Loading...
Barokní sousoší Kristus na hoře Olivetské je nejstarší součástí moravskotřebovské křížové cesty, vzniklo v roce 1718 a všeobecně se předpokládá, že se jedná o prácí pocházející z dílenského okruhu významného sochaře Jiřího Františka Pacáka. Některé informační prameny se sice spíše přiklánějí k dílně Jana Sturmera, v každém případě se však jedná o pozoruhodný příklad krajinného zapojení sochařské kompozice i o doklad barokní zbožnosti. A také o docela příjemné relaxační i vyhlídkové místo.
Sousoší Krista na hoře Olivetské námětově představuje jeden z nejvýznamnějších okamžiků v závěru Ježíšova života, což platí také pro Moravskou Třebovou. Zdejší varianta se však soustředí na samotného Krista, kterého zde doplňuje pouze postava anděla s kalichem. Anděl s mírně nakloněnou hlavou a pozvednutými křídly přitom poklekává do kamenných oblak na vrcholu jehlancové hory z lomového kamene. Modlící se Ježíš klečí naproti andělovi v kamenitém terénu umístěném na zděném soklu. Kristus má sepjaté ruce, odhalená bosá chodidla, vlnité dlouhé vlasy a přes pravou ruku přehozený plášť.
Do skaliska pod andělem je na straně obrácené ke Kristu zazděna schránka na věčné světlo a mezi sochami ústí několikastupňové schodiště. Ve skále pod andělem je vsazena kamenná tabulka s tesaným německým nápisem, který nám sděluje, že toto dílo bylo postaveno ke cti Boží v roce 1718 a renovováno v roce 1846. Zajímavé je, že skalisko pod sochou anděla bylo vytvořeno na iluzivním principu, který se používal při budování barokních umělých grott,
Sochy jsou zhotoveny v mírně podživotní velikosti (u anděla si ovšem nejsem zcela jist velikostí životní) a použitým materiálem se stal bělavý až světle okrový jemnozrnný pískovec.
Sousoší Kristus na hoře Olivetské bylo – jako součást moravskotřebovské křížové cesty – zařazeno mezi naše chráněné kulturní památky hned v květnu roku 1958. Podle některých informačních pramenů je navíc od února roku 2003 také samostatnou položkou tohoto seznamu.