestem 25 lískovkou). Nicméně když už ten titul, tak paní Karla (žije na zámku v Bludově) je titulaturně pouze rytířkou. Žerotínové (nebo staročesky Zierotin) vlastně vymřeli v roce 1985 Ladislavem, prasynovcem Karla Emanuela (1850–1934) což byl poslední oficiální vládce rodové linie v Bludově. Jeho dcera, provdána Mornsteinová byla matkou Karla Mornseina, který přijal i přízvisko Zierotin, aby slavné jméno zcela nezmizelo.