Všemina - kostel sv.Jana Nepomuckého
Všeminská sakrální stavba byla zbudována v nepříliš honosné barokní podobě někdy v poslední čtvrtině 18.století. (Skoro stejně malý kostelík mají i v sousedním Liptále. Jenže ten je zasvěcen sv.Josefovi a navíc má tahle obec i chrám evangelický.)
Všemiňané dali přednost jinému svatému – Jankovi z Nepomuku a svůj kostelík zbudovali z cihel a lomového kamene. Východní vstupní část opticky navyšuje dvacet metrů vysoká věž se zvony a hodinami. Prostá sedlová střecha chrámové lodi za věží je ozdobena věžičkou sanktusníku. Interiér chrámové lodi nedosahuje výše ani devíti metrů, šířka tento rozměr jen o něco málo převyšuje a její délka je asi 16 metrů.
Nadarmo se ale neříká, že co je malé, je i milé... a fasáda kostelíka do svého okolí po opravách v roce 2000 opět velmi hezky zazářila. Ty moderní vitráže do oken přibyly o rok později a o něco později byla opravena i střecha. (Jak je zmiňováno v análech, byla ještě do roku 1904 šindelová.)
Kroniky se ale kupodivu už nezmiňují o tom, kdo kostel vystavěl, ba ani o datumu jeho vysvěcení. To vše zmizelo v propadlišti dějin a dodnes zůstalo zahaleno tajemstvím. Ale nermuťme se kvůli tomu – vždyť on od svého vzniku prošel takovými proměnami svého interiéru, že by jej ten anonymní stavitel dneska už sám nepoznal...
Hlavní (dalo by se říci přímo generální) oprava a přestavba proběhla už roku 1904. Kromě střechy v té době na kůr přibyly sochy sv.Cyrila a Metoděje a interiér lodi zkrášlila nová křížová cesta a stropní obrazy. Jejich autorem se stal místní rodák, šikovný kreslíř a řezbář, profesor Alois Martinů. Za původní hlavní oltář sloužil až do roku 1817 ten darovaný z bočního oltáře zrušeného kroměřížského františkánského kostela. Poté byl nahrazen novým od Jana Kyslinga z Holešova. Barokní oltář byl pak v roce 1887 nahrazen oltářem novogotickým. Později se k němu přimkly dva boční oltáře zasvěcené Panně Marii a Božskému srdci Páně a pseudogotickou podobu dostala i nová kazatelna.
Roku 1963 byl celý interiér chrámu upraven v moderním stylu podle návrhu dvou akademiků, malíře Františka Peňáza a sochaře Aloise Špetíka. Novodobé okenní vitráže byly vyrobeny podle návrhu „olomučana“ Jana Jemelky.