Pomník bratranců Veverkových v Pardubicích

Trvalo dlouho než byl výše jmenovaným vynálezcům ruchadla - Václavu a Františkovi Veverkovým, jež přineslo velký převrat a pokrok do zemědělství, jejich nápad oficiálně přiřčen, a to zásluhou redaktora Hospodářských novin Karla Františka Procházky (1868) a zejména jednatele Hospodářského spolku pro okresy Pardubský, Holický a Přeloučský prof. Františka Vratislava Sovy, který v roce 1883 vydal knihu „Vynálezci ruchadla“. Tím jednou provždy „ostrouhali mrkvičku“ podvodníci jako hospodářský úředník Jan Kainz z Choltic (nechal si ho zhotovit u tamního kováře Jana Pechmana a v letech 1832 a 1834 ho na hospodářských výstavách v Praze vydával za svoje dílo) a mnozí další, kteří si tento nepatentovaný vynález přivlastňovali. Nezvratný důkaz o prvenství Františka a Václava Veverkových byl proveden zachovanými spisy a úředními protokolárními výslechy pamětníků. Posléze se tak začalo uvažovat o odhalení pomníku těmto mužům, a to jako jakési zadostiučení oběma mužům, jež byli některými kruhy osočováni z podvodu a neoprávněně si užívali „kyselých hroznů“ ve formě závisti a podobných nepěkných vlastností, které nám jsou mnohdy tak blízké a škatulkujeme někoho, o němž nevíme zbla.

Za spolupráce Umělecké besedy, jež byla reprezentantem všech českých výtvarných umělců, byla následně vypsána soutěž na zhotovení ideového návrhu pomníku:

„KONKURS.

Hospodářský spolek pro okresy Pardubský, Holický a Přeloučský vypisuje tímto konkurs na podání návrhů na figurální pomník bratranců Veverkových, vynálezců ruchadla.

Podmínky konkursu:

1. Návrhy na figurální pomník mají býti plastické náčrtky a ne pouze výkresy.

2. Cena pomníku (z pískovce Hořického) vypočtena budiž na 3000 zl.

3. Náčrtky buďtež nejdéle do 25. září 1882. a jednatelství hospodářského spolku v Pardubicích zaslány.

4. Za nejlepší návrhy ustanovují se dvě ceny: I. cena 30 dukátů, II. 20 dukátů.

5. Porota skládati se bude ze tří znalců sl. Umělecké besedy v Praze a dvou členů spolku.

Žádáme našich pp. umělců, by věnovali laskavě pozornosť konkursu tomuto; na požádání dodáme ochotně obšírnější zprávy o zevnějšku, způsobu, žití, zaměstnání atd.

Prosíme dále všech, kdož by nám jakýchkoli zpráv ze života obou bratranců sděliti mohli, aby je laskavě hospodářskému spolku Pardubskému zaslali.

Kdož pak hřivnou svojí k oslavení mužů těch přispěti hodlají, což zajisté svatou každého českého rolníka povinností, aby tak v čase nejkratším učiniti ráčili, snažně žádáme.

Z výboru hospodářského spolku pro okresy Pardubský, Holický a Přeloučský.

Sova Fr. Vr., jednatel.

Ad. Eckert, předseda.“

11. října 1882 se sešla pod předsednictvím prof. PhDr. Miroslava Tyrše porota, v níž zasedali ještě: ředitel místní reálky Jiljí Vratislav Jahn, architekt Antonín Wiehl a sochař Bohuslav Schnirch, protože mikulovický farář P. Tomáš Střebský se nemohl jednání zúčastnit, aby posoudila došlé návrhy na vzhled a úpravu zvažovaného pomníku bratranců Veverkových. Nakonec byl vybrán návrh Josefa Strachovského pod heslem „J. S.“, i když porotu zaujal i projekt Františka Hergesella a Antonína Procházky pod heslem „Y. Ž“. O celkovém výsledku napsal předseda poroty 27. října téhož roku do „Národních listů“ toto: „Porota jednomyslně udělila první cenu J. Strachovskému. Pojal oba vynálezce v momentu tom, kde mladší z nich, rolník a vlastní vynálezce myšlenku svou bratranci-kovářovi pomocí malého modelu znázorňuje. Situace je šťastně volena a s jasností vylíčena. Rozvážný klid vynálezce, živější temperament jeho bratrance odpovídá dochovaným zprávám o jejich charakteru. Mladší je typem českého rolníka. Také kostym doby je věrně zachován. Některé nedostatky komposice, které porota vytkla, dají se snadno napravit, i lze bezpečně očekávat, že vznikne takto pomník v míře nevšední vhodný a zdařilý. Druhá cena jednohlasně určena byla návrhu, který zaslali p. Procházka a p. Hergesell. Podle jejich návrhu je přístroj již hotov a vynálezce se vztaženou rukou věští jeho budoucnost. Neshoduje se plně ale povaha osob a okolností. Komposice neobyčejně zdařilá připomíná p. Myslbeka. Co do myšlenky čistě plastické náležel tento návrh bez odporu k nejlepším. Pan Hergesell vystupuje prvně na veřejnost, p. Procházka je znám sochou svatého Rocha.“ Na žádost jednatele prof. Františka Sovy byly všechny konkurenční návrhy věnovány zdejšímu muzeu.

Základní kámen pomníku byl slavnostně položen 31. srpna 1883 na křižovatce za Veselkou před synagogou. 7. září 1883, den před odhalením, byla v Pardubicích zahájena významná zemědělská výstava pluhů a hospodářských strojů. V předvečer slavnosti byly Pardubice poprvé osvětleny elektrickým proudem, Ing. František Křižík totiž nainstaloval 4 obloukové lampy. Vedle toho byli od odpoledne vítáni první slavnostní hosté a další až druhého dne ráno. Při celonárodním srazu českého rolnictva 8. září 1883, jehož se zúčastnily deputace skoro všech českých a moravských spolků, obcí i jiných úřadů a institucí (jen hasičů se sjelo 1 470 s 8 kapelami), byl po slavnostním projevu F. L. Riegra pomník odhalen. U příležitosti odhalení pomníku vyšel nákladem Hospodářského spolku pardubického a redakcí Fr. Vr. Sovy slavnostní spis „Vynálezci ruchadla“, do něhož přispěli: Jiljí V. Jahn, František Sova, Gustav Heš, F. A. Bauer a Dr. K. V. Seydler. Od té doby se pomník s předním hlavním soklovým nápisem: „VYNÁLEZCŮM RUCHADLA BRATRANCŮM VEVERKŮM“, pravým horním textem: „INV. A. MODEL JOS. STRACHOVSKÉHO V PRAZE, levým horním nápisem: „V KAMENĚ PROVEDLI: DUCHÁČKOVÉ V PRAZE“, letopočty 1827 (vlevo) a 1883 (vpravo na soklu) a zadním textem na podstavci: „ROLNICTVO ČESKOSLOVANSKÉ HOSPODÁŘSKÝM SPOLKEM PRO OKRASY PARDUBICKÝ, HOLICKÝ, PŘELOUČSKÝ ODHALENA 18. 8./9. 83.“ stal cílem mnoha slavností, z nichž můžeme jmenovat oslavu památky obou vynálezců, jež se konala 14.-15. srpna 1927 a zúčastnilo se jí na 60 000 lidí.

Roku 1958 byla zbourána synagoga a pomník byl přemístěn do parku u sv. Jana, což býval dříve hřbitov. Ten byl s navazující Svatojánskou ulicí přejmenován na ulici Bratranců Veverkových. Již o 4 roky později bylo poukazováno na jeho dezolátní stav. V roce 1982 byl pomník zrestaurován akademickým sochařem Jiřím Laštovičkou a Josefem Smetánkou, ale již o rok později musel být po poškození opraven akademickým sochařem Jiřím Laštovičkou. 29. prosince 1983 byl objekt zapsán do státního seznamu kulturních památek (viz https://pamatkovykatalog.cz/pomnik-bratrancu-veverkovych-15904358). Roku 1984 bylo ukradeno ruchadlo (opětovně zcizeno 8. prosince 1992, opětovně osazeno 2. dubna 1993, 14. června 1993 znovu ukradeno, 30. července 1993 opět osazeno a v říjnu téhož roku došlo znovu k jeho zcizení, takže umělecký kovář Josef Brychnáč měl o práci stále postaráno), poškozeny prsty na ruce a uraženo kladivo, takže v roce 1985 ho opětovně opravil akademický sochař Jiří Laštovička. Pomník je nadále častým cílem vandalů, např. se tak stalo vedle výše zmíněných let i v letech 1965, 1975 a 1998, z tohoto důvodu byla 5. prosince 1994 instalována naproti pomníku kamera městské policie. Zároveň se objevilo několik nápadů na přestěhování pomníku na frekventovanější místo (první se objevil již v roce 1976). Roku 1992 došlo k jeho zrestaurování Karlem Krátkým. Naposledy byl pomník zrestaurován roku 2015 Jaroslavem Vrbatou.

Pomník bratranců Veverkových v Pardubicích na mapě