Loading...
Turistické cíle • Památky a muzea • Muzeum
Barokní ceremoniální kočár, jeden ze symbolů olomouckého Arcidiecézního muzea, byl, s největší pravděpodobností, vyroben v pařížské dílně v I. čtvrtině 17. století. Původně se ovšem dlouhodobě předpokládalo, že kočár byl vyroben v I. polovině 18. století ve Vídni. Kočár zakoupil – již jako použitý – pro své potřeby olomoucký biskup Ferdinand Julius Troyer z Troyersteinu (Ferdinand Julius von Troyer) spolu s dalšími dvěma barokními kočáry ve Vídni v roce 1746. Ferdinand Julius Troyer, který se mohl pyšnit i tituly hrabě a kardinál, pocházel z Brixenu a olomouckým biskupem byl v letech 1745 až 1758.
Kočár, který byl odkoupen z majetku rodiny Kinských a který zřejmě původně používal vévoda de Richelieu, vyslanec francouzského krále u vídeňského císařského dvora, nechal vzápětí výrazně přestavět. Monumentální vůz váží přibližně tři tuny a s koňským šestispřežím dosahoval celkové délky okolo 16 metrů. V jeho dekorativních řezbách již převládá rokaj, tedy asymetrický ornament, který symbolizuje přechod pozdního baroka ve zdobnější rokoko.
Všechny postranní malby na kabině kočáru vycházejí z antické mytologie a představují antická božstva jako alegorie čtyř živlů. Na zadní straně se pak nachází plátno s – rovněž alegorickým – zobrazením Dne, který zahání Noc. Jedná se o dílo císařského dvorního malíře Michelangela Unterbergera. Tento barokní malíř z italského (jihotyrolského) Městečka Cavalese začínal svou uměleckou dráhu v Pasově (Passau) a ve Vídni namaloval například oltářní obraz pro katedrálu sv. Štěpána.
Kočár byl od padesátých let minulého století součástí expozice zámku v Náměšti na Hané. Vzhledem k tomu, že už se nacházel v téměř havarijním stavu, prošel v letech 2004-2006 náročnou kompletní obnovou v restaurátorských dílnách. Toto restaurování, hrazené z prostředků Ministerstva kultury, trvalo přibližně dva roky. Díky těmto restaurátorským pracem byla změněna předpokládaná doba datace a odkryto "zadní" plátno.
Dnes již patří Troyerův kočár k nejobdivovanějším exponátům AMO (Arcidiecézní Muzeum Olomouc). Jeho barokní „zlatý“ lesk i pompézní monumentálnost jsou prostě nepřehlédnutelné. Příznivci muzea i samotného kočáru mají dostatek možností odvézt si na biskupský kočár nějakou památku. Kromě pohledů nabízí AMO zájemcům i DVD o unikátním projektu restaurování této vzácné památky nebo pamětní minci v několika variantách.