Památkově chráněná barokní sýpka ve Stěžerách

Tento pozdně barokní objekt, i když je památkově chráněn, zůstával až dodnes ve stínu místního zámku a kostela sv. Marka, snad proto, že byl vystavěn stranou od silnice a nebyl tak na očích jako výše jmenovaná dvojice budov. Není to však nic divného, neboť již od středověku se tvrdilo, že sýpka má stát o samotě, odloučená od dalších stavení, aby mohla být ze všech stran ovívána čerstvým vzduchem, chráněna od různých výparů a po celý den aby na ni svítilo slunce. Dlouhá čela měla být vždy stavěna na východ a západ a kolem objektu byla zapovězena jakákoliv výsadba stromoví nebo keřů.

Stavba byla vybudována podle památkářů kolem roku 1800, některé zdroje kladou její vznik až do roku 1737, což však vylučuje I. vojenské mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikace z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c095). Pravděpodobnější je tak, že k její úpravě a přestavbě došlo v souvislosti s přebudováváním sousedního zámku v letech 1802-1803, pokud mu tyto práce nepředcházely, avšak ještě ve II. vojenském mapování z let 1836-1852 není zaznamenána (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=2vm&map_region=ce&map_list=O_7_VIII) a v plné kráse ji můžeme v rámci areálu Hořeního dvora, doloženého již k roku 1654, najít až v indikační skice stabilního katastru z roku 1840 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=HRA485018400). Od počátku bylo její funkcí dosušování a uskladňování obilí, což se nezměnilo ani po zestátnění tohoto bývalého panského majetku. Za prusko-rakouské války v roce 1866 byla sýpka s pivovarem vypleněna pruským vojskem a všechny zásoby byly zrekvírovány nebo zabaveny. Stejně tak dopadly sudy s pivem ve sklepení pivovaru, u něhož byla o 3 roky později zřízena nová kvasírna.

Sýpka zůstala v rukou Harrachů i po pozemkové reformě, jež byla prováděna na základě zákona z roku 1920. Zbytkový statek byl zakoupen o 8 let později Rolnickým cukrovarem v Syrovátce a Ottovi Harrachovi zůstal pouze zámek s parkem, sýpka a bývalý pivovar. 4. července 1929 byla poškozena známou vichřicí střecha objektu. V roce 1940 zakoupili zámek i se špýcharem královéhradečtí velkoobchodníci Alois, Jaroslav a Josef Jirsákovi. Těm byl tento majetek znárodněn již o 5 let později. V roce 1958 špýchar používalo Rolnické družstvo – Výkupní podnik z Hradce Králové, které zavedlo nejmodernější fukary až do 2. patra, přičemž po vyčištění a dosoušení se obilí přesypávalo do nižšího patra. Roku 1963 začalo špýchar používat Jednotné zemědělské družstvo Stěžery, i když byl nadále v majetku obce. 24. ledna 1964 se stala sýpka součástí památkově chráněného zámeckého areálu.

V roce 1965 byl špýchar přepsán obcí na Školní statek ve Stěžerách i s celou zelinářskou zahradou. Téhož roku stavební skupina školního statku přistavěla k sýpce plechovou sušičku obilí, řepky, hrachu a bobu. 29. prosince 2009 odkoupila obec sýpku od Agrosemu, takže se musela postarat o tento zchátralý objekt. V roce 2012 proběhla oprava střechy a následujícího roku statické zajištění římsy podle projektu Ing. Petra Jošta. V roce 2015 zažádala obec o zrušení prohlášení budovy sýpky za kulturní památku, a to kvůli nedostatku finančních prostředků na údržbu a špatný technický stav objektu, ale ministerstvo kultury 18. února 2016 žádosti nevyhovělo a památkovou ochranu nezrušilo.

Netrvalo dlouho a sýpka se dostala do soukromých rukou. 10. září 2017 schválilo obecní zastupitelstvo prodej špýcharu společnosti Pivovar Štajner a Beránek s. r. o., jež zde následně vybudovala pivovar s varnou o kapacitě 22 hektolitrů a s restaurací. Symbolickým je to, že jen o několik metrů dále dříve pivovar skutečně stával. Jednalo se o dřevěnou budovu, která byla vystavěna v roce 1652 a byla určena pro výrobu 3-4 sudů piva. Pivovar byl zrušen roku 1906 a jeho sklepy poté sloužily jako sklad sadovského piva.

Tato bývalá harrachovská dvoupatrová sýpka, která stojí na obdélném půdorysu, má v přízemí tesaný trámový strop, podpíraný podélným průvlekem, neseným 6 vyřezávanými sloupy. Jednoramenné dřevěné schodiště je bez podstupnic. Totožně vypadá též 1. patro, jen schodiště se zábradlím je zčásti zdobeno řezbou se spodními vyřezávanými sloupky. Také 2. poschodí je uzpůsobeno podobně, ale schodiště je obyčejné. Na exteriéru objektu zaujmou malá větrací okénka v hluboko zapuštěných špaletách s prosekávanými mřížkami a zjednodušená podstřešní římsa. Severní průčelí je sedmiosé, ve 4. ose přízemí je pravoúhlý portál s patkou a ušima. Obdobně bylo uspořádáno jižní průčelí, na jehož střední část byla později přilepena novodobá přístavba. Východní a západní průčelí jsou dvouosá. V přízemí se nachází vchod a ve štítě uprostřed oválné okénko a po stranách ležaté štěrbiny. Střecha budovy je sedlová s podlomením, na severní a jižní straně s polovalbami.

Dodejme ještě, že dříve stála na zámeckém nádvoří u špýcharu stará lípa, jež byla přes 300 let stará. U ní stával starý stůl se 2 lavicemi, u něhož bývali souzeni poddaní stěžerského statku. Tato lípa byla zlomená větrnou smrští 4. července 1929. Od fary podél pivovaru a zámku směrem k Nechanicím vedl dříve též hluboký příkop. Nákladem obce byl 15. července 1905 zavezen a upraven na chodník. Více o novém stěžerském pivovaru zde: http://www.pivovarberanek.cz.