Olomouc-město-1.máje a okolí-drobné památky

Ulice 1.máje spolu s Masarykovou třídou je hlavní olomoucká spojnice historického centra s východní částí města, Hlavním nádražím ČD a Autobusovým nádražím. Tato spojnice vděčí za svůj vznik zbouráním hradeb, které bránily dalšímu rozvoji města. Právě na nynější ulici 1.máje, v místě kde se ulice před hotelem Palác rozšiřuje, zahájil 5.června 1876 starosta Josef von Engl (1872-96), symbolickým kopnutím krumpáče do zdiva Hradské brány, slavnostní bourání hradeb. Olomouc se pak postupně stavebně spojila u řeky Bystřice s rozvíjejícím se městem Hodolany.

Na ulici 1. máje a v jejím okolí naleznete mnoho památek, připomínajících dějinné události i významné osoby. Hanácká kasárna byla vystavěna v letech 1809-1814 na místě bývalého kartuziánského kláštera, který byl vybudován za husitských válek po r. 1426, kdy museli kartuziáni opustit svůj klášter v Dolanech, obsazený husitskými vojsky. Na budově kasáren jsou tři pamětní desky. První je věnována umučeným důstojníkům ve II. světové válce, druhá připomíná bitvu Českých légií u Bachmače v r.1918 a třetí připomíná maďarského důstojníka, matematika a vědce Bolyai Jánose, který v Hanáckých kasárnách v letech 1832-33 sloužil.

Na nároží sousední budovy Domu armády je zbytek pamětní desky na dnes zapomenutého slavného olomouckého rodáka, vídeňského univerzitního profesora dějin a teorie umění Rudolfa Eitelbergera (1817-1885), jehož otec v této budově kadetní školy působil jako důstojník a profesor historie. Dům armády stojí na místě bývalého kláštera augustiniánů, který si řeholníci postavili kolem kostela Všech svatých v letech 1520-1536. Po zrušení kláštera v r.1784, klášterní kostel sloužil jako vojenské skladiště, později byl v souvislosti s výstavbou Špitálních kasáren v letech 1804-1814 zbořen. Na budově Domu armády má pamětní desku také básník a písničkář Karel Kryl.

Na protější budově je ve stěně mezi okny dělová koule, připomínající obléhání Olomouce pruskými vojsky v pol. 18.stol. Na křižovatce s Wurmovou ulicí, na budově penzionu Antica je mezi okny bývalé vikárky od r. 1923 pamětní deska církevního činitele a poslance Řišského sněmu P.Ignáta Wurma(1825-1911), který v tomto domě žil, vytvořená olomouckým sochařem J. Pelikánem.V tomto místě pravděpodobně stával Nový Hrádek, bývalá zemská soudnice. Po P.I.Wurmovi pojmenována ulice vede k Biskupskému náměstí a Arcibiskupství. Na Komenského ulici na domě před Mlýnským potokem najdeme pamětní desku hudebního skladatele Josefa Nešvery. Před mostem přes Moravu, po pravé straně na Husově ulici je kostel Českobratrské církve evangelické postavený v letech 1914-1920. Z mostu je nádherný pohled na Klášterní Hradisko.

Za mostem přes Moravu se dostaneme na Gorazdovo náměstí s kostelem sv.Gorazda, postaveným v letech 1937-1939. Kostel byl v r.1942 uzavřen a německá okupační správa zde zřídila skladiště. V kostele má pamětní desku biskup Gorazd, rodným jménem Matěj Pavlík(1879-1942), který byl nacisty v r.1942 zajat, mučen a 4.září 1942 popraven. Západně od náměstí sv.Gorazda se Pasteurovou ulicí dostaneme k obchodnímu domu SENIMO, který vznikl přestavbou bývalých městských jatek Na Špici, otevřených v r.1900, což připomínají rakousko-uherské erby na průčelích budovy. Po ulici 1.máje se vpravo za Mlýnským potokem, na ulici Jiřího z Poděbrad, dostaneme k historické budově České reálky postavené v letech 1913-1919. Na Žižkově náměstí před budovou Pedagogické fakulty UP stojí od r. 1993 Památník T. G. Masaryka. Budovy Pedagogické fakulty dříve sloužily velitelství Československé armády a po r.1968 okupační armádě. Po odchodu „spřátelených armád" byla budova upravena pro potřeby UP. Na náměstí stával do r.1953, než záhadně zmizel pomník T.G.M. Po r. 1970 byla na jejím místě vybudována nefunkční fontána, která byla před obnovou pomníku T.G.M. odstraněna. Na protější budově Policejního ředitelství jsou pamětní desky věnované obětem komunismu a obětem II. světové války z řad příslušníků policie.

Dále po ulici nazývané již Masarykovou třídou je před řekou Moravou pomník obětem pěti civilních obyvatel Olomouce, kteří zahynuli při osvobozovacích bojích 8.května 1945. Dále po Masarykově třídě je před mostem přes řeku Bystřici budova bývalé banky Čechoslávie se sochami nad vchodem a reliéfy na fasádě. Ze Žižkova náměstí se vpravo po tř. 17.listopadu dostaneme k budově Okresního státního zastupitelství, které za nacistické okupace sloužilo gestapu. Na vysoké zdí bývalého „garňáku" je od r. 1956 zasazena Svazem protifašistických bojovníků pamětní deska obětem fašismu, kteří zde byli mučeni a vězněni. Před olomouckou sokolovnou na tř. 17.listopadu stojí od r. 1932 pomník zakladatele Sokola a významné osobnosti českého národního hnutí Dr. Miroslava Tyrše, zhotovený J. Pelikánem.