Loading...
Turistické cíle • Památky a muzea • Drobné památky
Olomoucké Biskupské náměstí se nachází na prostředním ze tří olomouckých návrší, Petrském návrší v jihovýchodní části historické Olomouce. Pravděpodobně zde bylo nejstarší olomoucké osídlení. Již na začátku 11. stol. zde byl na sídlišti z doby Velké Moravy, první olomoucký knížecí dvorec s knížecí mincovnou a moravské biskupství s kostelem sv. Petra a Pavla, který byl podle tradice vysvěcen v r. 863 sv. Cyrilem a Metodějem. První zmínka o knížecím dvorci, je ve falsu z 12. stol. kde daroval kníže Břetislav po r. 1046 kapitule staroboleslavské 1 hřivnu a 2 voly úroku z olomouckého hradu. První písemná zmínka o hradě v Olomouci je v Kosmově kronice, kde je zaznamenáno jak v r.1055 údělný kníže Vratislav, prchá před svým pražským bratrem Spytihněvem do Uher a zanechává svoji manželku Ofku „na hradě v Olomouci". Po zřízení olomouckého biskupství v r. 1063 přemístil Ota I. Sličný sídlo údělných olomouckých knížat na nově vybudovaný hrad s kaplí sv. Václava na protějším Václavské návrší. V r. 1141 pak přenesl biskup Jindřich Zdík biskupství od kostela sv. Petra k nové bazilice sv. Václava. Kostel sv. Petra a Pavla, který stával na Křížkovského ulici v místě současného rektorátu UP, se stal farním kostelem se hřbitovem, na kterém byli pohřbeni císařští a švédští vojáci, kteří padli při neúspěšném dobývání Olomouce v r. 1643. V r. 1785 byl kostel sv. Petra a Pavla zrušen a v r. 1792 zbořen.
Dominantní budovou olomouckého Předhradí je na Biskupském náměstí rezidence olomouckých biskupů Arcibiskupský palác, který nechal přestavět na místě starší renesanční budovy biskup Karel z Lichtensteinu-Castelcorna v letech 1667-1685. V r. 1777 se stal sídlem arcibiskupa, metropolity moravského. Bouřlivý rok 1848 přinutil císařský dvůr utéct z Vídně a ukrýt se pod ochranu olomoucké pevnosti. Po zákulisních jednáních slabý císař Ferdinand V., řečený Dobrotivý, musel abdikovat a 2. 12. 1848 v arcibiskupské rezidenci nastoupil na trůn nový panovník, osmnáctiletý František Josef I. Olomouc a Arcibiskupský palác se stává na čas správně-politickým centrem monarchie. Tuto událost připomíná pamětní deska v Trůnním sále arcibiskupské rezidence. Dnešní podobu dostal Arcibiskupský palác po požáru v r. 1904. V r. 1995 zde přebýval při své návštěvě na Moravě papež Jan Pavel II. Jižní stranu náměstí tvoří nejvýznamnější stavba barokně klasicistního slohu, Tereziánská zbrojnice-vojenská dělostřelecká zbrojnice z let 1771-1778, dnes sídlo Informační centra UP. Secesní budova Arcibiskupské konzistoře je výsledkem přestavby v letech 1908-1909. Budova konzistoře je také sídlem maltézské pomoci o.p.s. Diecézní centrum Olomouc. Na západní straně náměstí, na Mariánské ulici a Akademické ulici je od r. 1884 klášter Milosrdných sester III. řádu sv. Františka s kaplí sv. Františka z Assisi, který ošetřoval nemocné a chudé a pečoval také o sirotky. Po vybudování Zemské nemocnice v r. 1896 na Nové Ulici se věnovaly pečovatelské a charitativní činnosti. V r. 1957 musely činnost přerušit a obnovily ji opět v r. 1999. Uprostřed náměstí v parčíku je velký dřevěný kříž, který věnoval městu Olomouci, které si zamiloval řezbář Štefan Melich z Dětvy. Kříž byl posvěcen na závěr jubilejního roku 2000, jako památník obětem pro víru v totalitních režimech 20. století.
V okolních ulicích jsou především barokní kanovnické rezidence, v některých z nich měl zásluhou vikáře P. I. Wurma a řady dalších, umístěnou část sbírek Vlastenecký spolek muzejní, v současné době většinou využívaných pro potřeby Univerzity Palackého a charitativními organizacemi. Dávné kanovnické majitele připomínají portály s erby na průčelích a také řada pamětních desek. V místě Filozofické fakulty UP na Křížkovského ulici stával původně ve 13. stol. kostel sv. Jakuba kláštera augustiniánek a později klášter Minoritů. Stál v těsné blízkosti kostela sv. Petra a Pavla. Po zrušení kláštera byl upraven na nemocnici a v r. 1787 mohla nemocnice nabízet 120 lůžek nemocným, péči 40 rodičkám a až 50 dětem v nalezenci. Lékaři a asistenti byli většinou i profesory olomouckého medicínsko-chirurgického učení. Nemocnice časem přestala stačit, nebylo kde nemocnici rozšiřovat a tak došlo na konci 19.stol. k vybudování nemocnice na Nové Ulici. Starý objekt byl v r. 1902 přestavěn na soubor dívčích škol tzv. Elisabethinum. V české správě nesla název Komenium, tento název se stal v r. 1946 majetkem UP, která název Komenium přenesla na školu na Mořickém náměstí. V místě kde stojí penzion Antica na rohu ulice 1. máje a Wurmovy, v domě s pamětní deskou, kde žil a zemřel vlastenecký kněz I. Wurma, stával v minulosti tzv. Malý hrádek, kde měl po zrušení přemyslovského hradu ve 13.stol. sídlo zemský soud, který zmizel beze stopy, jen v nádvoří domu nad penzionem, využívaným pro charitativní účely, jsou na fasádách zasazeny dva středověké erby.