Rybníček Na Polou

Jde o menší vodní plochu, která leží pod "Červeným kopcem" na bezejmenném přítoku "Plačického potoka", pramenícím pod "Vyšehrady" (původně se tato lokalita nazývala jako "Višohrádek", roku 1903 byl z pramene Dalla na "Červeném kopci" postaven vodovod do velkostatku ve Stěžerách). Bývá nazývána jako "Červinkův rybník", "Na Polou" a někteří mu též říkají "Hakenův rybníček", a to podle současných vlastníků – Ing. Jiřího a Kristýny Hakenových. V současné době má plochu 1 053 m2, i když její výměra byla vždy značně proměnlivá, navíc bývá často téměř bez vody.

Její historie však není tak dlouhá jako u mnohých rybníků v okolí, protože když nahlédneme do I. vojenského mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikace z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c095), tak zde nalezneme pouze tok Plačického potoka, který byl doprovázen na svých březích lužní zelení a okolní pozemky byly využívány k zemědělství, zejména však jako pole. Stejně tak není zakreslena v indikační skice stabilního katastru z roku 1840 od adjunkta 2. třídy Václava Horáka a geometra 4. třídy Josefa Slavíka (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=HRA485018400), natož v jeho reambulaci z roku 1872 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=omc&idrastru=B2_a_4C_7216_6).

Vznikla totiž teprve roku 1932 jako zemník, což není nic divného, protože v těchto místech těžila hlínu a písek řada zdejších hospodářů. Zřídit ji nechal místní rolník Josef Červinka a při jejím kopání se přišlo na starou studni dřevem roubenou. Později sloužila ke koupání obyvatel Hřibska a Stěžer, svého času i k chovu kachen a ryb, ale rovněž jako zdroj závlahy v dobách sucha, např. již v roce 1934 se ukázala její potřebnost. Jak velký byl tehdejší rybníček, to můžeme např. vidět z leteckého měřického snímku z roku 1937 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=lms&idrastru=WMSA08.1937.HKRA90.08577&bz=-647586.14,-1041878.47). Na přelomu 40. a 50. let 20. století však byla již zanesena sedimenty tak, že v katastrální mapě z roku 1951 již není vedena jako rybníček, nýbrž jako trvalý travní porost. Její postupný zánik je vidět na leteckých měřických snímcích z let 1946-1954.

Ještě v témže desetiletí muselo dojít k její obnově (nejspíše opět v souvislosti s těžbou hlíny, ve vojenské topografické mapě z roku 1956 je totiž tento prostor zaznamenán jako povrchový lom, nikoliv jako vodní plocha či louka), protože se opět vyskytuje jak v katastrálních, tak topografických mapových dílech, např. z let 1963 a 1965, i když v menší velikosti než dříve (viz letecký měřický snímek z roku 1961, kdy měla vodní plocha ani ne poloviční velikost a v tomto rozsahu vydržela přes 2 desetiletí). V polovině 80. let 20. století byl rybníček zvětšen na současnou velikost, což můžeme doložit porovnáním mapových děl z let 1982-1989. Důvody tohoto kroku byly zejména dva – zadržet vodu v krajině a upotřebit ji k případným závlahám, případně ji využít jako zdroj požární vody, protože v blízkém okolí ji mnoho nebylo a celá lokalita trpěla řadou požárů, ať již šlo o její polní, tak o lesní část.

Postupem času však přicházel její přítok o vodu, zejména díky ovocným sadům v Těchlovicích, i když výraznou roli na tomto stavu mělo i dřívější meliorování zdejších pozemků, což narušilo původní prameniště Plačického potoka. K další obnově rybníčku došlo počátkem 21. století, kdy byl vykácen jižní břeh a opravena výpusť rybníka, což můžeme zjistit pohledem na letecký měřický snímek z roku 2010. Později přibyla lavička a odpadkový koš, takže se z lokality stalo krásné odpočinkové místo při cestě ze Stěžer k Hřibsku.