Na prohlídce Muzea Kroměřížska

Navštívili jsme jej za loňské listopadové soboty, bohužel všechny v něm vystavěné předměty jsme neviděli. Vstupenka pro dospělého stála na jednu stálou expozici 50 Kč, takže jsme si vybrali jen tři a nechápali, proč to není jako jinde, kde je jednotná taxa za prohlídku celého muzea a připlácí se třeba jen za krátkodobé výstavy.

 

Muzeum Kroměřížska je umístěno v památkově chráněném objektu na Velkém náměstí a roku 2012 započala rekonstrukce budovy i expozic. Přízemí bylo upraveno na výstavní prostory a přibyla nová prosklená pavlač s kabinou výtahu, čímž byl ke všem exponátům umožněn bezbariérový přístup. Půda byla přizpůsobena pro novou výstavu o životním stylu a expozice „Strážci času“ a „Kroměříž v soukolí dějin“ dostaly novou tvář. V podstatě beze změn zůstala jen výstavka díla Maxe Švabinského v prostředním patře. Po rekonstrukci k muzeu přibyl další „nový“ prvek - návštěvníkům totiž bylo zpřístupněno i nádvoří budovy, které nyní slouží k výstavám i odpočinku.

 

Dnešní muzeum pokračuje v tradici bývalého Městského muzea, které bylo ve městě založeno v roce 1933. Sídlí v původním renesančním objektu s portálem a klenbami, jenž nechal vystavět kardinál František z Dietrichsteina roku 1609. Mezi lety 1636 -1643 sloužil jako jezuitský seminář, později byl vrchnostenským kapitulním domem biskupské správy a po zámku také nejhonosnějším a nejprostornějším stavením ve městě.

Muzeum Kroměřížska, které zde má své hlavní sídlo, se mimo něj stará také o větrný mlýn u Velkých Těšan, o soubor lidových staveb, tvrz a větrný mlýn v Rymicích a o zámek Chropyni. Kromě stálých expozic jsou tady v Kroměříži k vidění též krátkodobé výstavy, pořádají se přednášky, konference, programy pro děti i mládež a k dispozici jsou i tvůrčí dílny.

 

V současnosti se návštěvníkům nabízí prohlídka těchto stálých expozic:

 

„Historie ukrytá pod dlažbou“ je umístěna v historickém sklepení. Tato bravurně pojatá výstava nás seznámila s historií a kulturou města - v podstatě od časů, kdy kolem ještě pobíhali mamuti, přes založení Kroměříže až po „raný“ novověk - a moc se nám líbila.

 

Trochu méně příznivým dojmem na nás zapůsobila expozice „Kroměříž v soukolí dějin 1848 – 1948.“ Byla sice doplněna figurínami obou pohlaví v dobových oděvech i krojích, stylizovanými modely zajímavých zaniklých městských památek jako např.monumentální slavnostní brány z roku 1885 zbudované kroměřížským stavitelem Ladislavem Mesenským při příležitosti setkání rakouského císaře Františka Josefa I. s ruským carem Alexandrem III. Dále řetězový most přes Moravu vystavěný na příkaz arcibiskupa Rudolfa Jana v roce 1826 či židovská synagoga z roku 1910, kterou v období okupace Němci vyhodili do povětří… ale těch velkých zde umístěných tabulí s texty se nám zdálo příliš moc.

 

Nezklamal „Památník Maxe Švabinského“ s průřezem díla slavného kroměřížského rodáka. Mohli jsme si v něm prohlédnout i známé „Splynutí duší“, jež zde přibylo roku 2013 a je větších rozměrů, než jeho verze vystavovaná v pražské Národní galerii.

 

Další stálou expozici „Strážci času“ (výstava hodin) a „Poklady staré půdy“ (prostory údajně plné tajemství a fantazie) jsme bohužel neviděli...