Nesebar – kamenný větrný mlýn u chrámu "Eleusa" (Несебър - каменна вятърната мелница)
Turistické cíle • Technické zajímavosti • Mlýn
Větrné mlýny spoluvytvářejí typickou tvář historického Starého Nesebaru a minimálně ten dřevěný se stal jedním z nejznámějších symbolů tohoto krásného bulharského poloostrovního města na pobřeží Černého moře. Větrné mlýny zde najdeme celkem tři; dva z nich jsou kamenné a jeden z těch kamenných byl rekonstruován. Všechny tři nesebarské větrné mlýny jsou cennými historickými památkami, ale právě tomu rekonstruovanému hrozí vyškrtnutí ze seznamu bulharských kulturních památek. Ne kvůli rekonstrukci samotné, ale spíše díky necitlivé výstavbě, kterou soukromý majitel „obohatil“ jeho nejbližší okolí.
My se však v našem článku zaměříme na stavbu, z které se do dnešních dnů zachovalo jen torzo. Ovšem torzo velmi malebné, připomínající spíše bergfrit nějakého zaniklého románského nebo gotického hradu. Navíc ve spojení se sousedním rekonstruovaným klášterním komplexem s bazilikou ze 6. století by mohlo být památkou přímo impozantní. Tomu ovšem brání další soused – kterým je velká restaurace s venkovním posezením – a výhled na parkoviště autobusů u černomořského pobřeží.
O této stavbě se říká, že pochází z éry turecké nadvlády a z dnešního pohledu bychom nejspíše hovořili o větrném mlýnu holandského typu. Obrovské tělo mlýna je v podstatě válec s masivními kamennými zdmi. Vstup, jehož „rám“ je vyroben z kamenných bloků, vede do přízemí, které sloužilo jako sklad. Do patra vedlo masivní dubové schodiště a byl zde obývací pokoj s krbem. Samotná „strojovna“ mlýna se nacházela ve druhém patře, kde byly umístěny mlýnské kameny a mechanismus, který využíval větrnou energii. Vše završovala kuželovitá střecha. Lopatky mlýna byly potaženy plachtovím, které zvětšovalo plochu zachycující směr a sílu větru.