Krásy Křížové cesty v Moravské Třebové
Trasy • Pěší trasa • Střední náročnost
Začátek | 0,0 km | |||
Naši trasu začneme před "Schody mrtvých," k nim se ještě vrátíme na závěr | ||||
Kristus na Olivetské hoře | 0,1 km | |||
Sousoší Kristus na Olivetské hoře, první památka na naší cestě. | ||||
Kaple I. | 0,2 km | |||
První kaplička Křížové cesty | ||||
Kaple II. | 0,2 km | |||
Kaple III. | 0,3 km | |||
U kaple číslo III je možné odpojit se z naší trasy a vydat se k soše Plačíci Anny | ||||
Kaple IV. | 0,4 km | |||
Kalvárie na Křížovém vrchu | 0,5 km | |||
Na samotném vrcholu naší cesty je nám odměnou vrcholně barokní sousoší Kalvárie z roku 1730 od sochaře Sevrina Tischlera. Odtud je také krásný výhled na město Moravská Třebová | ||||
Kostel Povýšení sv. Kříže | 1,0 km | |||
Po procházce okolo hřbitovní zdi se dostáváme do areálu hřbitova. V něm se nachází hřbitovní kostel Povýšení sv. Kříže. Ten stojí od roku 1605 na místě původního pravděpodobně dřevěného kostela | ||||
Lapidárium | 1,1 km | |||
U západní hřbitovní zdi nalezneme lapidárium (dříve kaple sv. Markéty/Všech svatých). V něm jsou umístěny náhrobky třebovských měšťanů | ||||
Hřbitov | 1,3 km | |||
Moravskotřebovský hřbitov je jedním z nejdéle fungujících hřbitovů na Českomoravském pomezí. Na Křížový vrch jej nechal přenést na počátku 16. století Ladislav Černohorský z Boskovic. V jeho areálu můžete navštívit také hrob Anny Gromesové, rozené Gläserové, hrob Adolfa Cihláře, nebo pruského důstojníka. | ||||
Schody mrtvých | 1,6 km | |||
Naše procházka končí u Schodů mrtvých. Ty pochází z roku 1675. Právě jimi procházeli dříve smuteční průvody. |
Naše trasa začíná u Schodů mrtvých. Odtud ale pokračujeme po dlažebních kostkách do kopce, k sousoší Kristus na hoře Olivetské z roku 1718. Odtud pokračujeme stále po cestě ke kapli Křížové cesty. Od ní nás čeká nejstrmější stoupání kolem následujících tří kaplí až na vrchol Křížového vrchu, kde nalézáme Kalvárii, sousoší z roku 1730 od Severina Tischlera. Odtud se vydáváme cestičkou okolo hřbitovní zdi a hlavní branou vstoupíme do prostoru hřbitova. Přicházíme ke kostelu Povýšení svatého Kříže z roku 1605. Můžeme si prohlédnout exteriér i s náhrobky některých třebovských měšťanů. Návštěva kostela je možná po telefonické domluvě na webu Infocentra. Od kostela se vydáme k západní zdi, k lapidáriu. V něm se nachází další náhrobky třebovských měšťanů z doby renesance, mezi nimi i náhrobek katovské rodiny Bohlů. Na hřbitově můžeme ještě uctít památky Anny Gromesové, hrdinky příběhu Nešťastné lásky. Dále také u hrobu odbojáře Adolfa Cihláře nebo pruského důstojníka. Hřbitov opustíme opět hlavní branou a skrz lipovou alej sejdeme ke Schodům mrtvých, které scházíme dolů a vracíme se na začátek naší cesty. Schody mrtvých nechal postavit Jan z Boskovic roku 1675. Chodily tudy smuteční průvody z města na hřbitov.
Parkování je možné na placeném parkovišti pod zámkem. Případně také na parkovišti u hřbitova, kde se parkovné neplatí.
Web infocentra pro návštěvu kostela:
https://ic.moravskatrebova.cz/turisticke-informacni-centrum-moravska-trebova/