Obchodní a obytný dům "Pasáž" v Pardubicích
I když jsem "Mechovák", jak říkají Pardubičané nám Hradečanům, tak musím před mnoha věcmi v Pardubicích kolikrát smeknout a v oblasti architektury nedám dopustit na krásné Pernštýnské náměstí, čarokrásné okolí zámku a Podhrádku a rozličná další malebná a romantická zákoutí, ale obdiv si zaslouží i mnohá novodobá architektura, kterou nalezneme např. na třídě Míru.
Jako měl Hradec Králové svého Jana Kotěru či Josefa Gočára, tak i tvářnost Pardubic měli na svědomí mnozí význační architekti a stavitelé své doby. Jedním z nich byl i Dr. Ing. arch. Ladislav Machoň, jenž nedal svým návrhům pouze funkčnost, jak bylo tehdy samozřejmé, nýbrž i velkou výtvarnou a estetickou hodnotu, takže bez mnoha jeho staveb bychom si Pardubice dnes nedokázali ani představit. Nejde jen o novou reálku v místech, kde se stýkají třídy Karla IV. a Johnova, nýbrž i o bývalé ředitelství pošt a telegrafů, propojené objekty okresního soudu a okresního finančního úřadu, poštovní a telegrafní úřad (dnes pošta Pardubice 1) na rohu ulice Na Hrádku a třídy Míru a když už jsme u něho, tak musíme rovněž zmínit skoro naproti se nacházející obchodní a obytný palác "Passage" (později počeštěno na "Pasáž").
Ale začněme od začátku! Tato místa byla zastavěna již v 16. století, ale můžeme usuzovat, že tomu bylo již o století dříve. Před rokem 1520 náležel dvůr v této lokalitě Václavu Opršalovi ze Zher. Ten od něj získali za 50 kop míšeňských čeští bratří, ale svým sborem se dlouho těšit nemohli, neboť v roce 1548 byl podle královského rozhodnutí odňat a Jan z Pernštejna ho přidělil pardubickému špitálu. V letech 1549-1550 držel dvůr Matěj Běštovský, v letech 1550-1556 Lacek Štramberský z Hustopeče a po roce 1556 byl uváděn jako vlastnictví Jaroslava z Pernštejna, od něhož se dostal do majetku pardubicé obce. Ta ho roku 1562 prodala s trojicí rolí a loukou za Přerovem za 420 kop grošů Jakubu Voříškovi. Dalšími vlastníky dvora byli: v letech 1566-1598 Jan Hebney (též Hebkey čili Hebký); v letech 1599-1604 vdova Zuzana Hebká; v letech 1604-1605 dcera Dorota Hebká; v letech 1605-1618 kovář Kašpar Zajíček, který ho koupil za 400 kop grošů; v letech 1618-1627 Kateřina Zajíčková; v letech 1627-1638 její druhý manžel Jindřich Skřivánek a od roku 1638 Justina Pelikánová, dcera Kateřiny Zajíčkové-Skřivánkové, a to spolu s manželem Janem Pelikánem z Chudimi. V roce 1639 však dvůr vyhořel, a to ještě před příchodem švédských vojsk.
Spáleništěm zůstal dvůr dlouhou dobu. Teprve roku 1665 bylo zakoupeno spolu s lesem a rolí tkadlecem Janem Hrdličkou a jeho manželkou Alžbětou. Ti za něj zaplatili 400 kop grošů, přičemž došlo ke srážce za zpustlost ve výši 200 kop. Mohlo se jednat o mnohem vyšší částku, ale protože byl již dříve vystavěn z kamene a všechny zdi byly dochovány, tak se dal snáze opravit bez bourání a jiných složitějších zásahů. V letech 1667-1689 náležel dům pojezdnému písaři Janu Bartonydesovi; v letech 1689-1690 jeho stejnojmennému synovi; po roce 1690 Martinu Kutnohorskému; v letech 1728-1737 Anně Lukavské, roz. Kutnohorské, jež byla provdána za Jiříka Lukavského; v letech 1737-1757 Václavu Kvapilovi; po roce 1757 Janu Javůrkovi; do roku 1786 Václavu Rusovi; v letech 1786-1799 zahradníku Janu Rusovi; v letech 1799-1824 Vojtěchu a Anně Naxerovým; v letech 1824-1842 Antonínu Naxerovi, za něhož dům v roce 1835 vyhořel, ale následně jím byl obnoven. V letech 1842-1847 náležel dům Anně Gaschelové, provdané Benešovské; v letech 1847-1850 Williamu Stoneovi, štolbovi hraběte Clam Gallase; od roku 1850 Václavu Hromádkovi; kolem roku 1866 Janu Arnoldovi; do roku 1882 Tomáši Doležalovi; v letech 1882-1916 Františce Vápeníkové; v roce 1916 Václavu Petraňovi a Aloisii Novotné; v letech 1916-1917 Václavu Petráňovi s Václavem a Růženou Novotnými a roku 1923 ho získali stavitelé Antonín Kratochvíl a Ing. František Veselý, kteří využili koupí nabytého rozsáhlého gruntu k výstavbě velkolepého průchozího obchodního paláce, spojujícího tehdejší Wilsonovu třídu s Jindřišskou ulicí.
Plány v letech 1923-1925 vzniklého objektu navrhl, jak bylo napsáno již na počátku, architekt Ladislav Machoň, čelní stěna byla okrášlena mezi balkony zakomponovanými alegorickými sochami živností od sochaře Karla Dvořáka (Rybář, Textilák, Truhlář, Hutník) a dekorativními vlysy Karla Pokorného, portál a konstrukce zhotovil V. Čížek a obchodní průchozí pasáž vymaloval Alexandr Vladimír Hrska, jenž proslul zejména jako divadelní malíř. Podnikatelstvím staveb A. Kratochvíl a Ing. Veselý v Pardubicích byl tak vybudován čtyřkřídlý nájemní obchodní dům s pasáží o obdélníkovitém půdorysu s čtyřpatrovým hlavním průčelím o 5 osách, přičemž všechna křídla byla určena k činžovnímu bydlení. Meziválečná éra tomuto zařízení přála v mnohých ohledech. Lidé sem chodili do vyhlášené cukrárny, u jejíhož začátku stál Josef Hofman, který je dodnes známý zejména šlehačkovými rakvičkami, které sám vymyslel a dal našim mlsounům jednu z dodnes oblíbených pochutin (viz http://www.parpedie.cz/cti-zaznam.php?id=Cukrar_Josef_Hofman%20&rozc=pr%F9mysl). Kromě ní se tu celkem nacházelo 27 různých provozoven, jež měly nabídnout tehdejšímu zákazníkovi vše, co by jen náhodou mohl potřebovat, takže tu bylo situováno dámské kadeřnictví, prodejna místního vyhlášeného perníku, restaurační provoz, obchod oděvy Elsy Weisensteinové, galanterie Klotildy Žemličkové, optika Václava Konětopského a nad tím vším bylo v patrech 31 bytových jednotek.
Po únoru 1948 se dostal dům do rukou státu, resp. města a to ho spravovalo prostřednictvím Bytového podniku, který např. jeden ze zdejších světlíků opravoval více než 1 rok (v letech 1959-1960). Rovněž počet provozoven klesal nebo byl přinejmenším proměnlivý. Jedinou dobrou věcí bylo v roce 1957 odhalení pamětní desky, jež měla připomínat to, že na místě čp. 60 stával dříve sbor Jednoty bratrské. Během komunistického režimu se jinak na objektu podepsal nejen zub času, nýbrž i všeobecný nezájem o jeho stav, jemuž nepomohla ani jeho "generální oprava" na přelomu 60. a 70. let 20. století, kdy byla seškrábána a zamalována původní Hrskova výzdoba a zmizela dokonce původní svítidla, jež vznikla rovněž v Machoňově hlavě. Kritika poměrů ohledně údržby čp. 60 se objevila i v tehdejší komunistické "Záři", jež psala mj. o na několika místech poškozené střeše nebo oprýskané omítce. V té době si objektu všimli také památkáři, kteří ho nechali 29. prosince 1983 zapsat do státního seznamu kulturních památek. 2. dubna 1990 byla na konci pasáže zase otevřena herna TJ VCHZ s hracími automaty, což bylo pro tehdejší dobu typické a pasáži nic nepřineslo, vlastně spíše naopak.
Zchátralé budovy se město chtělo zbavit, ale nakonec bylo v roce 2009 rozhodnuto městskými zastupiteli o tom, že zůstane městským majetkem, když odmítli nabídku Pražské správy nemovitostí ve výši 46 milionů Kč. V současné době ho vlastní Rozvojový fond Pardubice a. s., jenž se např. v roce 2000 postaral o zrestaurování keramických prvků a čtveřice soch, ale nejvýraznější investicí byla jeho kompletní oprava v letech 2011-2013, kdy došlo podle projektu Miroslava Petráně nejen na samotnou pasáž, ale i na úpravu 37 bytových jednotek a čtveřici kancelářských prostor. Sice tu dnes nalezneme méně obchodů a jiných provozoven, ale i tak se Machoňova pasáž vrátila do meziválečných kolejí a má příchozímu co nabídnout. Nejde jen o roku 2021 zrekonstruovaný Dream café Republic bar, což je nástupce původní kavárny První Republika Café, ale můžeme zde najít i Divadlo Exil (viz https://www.divadloexil.cz), v roce 2015 otevřené uzenářství Zlatá husa či projekční expozici Institutu Paměti národa (viz https://institut.pametnaroda.cz/pardubice/). Více o objektu lze nalézt na webu památkářů: https://pamatkovykatalog.cz/cinzovni-dum-tzv-pasaz-15954345.
Jako měl Hradec Králové svého Jana Kotěru či Josefa Gočára, tak i tvářnost Pardubic měli na svědomí mnozí význační architekti a stavitelé své doby. Jedním z nich byl i Dr. Ing. arch. Ladislav Machoň, jenž nedal svým návrhům pouze funkčnost, jak bylo tehdy samozřejmé, nýbrž i velkou výtvarnou a estetickou hodnotu, takže bez mnoha jeho staveb bychom si Pardubice dnes nedokázali ani představit. Nejde jen o novou reálku v místech, kde se stýkají třídy Karla IV. a Johnova, nýbrž i o bývalé ředitelství pošt a telegrafů, propojené objekty okresního soudu a okresního finančního úřadu, poštovní a telegrafní úřad (dnes pošta Pardubice 1) na rohu ulice Na Hrádku a třídy Míru a když už jsme u něho, tak musíme rovněž zmínit skoro naproti se nacházející obchodní a obytný palác "Passage" (později počeštěno na "Pasáž").
Ale začněme od začátku! Tato místa byla zastavěna již v 16. století, ale můžeme usuzovat, že tomu bylo již o století dříve. Před rokem 1520 náležel dvůr v této lokalitě Václavu Opršalovi ze Zher. Ten od něj získali za 50 kop míšeňských čeští bratří, ale svým sborem se dlouho těšit nemohli, neboť v roce 1548 byl podle královského rozhodnutí odňat a Jan z Pernštejna ho přidělil pardubickému špitálu. V letech 1549-1550 držel dvůr Matěj Běštovský, v letech 1550-1556 Lacek Štramberský z Hustopeče a po roce 1556 byl uváděn jako vlastnictví Jaroslava z Pernštejna, od něhož se dostal do majetku pardubicé obce. Ta ho roku 1562 prodala s trojicí rolí a loukou za Přerovem za 420 kop grošů Jakubu Voříškovi. Dalšími vlastníky dvora byli: v letech 1566-1598 Jan Hebney (též Hebkey čili Hebký); v letech 1599-1604 vdova Zuzana Hebká; v letech 1604-1605 dcera Dorota Hebká; v letech 1605-1618 kovář Kašpar Zajíček, který ho koupil za 400 kop grošů; v letech 1618-1627 Kateřina Zajíčková; v letech 1627-1638 její druhý manžel Jindřich Skřivánek a od roku 1638 Justina Pelikánová, dcera Kateřiny Zajíčkové-Skřivánkové, a to spolu s manželem Janem Pelikánem z Chudimi. V roce 1639 však dvůr vyhořel, a to ještě před příchodem švédských vojsk.
Spáleništěm zůstal dvůr dlouhou dobu. Teprve roku 1665 bylo zakoupeno spolu s lesem a rolí tkadlecem Janem Hrdličkou a jeho manželkou Alžbětou. Ti za něj zaplatili 400 kop grošů, přičemž došlo ke srážce za zpustlost ve výši 200 kop. Mohlo se jednat o mnohem vyšší částku, ale protože byl již dříve vystavěn z kamene a všechny zdi byly dochovány, tak se dal snáze opravit bez bourání a jiných složitějších zásahů. V letech 1667-1689 náležel dům pojezdnému písaři Janu Bartonydesovi; v letech 1689-1690 jeho stejnojmennému synovi; po roce 1690 Martinu Kutnohorskému; v letech 1728-1737 Anně Lukavské, roz. Kutnohorské, jež byla provdána za Jiříka Lukavského; v letech 1737-1757 Václavu Kvapilovi; po roce 1757 Janu Javůrkovi; do roku 1786 Václavu Rusovi; v letech 1786-1799 zahradníku Janu Rusovi; v letech 1799-1824 Vojtěchu a Anně Naxerovým; v letech 1824-1842 Antonínu Naxerovi, za něhož dům v roce 1835 vyhořel, ale následně jím byl obnoven. V letech 1842-1847 náležel dům Anně Gaschelové, provdané Benešovské; v letech 1847-1850 Williamu Stoneovi, štolbovi hraběte Clam Gallase; od roku 1850 Václavu Hromádkovi; kolem roku 1866 Janu Arnoldovi; do roku 1882 Tomáši Doležalovi; v letech 1882-1916 Františce Vápeníkové; v roce 1916 Václavu Petraňovi a Aloisii Novotné; v letech 1916-1917 Václavu Petráňovi s Václavem a Růženou Novotnými a roku 1923 ho získali stavitelé Antonín Kratochvíl a Ing. František Veselý, kteří využili koupí nabytého rozsáhlého gruntu k výstavbě velkolepého průchozího obchodního paláce, spojujícího tehdejší Wilsonovu třídu s Jindřišskou ulicí.
Plány v letech 1923-1925 vzniklého objektu navrhl, jak bylo napsáno již na počátku, architekt Ladislav Machoň, čelní stěna byla okrášlena mezi balkony zakomponovanými alegorickými sochami živností od sochaře Karla Dvořáka (Rybář, Textilák, Truhlář, Hutník) a dekorativními vlysy Karla Pokorného, portál a konstrukce zhotovil V. Čížek a obchodní průchozí pasáž vymaloval Alexandr Vladimír Hrska, jenž proslul zejména jako divadelní malíř. Podnikatelstvím staveb A. Kratochvíl a Ing. Veselý v Pardubicích byl tak vybudován čtyřkřídlý nájemní obchodní dům s pasáží o obdélníkovitém půdorysu s čtyřpatrovým hlavním průčelím o 5 osách, přičemž všechna křídla byla určena k činžovnímu bydlení. Meziválečná éra tomuto zařízení přála v mnohých ohledech. Lidé sem chodili do vyhlášené cukrárny, u jejíhož začátku stál Josef Hofman, který je dodnes známý zejména šlehačkovými rakvičkami, které sám vymyslel a dal našim mlsounům jednu z dodnes oblíbených pochutin (viz http://www.parpedie.cz/cti-zaznam.php?id=Cukrar_Josef_Hofman%20&rozc=pr%F9mysl). Kromě ní se tu celkem nacházelo 27 různých provozoven, jež měly nabídnout tehdejšímu zákazníkovi vše, co by jen náhodou mohl potřebovat, takže tu bylo situováno dámské kadeřnictví, prodejna místního vyhlášeného perníku, restaurační provoz, obchod oděvy Elsy Weisensteinové, galanterie Klotildy Žemličkové, optika Václava Konětopského a nad tím vším bylo v patrech 31 bytových jednotek.
Po únoru 1948 se dostal dům do rukou státu, resp. města a to ho spravovalo prostřednictvím Bytového podniku, který např. jeden ze zdejších světlíků opravoval více než 1 rok (v letech 1959-1960). Rovněž počet provozoven klesal nebo byl přinejmenším proměnlivý. Jedinou dobrou věcí bylo v roce 1957 odhalení pamětní desky, jež měla připomínat to, že na místě čp. 60 stával dříve sbor Jednoty bratrské. Během komunistického režimu se jinak na objektu podepsal nejen zub času, nýbrž i všeobecný nezájem o jeho stav, jemuž nepomohla ani jeho "generální oprava" na přelomu 60. a 70. let 20. století, kdy byla seškrábána a zamalována původní Hrskova výzdoba a zmizela dokonce původní svítidla, jež vznikla rovněž v Machoňově hlavě. Kritika poměrů ohledně údržby čp. 60 se objevila i v tehdejší komunistické "Záři", jež psala mj. o na několika místech poškozené střeše nebo oprýskané omítce. V té době si objektu všimli také památkáři, kteří ho nechali 29. prosince 1983 zapsat do státního seznamu kulturních památek. 2. dubna 1990 byla na konci pasáže zase otevřena herna TJ VCHZ s hracími automaty, což bylo pro tehdejší dobu typické a pasáži nic nepřineslo, vlastně spíše naopak.
Zchátralé budovy se město chtělo zbavit, ale nakonec bylo v roce 2009 rozhodnuto městskými zastupiteli o tom, že zůstane městským majetkem, když odmítli nabídku Pražské správy nemovitostí ve výši 46 milionů Kč. V současné době ho vlastní Rozvojový fond Pardubice a. s., jenž se např. v roce 2000 postaral o zrestaurování keramických prvků a čtveřice soch, ale nejvýraznější investicí byla jeho kompletní oprava v letech 2011-2013, kdy došlo podle projektu Miroslava Petráně nejen na samotnou pasáž, ale i na úpravu 37 bytových jednotek a čtveřici kancelářských prostor. Sice tu dnes nalezneme méně obchodů a jiných provozoven, ale i tak se Machoňova pasáž vrátila do meziválečných kolejí a má příchozímu co nabídnout. Nejde jen o roku 2021 zrekonstruovaný Dream café Republic bar, což je nástupce původní kavárny První Republika Café, ale můžeme zde najít i Divadlo Exil (viz https://www.divadloexil.cz), v roce 2015 otevřené uzenářství Zlatá husa či projekční expozici Institutu Paměti národa (viz https://institut.pametnaroda.cz/pardubice/). Více o objektu lze nalézt na webu památkářů: https://pamatkovykatalog.cz/cinzovni-dum-tzv-pasaz-15954345.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.037, 15.775)
Poslední aktualizace: 18.2.2024
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Pardubice
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Obchodní a obytný dům "Pasáž" v Pardubicích
Pardubický chodník slávy sportovních legend
Drobné památky
Chodník slávy sportovních legend byl slavnostně otevřen 27.dubna 2017.Každá osobnost má zde vlastní žulovou dlaždici s piktogramem znázorňujícím dané sportovní odvětví, j…
0.1km
více »
Telekomunikační věž v Pardubicích
Technická památka
Telekomunikační věž (TKV) byla postavena v 80. letech minulého století. Autorem návrhu budovy je ing. arch. Jan Winkler a autorem návrhu věže je ing. arch. Tomáš Dohnal. Stavba byla zahájena na podzim roku 1980 a dokončena byla v roce 1986. Hrubá stavba stála již v roce 1985. Před tím však byly v roce 1983 osazeny dvě plošiny a v roce 1984 přibyla třetí. Tranzitní ústředna byla pak uvedena do provozu roku 1989. V roce 1999 byla instalována nová digitální ústředna. Věž s…
0.2km
více »
Cyklovíkend v tropech
Cestopisy
Dnešní léto jsme i přes nezvyklé tropy strávili v sedle kola. První červencový víkend, prodloužený o pondělní svátek, se na teploměru objevilo až 34°C.…
0.2km
více »
Cestovatelská esa včetně Jakuba Vágnera míří do Pardubic
Tipy a novinky
Na celou řadu známých jmen a zajímavých přednášek, promítání a besed láká druhý ročník Cestovatelského festivalu, který bude od čtvrtka 23. do neděle 26. března hostit Congress Centre…
0.3km
více »
Nezlomené ženy budou pomáhat na Cestovatelském festivalu
Tipy a novinky
Druhý ročník Cestovatelského festivalu, jehož dějištěm bude od čtvrtka 23. do neděle 26. března Congress Centre Atrium Paláce Pardubice, má za cíl také pomáhat.
Výtěžek ze speciální proj…
0.3km
více »
Bronzová socha Jana Kašpara v Pardubicích
Zajímavost
Tato pocta, kterou město Pardubice vyjádřilo průkopníku aviatiky, se nachází na třídě Míru. Byla sem instalována 26. prosince 2016. Jejím autorem je akademický sochař František Bálka. Místo nebylo vybráno náhodně, jelikož se tady kdysi nacházel hotel Veselka, v jehož dvoře montoval Jan Kašpar své stroje.
Bronzová socha vysoká 2,5 metru představuje českého inženýra, konstruktéra…
0.4km
více »
Pardubice - Tyršovy sady
Park
Tyršovy sady i Podzámecký park jedno jest – tedy alespoň ve východočeských Pardubicích. V každém případě se jedná o městský sad pod zámeckými valy, který býval výstavištěm, aby se následně změnil v místo pro relaxa…
0.4km
více »
Procházka Pardubicemi
Tipy na výlet
Po prohlídce hradu Kunětické hory odjíždíme busem z vesnice Ráby do Pardubic. Cestou přes několik menších obcí - všechny jsou tak jako krajské město roztroušeny v úrodné "lautr rovině" Polabí. Pak už projíždíme…
0.4km
více »
Pardubice – socha Jana Kašpara
Socha
Dne 28. prosince 2016 byla na třídě Míru v Pardubicích instalovaná socha prvního českého aviatika inženýra Jana Kašpara. Slavnostní přivítání sochy se konalo o tři týdny později…
0.4km
více »
Pardubice - Třída Míru
Ulice
Pri potulkách mestom Pardubice sa nám páčila aj pešia zóna na třídě Míru. Prešli sme si ju viackrát. Prvýkrát sme išli od Zelenej brány, prechádzali sme popri zaujímavých budovách pekne vyzdobených, v prízemí s ob…
0.4km
více »
Pardubice - Brány vnímání pod Svítáním v sadu (zámecké výstavní prostory VČG)
Zámek
Východočeská galerie v Pardubicích připravila pro návštěvníky Pardubického zámku na závěr letošního roku dvojici zajímavých expozic, jejichž názvy jsem si vypůjčil pro pojmenování tohoto článku. Do něj jsem…
0.5km
více »
Pardubice – Rytířské sály
Zámek
Raně renesanční Rytířské sály Pardubického zámku nalezneme v prvním patře paláce na konci arkádového nádvoří. Jejich největší pozoruhodností jsou dochované cenné raně renesanční nástěnné malby, které si každý návš…
0.5km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Kostel svatého Bartoloměje v Pardubicích
Kostel
Kostel svatého Bartoloměje se nachází v historickém jádru města a patří mezi nejcennější stavby města. Již od roku 1958 je zapsán jako nemovitá kulturní památka.
První zmínky o kostelu jsou již z roku 1295, kdy sl…
0.5km
více »
Pardubice – gotické sály
Zámek
Pardubický zámek je právem považován za jednu z nejkrásnějších staveb a současně také významných dominant tohoto – pro mnohé stále ještě překvapivě – na historické památky velmi bohatého východočeského města. Záme…
0.5km
více »
Pardubice - zámek
Zámek
Pardubický zámek je nepřehlédnutelnou dominantou centra krajského města Pardubic ve východních Čechách. Zámek je ojedinělou architektonickou památkou ve středních Evropě. V zámeckých interiérech se zachovalo renesanční vybavení sálů, několik místností je vyzdobeno malbami a kazetovými stropy. Na zámku je umístěna Východočeská galerie a Východočeské muzeum, které návštěvníkům…
0.5km
více »
Pardubice-zámek
Tipy na výlet
Výlet začíná před hlavním vlakovém nádraží v Pardubicích..Jdeme pěšky. Máme namířeno do centra města, ale protože nikde není ukazatel, jakým směrem bychom se měli vydat, vycházíme z vlastního úsudku a jdeme vpravo…
0.5km
více »
Pozor na Pardubice, dovezli tam zbraně (Poklady zbrojnic)
Tipy na výlet
Do Pardubic by se měl alespoň občas podívat každý, i když fanoušci hokeje, dostihových koní a perníku zde budou hrát asi navždy prim. Velmi zajímavou atrakcí je však také zdejší zámek i v něm sídlící Východočeské …
0.5km
více »
Opilci v dějinách (Pardubice)
Zajímavost
Slavnou dějinnou skladbu tohoto názvu slyšel v podání skupiny Kabát alespoň jednou v životě snad úplně každý. Díky tomu si také většina z nás pamatuje, že „opilci v dějinách šli na všechno vždycky vědecky“. Ne vši…
0.5km
více »
Velká pardubická
Cestopisy
Velká pardubická
Známí pozvali na 124. Pardubickou. I když koně považuji za jedny z nejkrásnějších zvířat, přiznávám, že o závody těchto krasavců jsem se nikdy nezajímala. Písničku Miroslava Matouška s názvem T…
0.5km
více »
Návštěva zámku v Pardubicích
Tipy na výlet
Co bychom to byli za turisty, kdybychom při naší procházce historickým jádrem Pardubic vynechali zdejší zámek ?!? Pernštýnskou ulicí se dostáváme k Příhradku a zpoza klenby Městské brány se našim zrakům otevírá…
0.5km
více »
Pardubice – křišťálový betlém
Zámek
Pardubický hradozámek předkládá v čase předvánočním svým návštěvníkům další perlu na již tak dost dlouhé šňůře těchto tolik ceněných kuliček. Od 6. října je v jeho Krásných rytířských sálech představován monumentální křišťálový betlém. Jedná se o mysteriózní umělecké dílo světově uznávaného sklářského výtvarníka Jaromíra Rybáka; dílo vytvořené z brazilského křišťálu a bronzu…
0.5km
více »
Trojice secesních domů na třídě Míru v Pardubicích
Dům, budova
Pardubice jsou místem, kde narazíme na různé architektonické památky z různých údobí pomalu na každém kroku, kolikrát i tam, kde bychom je nečekali. Jednou z nich je rovněž trojice secesních domů čp. 109, 110 a 763 na třídě Míru, jež bývala dříve známá jako Královská třída (1874-1916), třída Císaře Karla (1916-1918), Wilsonova třída (1918- 1939), Na Zeleném (1939-1945) nebo Sta…
0.5km
více »
Pardubice - město
Město
Pardubice leží ve Východních Čechách, jižním směrem od Hradce Králové. Pardubice jsou městem perníku, koňských dostihů Velká Pardubická a plochodrážních závodů Zlatá přilba. Město se rozkládá na soutoku Labe a C…
0.6km
více »
Pardubice - Zelená brána, Zelenobranská ulica a kaviareň Bajer pri bráne
Ulice
Za dominanty Perštýnskeho náměstí je považovaná radnica, ale aj Zelená brána, ktorá leží na Zelenobranskej ulici vedúcej na námestie. jej pomenovanie je nepresné, nakoľko ide vlastne o vežu s bránou, zelená je strecha veže. Zelená brána je neobyčajne cenný zbytok pardubického opevnenia.Trocha z histórie brány :V roku 1507 dal Vilím z Pernštejna obohnať mesto hradbami, valmi a h…
0.6km
více »
Pardubice - Bartolomějská ulice
Ulice
Bartolomějská ulice je velmi půvabnou historickou uličkou, nacházející se v samém srdci pardubického Starého Města. Charakterizují ji zejména památkově chráněné goticko-renesanční domy, v čele s domem Wernerovým, a rozpěrné oblouky, tzv. prampouchy. Patří k vůbec nejstarším komunikacím tohoto východočeského města a spojuje severozápadní roh Pernštýnského náměstí s Wernerovým…
0.6km
více »
Pardubice - Zelená brána
Hradby
Vysoká věž Zelená brána při vstupu do historického jádra města byla postavena jako součást Městského opevnění po roce 1507. Zelená brána představuje dominantu městské památkové rezervace. Svou charakteristickou vě…
0.6km
více »
Kunětická hora z Pardubic
Trasa
S velkým překvapením jsem zjistil, že i přes mnoho let existence Turistiky.cz se ještě nenašel nikdo, kdo by popsal tuto hezkou trasu na nejznámější kopec Pardubicka a Hradecka. Tak jsem ji prošel znovu sám,…
0.6km
více »
Pardubice - morový sloup
Socha
Nachází se uprostřed Pernštýnského náměstí. Nechal jej postavit roku 1695 pardubický děkan Valentin Kelčák jako poděkování za záchranu města před morem. Vrchol sloupu zdobí pozlacená socha Panny Marie. Kolem něho …
0.7km
více »
(Nejen) vánoční Pardubice
Tipy na výlet
Když jsme doma opakovaně debatovali na téma, kam bychom letos mohli vyrazit na výlet předvánoční, navrhoval jsem dlouhodobě Hradec Králové. S revoluční myšlenkou navštívit některý pracovní den týdenní vánoční trhy …
0.7km
více »
Pardubice - Pernštýnské náměstí
Náměstí
Měšťanské domy na malebném náměstí a v přilehlých uličkách nesou stopy honosné pozdně gotické výstavby z počátku 16. století v podobě Kamenných ostění a portálů a zvláště zbytků malovaných nik v atikových štítech …
0.7km
více »