Osudy panelárny v Předměřicích nad Labem

O výstavbě panelárny bylo rozhodnuto královéhradeckým KNV po přijetí usnesení o zprůmyslnění stavebnictví. Se zahájením stavby, jež bylsa vedena jako stavba mládeže, se začalo v roce 1957 a její budování probíhalo svižným tempem, protože již na podzim 1961 byl závod uveden do plného provozu, přičemž ještě během výstavby byl objekt rozšířen oproti původnímu plánu, přičemž již v únoru téhož roku vyrobila panely pro 35 bytů a bylo plánováno, že v polovině 3. pětiletky bude mít kapacitu 1 350 bytů. Všechny tyto práce však vzhledem k tlaku z vyšších míst si však vyžádaly několik nešťastných událostí, z nichž ta nejhorší se udála 22. prosince 1959, kdy došlo ke zřícení ještě nezatvrdlého betonového stropu a 3 mladí lidé byli usmrceni. Za zmínku však stojí rovněž nesprávné propočty technického zařízení a vůbec různé "omyly", nad nimiž se nadřízenými orgány zavíraly oči. V letech 1965-1967 pak prošel areál rekonstrukcí. Výsledkem všeho zmíněného se stalo navýšení objemu výroby, protože původně se počítalo s produkcí 38 000 m3 panelů ročně a přitom v plánu na rok 1977 se již počítalo s 71 000 m3. Samu výstavbu panelárny viděl zdejší obecní kronikář takto:

„Začátek stavby panelárny.

Tak zv. „louka“ mezi Labem a železniční drahou začínala od náhona a táhla se k Lochenicům. Náhon měl svůj začátek u betonového můstku v blízkosti splavu, protékal mlýnem a po dlouhé a složité cestě měl svůj konec v Březhradu. „Louka“ až dosud poskytovala svým majitelům seno a na podzim byla doménou kluků, kteří zde trávili své kratochvíle, když jim skončila škola. Hráli zde kopanou, pálili ohně, pásli kozy a husy. Červen tohoto roku byl začátkem velké přeměny těchto míst. Značné zásoby písku za Labem a potřeba urychlit výstavbu obytných domů v celé naší republice rozhodly využít louku jako stavebního místa pro továrnu na výrobu panelů. V červnu jsme viděli stavět novou silnici k továrně, úpravy terénu. Náhon u Labe ke mlýnu byl zasypán, ale přesto je nyní ještě delší než před tím. Jeho začátek byl posunut až k dalšímu můstku, do bezprostřední blízkosti malého háječku. Dělníci mu vyrobili nové koryto a dnes obtéká již hotovým korytem vynikající panelárnu.“

Závod byl postaven pro výrobu stavebních dílců krajové varianty KZD a betonového zboží, a to podle plánu Ing. Jaroslava Škalouda z Krajského projektového ústavu v Hradci Králové. Zařízení pro panelárnu pak bylo vyráběno zaměstnanci Závodů Vítězného února v Hradci Králové, ale u mnoha věcí docházelo ke zpoždění a odkládání původních termínů, protože chyběly součástky a materiály od subdodavatelů. Jako příklad můžeme jmenovat rozprostírací vůz, jenž měl být dokončen v dubnu 1960, ale hotový nebyl ještě v červnu téhož roku.

Později došlo k inovaci sortimentu panelárny a po rekonstrukci se začaly souběžně vyrábět stěny a příčky T06B a stropy 620. Od roku 1974 se rovněž produkovaly sloupy pro montovaný skelet MS71 a silniční panely jako doplňková výroba. Tato produkce se ukázala dobrou cestou, neboť přinášela závodu stále se zvyšující zisky. Zatímco v roce 1962 se vyrobilo materiálu za 13 milionů korun, roku 1968 to již bylo 30 milionů korun a v roce 1976 dokonce 52 milionů korun.

Souběžně se vzestupem produkce klesaly rovněž výrobní náklady a také mizely zprávy o nekvalitní výrobě panelů, jež byly zprvu dost časté. Nejvíce si těchto nedostatků povšimly Pozemní stavby Hradec Králové. V roce 1970 bylo např. u panelů pro dům typu T 06B vadných 91 % dílců a na každém byly v průměru 3 vady, o rok později činil roční průměr vad 78 %, ve 4. čtvrtletí již jen 47 %, ale pololetí roku 1972 ustrnulo na 43 %, ve 3. čtvrtletí bylo dokonce 57 % prvků vadných a ve 4. čtvrtletí 47 %. Teprve zásah ministerstva stavebnictví ČSR a dohoda, v níž byla obsažena povinnost odstranit většinu vad okamžitě, další do 1. října téhož roku a pouze některé vady, vázané zejména na dodávky nových forem, až v roce 1974.

V roce 1964 byl k závodu přičleněn delimitací také Správčický písník, jehož roční plán činil 220 000 m3 tříděného kameniva, z čehož téměř polovinu zpracovala sama předměřická panelárna a zbytek byl dodáván jiným subjektům. Od 1. ledna 1966 došlo ke změně řízení panelárny. Provoz byl rozdělen na čtveřici samostatných středisek: výrobu, písník, zámečnickou dílnu a kantinu. Ta hospodařila samostatně, měla vlastní plány objemu výroby, nákladů a dalších ukazatelů. Tento krok se ukázal v brzké době jako velmi výhodný, protože produktivita i ziskovost oproti minulosti vzrostly. Přesto podnik trápila řada věcí, z nichž nejzávažnějším problémem se stal nedostatek pracovníků a jejich fluktuace. O tom, jak vypadal podnik roku 1976, vypovídá obecní kronika takto:

„Závod je vybaven zařízením pro zhotovování armatur (stříhačky, rovnačky, ohýbačky, svářečky obloukové, odporové a v ochranné atmosféře CO2. Výrobní zařízení je osazeno vibračními stroji SVS 4 celkem 3 kusy, dále pak vozy rozprostíracími, příčně převážecími a mísírnou, která je osazena čtyřmi míchačkami C 500.

V závodě pracují věžové jeřáby, dále mostové jeřáby a další jednotlivé zvedací prostředky. Rovněž pásové hospodářství je rozsáhlé. Dopravu v závodě zajišťuje lokotraktor, traktor, buldozéry, nákladní automobil a multikára.“

V následujících letech mělo dojít k rozsáhlé rekonstrukci areálu, jež se měla týkat výstavby nové kotelny a vodního hospodářství. Tato akce však byla oproti původním plánům okleštěna. Počátkem 80. let 20. století se začala snižovat produkce závodu a na Správčickém písníku byly zahájeny rekultivační práce.

Rozhodnutím ministra výstavby a stavebnictví České socialistické republiky ze 23. června 1989 č. 13/1989 vznikl z původního národního podniku Prefa Pardubice (původní název zněl Východočeská Prefa a štěrkopísky) státní podnik, jenž byl zrušen bez likvidace rozhodnutím ministra průmyslu a obchodu č. 55/1999 ze 20. dubna 1999 a 26. května 2003 vymazán z obchodního rejstříku. Majetek, práva a závazky zrušeného státního podniku přešly na Fond národního majetku České republiky a od něj se areál dostal do soukromých rukou.

V roce 2001 navázala na tradici předchozí panelárny společnost PREFA PRODUKT s. r. o, jež tu produkuje stropní konstrukce, silniční panely, betonové prefabrikáty PLANEX, energokanály, rámové propustky, silážní žlaby a opěrné stěny GREFA. Od roku 2003 působí v areálu rovněž firma ENVISTONE, spol. s r. o., o níž se lze dozvědět více zde: http://www.envistone.cz.