Olomouc - kaple Panny Marie Ochranitelky

Drobná neorománská stavba v ohradní zdi se nachází na rozhraní olomouckého Václavského náměstí a Dómské ulice. Kaple pochází z roku 1860, autorem její podoby je architekt Franz Kottas a můžeme ji znát také pod názvy kaple Panny Marie Opatrovnice nebo kaple Madony Ochránkyně Olomouce. A i když se to na první pohled asi nezdá, máme zde před sebou národní kulturní památku. Nebo alespoň její součást …

Kapli pravoúhlého půdorysu charakterizuje výrazný výklenek rámovaný gotizujícími pilířky a trojúhelníkovým štítem. Její nejzajímavější částí je ovšem interiér, kde můžeme vidět vysoký reliéf znázorňující Pannu Marii, která ochraňuje svým pláštěm prosebníky (po stranách tohoto pozoruhodného výjevu stávaly sošky sv. Petra a Pavla). Z pochopitelných (bezpečnostních) důvodů však byly původní kamenné artefakty v polovině 70. let minulého století nahrazeny sádrovými kopiemi.

Je přitom zajímavé, že tato malá neorománská kaple vznikla jen proto, aby do ní mohly být uloženy výše uvedené fragmenty sochařské výzdoby kostela Panny Marie na Předhradí, který byl zbořen v roce 1839 (mariánský reliéf se však nacházel nad vchodem do zvonové věže, stržené již roku 1802). Uvedené klenoty gotického sochařství byly zachráněny zásluhou kardinála Fürstenberka a jejich originály jsou dnes umístěny v běžně nepřístupné chórové kapli sv. Cyrila a Metoděje, která je součásti nedalekého chrámu sv. Václava.

Kaple Panny Marie Ochranitelky byla mezi naše chráněné kulturní památky zařazena hned v květnu roku 1958 a od března roku 1962 je – coby část komplexu Olomoucký hrad s kostelem sv. Václava – také národní kulturní památkou. No, a aby toho nebylo málo, tak se v dubnu roku 1971 stala součástí zdejší památkové rezervace a na konci roku 2000 se objevila v tzv. Nárazníkové zóně statku světového dědictví UNESCO (Sloup Nejsvětější Trojice).

Na závěr ještě pár doplňujících informací.

Kaple stojí na místě obytného domu zbořeného v I. polovině 19. století. Její interiér je velmi malým prostorem s oltáříkem a sádrovou kopií cenného mariánského reliéfu z 15. století. Tento gotický reliéf byl původně polychromovaný a znázorňuje Pannu Marii s dítětem, kterou v horní části doplňují dva andělé a v dolní části zástup prosebníků. Vlevo jsou prosebníci ze stavu duchovního (papež, kardinál, biskup, řeholníci a řeholnice), vpravo ze stavu světského (císař, císařovna, šlechta, měšťané). Po stranách reliéfu se nachází dvě niky určené původně pro sochy sv. Petra a sv. Pavla z II. poloviny 15. století (tyto gotické sochy pocházely z – rovněž zbořeného – kostela sv. Petra na Předhradí). Do svatováclavské katedrály se obě sochy i originál reliéfu přestěhovaly v roce 1974. Nad sádrovým reliéfem se nachází kamenná deska s vytesaným zlaceným latinským nápisem.