Pomník Václava Bubeníka v Pardubicích
Kdo alespoň trochu zná Pardubice, tak mu jméno výše zmíněné osobnosti něco říká, minimálně mu na mysli vytanou Bubeníkovy sady, jež jsou právě s tímto pomníkem úzce spojené. Ale začněme od začátku, abychom i neznalým nastínili to, kým tento člověk byl, alespoň ve zkratce, protože vypsat vše, za co mu Pardubice vděčí, by se do tohoto článku nevešlo.
Václav Bubeník pocházel ze starodávného měšťanského rodu, jehož příslušníci dříve drželi tzv. Císařský mlýn, v němž se i on 7. srpna 1828 narodil. Vzdělání nabyl na domácích školách a pak ho doplňoval častým cestováním a pilným čtením. Když se v 60. letech 19. století poměry uvolnily, tak si pardubičtí měšťané zvolili poprvé svobodně své zastupitelstvo, radu i starostu, jímž se stal Josef Bubeník, starší bratr Václava Bubeníka. Po jeho náhlé smrti byl 27. ledna 1862 zvolen jeho nástupcem Václav Bubeník, o němž se dodnes tvrdí, že byl odkojen myšlenkami revolučního roku 1848, a to do té míry, že byl ochoten se klidně svého úřadu vzdát, nikdy na něm nelpěl jako na zdroji zisku, nýbrž ho bral za možnost, jak svým spoluobčanům pomoci a Pardubice ještě více pozvednout a zvelebit. To je vidět již z toho, že když chtěla vláda Antona von Schmerlinga omezit pravomoci samosprávy v roce 1863, odpovědělo městské zastupitelstvo pod jeho vedením a jednohlasně, že se raději vzdá svého úřadu.
Krátce nato byla Václavem Bubeníkem ustavena Měšťanská beseda (12. března 1862) a Hospodářský spolek (26. května 1862), v nichž se v době útisku shromažďovali všichni, kteří se počítali mezi uvědomělé národovce a vlastence. Přičiněním téhož byla založena Občanská záložna (vešla v život 5. ledna 1863), první to česká záložna ve zdejším kraji. Roku 1863 založil TJ Sokol a jako její starosta podepsal 25. září 1868 projev poslanců-deklarantů. Díky jeho umu a píli vyrostla ve městě řada škol i jiných subjektů, např. v roce 1863 vyšší reálka, pro kterou byla v letech 1864-1865 vystavěna nová budova. Za to vše byl roku 1865 zvolen prvním pardubickým okresním starostou. Nejvíce se však osvědčil v tvrdých podmínkách prusko-rakouské války v roce 1866 a zejména po jejím skončení, kdy si dokázal získat úctu i u pruských okupantů. Následně byl vyznamenán rytířským křížem řádu Františka Josefa. Jeho neochvějný postoj a zejména již zmíněná pracovitost a houževnatost se projevily v tom, že jako starosta města strávil roky 1862-1867 a 1874-1879 a jako starosta okresního zastupitelstva léta 1865-1872 a 1875-1878. Vedle toho stál v čele pardubického hospodářského spolku, záložny, Měšťanské besedy, spolku divadelních ochotníků, byl protektorem dívčího pěveckého spolku "Ludmily", místopředsedou spolku pro podporování studujících, správním radou spolkového cukrovaru a členem všech pardubických vlasteneckých spolků a korporací.
Když 27. května 1879 zemřel, byl o 3 dny později pohřben na starém hřbitově u sv. Jana, kde byl na jeho hrobě 28. září 1881 slavnostně vysvěcen žulový obelisk. V 10.00 hod. byly odslouženy služby Boží v děkanském chrámu. Po jejich skončení se odebraly městské cechy s prapory a duchovenstvo ke hřbitovu. Za nimi v 11.00 hod. vyrazil průvod z městské radnice, jenž byl složen z místních spolků a korporací. Na hřbitově se následně seřadili kolem pomníku příbuzní zesnulého, poté deputace korporací a spolků, praporečníci a nosiči věnců. Poté následoval sbor, který přednesly pěvecké spolky "Ludmila" a "Pernštýn", církevní obřady svěcení, slavnostní řeč, opět slavnostní sbor a věnčením pomníku byla slavnost ukončena.
Jak pomník původně vypadal, tak to nám přináší č. 1 "Urbánkova věstníku bibliografického" z téhož roku: "Bubeníkův pomník na Pardubickém hřbitově v ceně 3000 zl. stojí skoro u prostřed hřbitova a ční svou výškou nad ostatní pomníky všecky. Sestává ze čtyřbokého, malou pyramidkou korunovaného obelisku, který spočívá na širším podstavci. Šest menších, řetězem spjatých sloupců, kteréž budou prý ozdobeny vásami, objímá hrobku rodinnou. V čele pomníku k městu obráceného čteme následující nápis: "Zde v Pánu odpočívá Vácslav Bubeník, rytíř řádu Františka Josefa I., starosta král. města Pardubic, duše spolků zdejších, vzorný občan, národovec, lidumil a přítel mládeže, choť laskavý. Narozen dne 7. srpna 1828. Zemřel dne 27. května 1879." Pomník dodala kamenická dílna J. Uzla v Praze. Stesán jest z hrubozrné konopišťské žuly."
Po zrušení hřbitova a přeměně v sad (náhrobní desky vsazeny zevně do zdi kostela) zůstaly jeho ostatky pochovány u starého kostelíka a ponechán tu byl rovněž jeho náhrobek. Ten byl později přenesen ke vstupu do v letech 1879-1880 založených Bubeníkových sadů (ohledně doby, kdy se tak stalo, přicházejí prameny s různými obdobími - od roku 1904 až do doby po roce 1918, což by potvrzoval citát ze Sakařových "Dějin Pardubic nad Labem. Dílu IV., část 1. Místopis starých Pardubic": "Pomník V. Bubeníka, slovutného starosty pardubského († 1879), v středu hřbitova uložený, přenesen byl v nedávném čase do "Sadů Bubeníkových." (Matriky; Kniha závětí l. c.; Kablík; Jana a Václava Diviše "Studie rodopisné města Pardubic" l. c."; protože uvedená kniha byla vydána roku 1928, tak někteří myslí, že k přemístění pomníku došlo v témže roce), kde byl opatřen deskou s nápisem: "Bubeníkovy sady". 19. srpna 1927 byly rovněž ostatky Václava Bubeníka a jeho manželky uloženy do nové hrobky na novém hřbitově v Jesničánkách (viz http://www.pardubickyslavin.cz/index.php/property/bubenik-vaclav/). Na tomto pietním aktu, jehož se zúčastnila většina zdejších spolků, úřadů i příbuzných zesnulého, promluvil jménem města a přijal v opatrování hrob i s pozůstatky nebožtíka bývalého purkmistra náměstek starosty Rudolf Jičínský a následně ředitel František K. Potěšil promluvil o jeho životě a působení. Po přejmenování Bubeníkových sadů na Sady pionýrů v roce 1961 byl z obelisku odstraněn oválný medailon s portrétem Václava Bubeníka od sochaře Tomáše Seidana a rovněž deska s nápisem: "Bubeníkovy sady".
Medailon s Bubeníkovým portrétem byl obnoven až po více než 20 letech, a to až v souvislosti s úpravou pomníku, jež byla realizována jako reakce na článek Miroslava Klimpla "Dočká se pomník správného data? (Historie pomníku starosty Václava Bubeníka, nar. 7.8.1828, zemř. 27.5.1879.)", který vyšel v "Záři" 8. září 1989. 25. října 1989 byla totiž na pomníku opravena do té doby chybná data a před pomníkem upraven keřovitý porost, aby byla data čitelná. Jinou renovací, očištěním a změnou písma prošel pomník roku 2005 (viz https://pardubice.eu/pomnik-vaclava-bubenika) a další jeho obnova byla schválena o 10 let později. Díky vzorné péči tak vypadá tento pomník tak, jako kdyby vznikl teprve nedávno. Což je přinejmenším skvělé, že se stále vzpomíná na ty, co udělali Pardubice tím, čím dnes jsou!
Václav Bubeník pocházel ze starodávného měšťanského rodu, jehož příslušníci dříve drželi tzv. Císařský mlýn, v němž se i on 7. srpna 1828 narodil. Vzdělání nabyl na domácích školách a pak ho doplňoval častým cestováním a pilným čtením. Když se v 60. letech 19. století poměry uvolnily, tak si pardubičtí měšťané zvolili poprvé svobodně své zastupitelstvo, radu i starostu, jímž se stal Josef Bubeník, starší bratr Václava Bubeníka. Po jeho náhlé smrti byl 27. ledna 1862 zvolen jeho nástupcem Václav Bubeník, o němž se dodnes tvrdí, že byl odkojen myšlenkami revolučního roku 1848, a to do té míry, že byl ochoten se klidně svého úřadu vzdát, nikdy na něm nelpěl jako na zdroji zisku, nýbrž ho bral za možnost, jak svým spoluobčanům pomoci a Pardubice ještě více pozvednout a zvelebit. To je vidět již z toho, že když chtěla vláda Antona von Schmerlinga omezit pravomoci samosprávy v roce 1863, odpovědělo městské zastupitelstvo pod jeho vedením a jednohlasně, že se raději vzdá svého úřadu.
Krátce nato byla Václavem Bubeníkem ustavena Měšťanská beseda (12. března 1862) a Hospodářský spolek (26. května 1862), v nichž se v době útisku shromažďovali všichni, kteří se počítali mezi uvědomělé národovce a vlastence. Přičiněním téhož byla založena Občanská záložna (vešla v život 5. ledna 1863), první to česká záložna ve zdejším kraji. Roku 1863 založil TJ Sokol a jako její starosta podepsal 25. září 1868 projev poslanců-deklarantů. Díky jeho umu a píli vyrostla ve městě řada škol i jiných subjektů, např. v roce 1863 vyšší reálka, pro kterou byla v letech 1864-1865 vystavěna nová budova. Za to vše byl roku 1865 zvolen prvním pardubickým okresním starostou. Nejvíce se však osvědčil v tvrdých podmínkách prusko-rakouské války v roce 1866 a zejména po jejím skončení, kdy si dokázal získat úctu i u pruských okupantů. Následně byl vyznamenán rytířským křížem řádu Františka Josefa. Jeho neochvějný postoj a zejména již zmíněná pracovitost a houževnatost se projevily v tom, že jako starosta města strávil roky 1862-1867 a 1874-1879 a jako starosta okresního zastupitelstva léta 1865-1872 a 1875-1878. Vedle toho stál v čele pardubického hospodářského spolku, záložny, Měšťanské besedy, spolku divadelních ochotníků, byl protektorem dívčího pěveckého spolku "Ludmily", místopředsedou spolku pro podporování studujících, správním radou spolkového cukrovaru a členem všech pardubických vlasteneckých spolků a korporací.
Když 27. května 1879 zemřel, byl o 3 dny později pohřben na starém hřbitově u sv. Jana, kde byl na jeho hrobě 28. září 1881 slavnostně vysvěcen žulový obelisk. V 10.00 hod. byly odslouženy služby Boží v děkanském chrámu. Po jejich skončení se odebraly městské cechy s prapory a duchovenstvo ke hřbitovu. Za nimi v 11.00 hod. vyrazil průvod z městské radnice, jenž byl složen z místních spolků a korporací. Na hřbitově se následně seřadili kolem pomníku příbuzní zesnulého, poté deputace korporací a spolků, praporečníci a nosiči věnců. Poté následoval sbor, který přednesly pěvecké spolky "Ludmila" a "Pernštýn", církevní obřady svěcení, slavnostní řeč, opět slavnostní sbor a věnčením pomníku byla slavnost ukončena.
Jak pomník původně vypadal, tak to nám přináší č. 1 "Urbánkova věstníku bibliografického" z téhož roku: "Bubeníkův pomník na Pardubickém hřbitově v ceně 3000 zl. stojí skoro u prostřed hřbitova a ční svou výškou nad ostatní pomníky všecky. Sestává ze čtyřbokého, malou pyramidkou korunovaného obelisku, který spočívá na širším podstavci. Šest menších, řetězem spjatých sloupců, kteréž budou prý ozdobeny vásami, objímá hrobku rodinnou. V čele pomníku k městu obráceného čteme následující nápis: "Zde v Pánu odpočívá Vácslav Bubeník, rytíř řádu Františka Josefa I., starosta král. města Pardubic, duše spolků zdejších, vzorný občan, národovec, lidumil a přítel mládeže, choť laskavý. Narozen dne 7. srpna 1828. Zemřel dne 27. května 1879." Pomník dodala kamenická dílna J. Uzla v Praze. Stesán jest z hrubozrné konopišťské žuly."
Po zrušení hřbitova a přeměně v sad (náhrobní desky vsazeny zevně do zdi kostela) zůstaly jeho ostatky pochovány u starého kostelíka a ponechán tu byl rovněž jeho náhrobek. Ten byl později přenesen ke vstupu do v letech 1879-1880 založených Bubeníkových sadů (ohledně doby, kdy se tak stalo, přicházejí prameny s různými obdobími - od roku 1904 až do doby po roce 1918, což by potvrzoval citát ze Sakařových "Dějin Pardubic nad Labem. Dílu IV., část 1. Místopis starých Pardubic": "Pomník V. Bubeníka, slovutného starosty pardubského († 1879), v středu hřbitova uložený, přenesen byl v nedávném čase do "Sadů Bubeníkových." (Matriky; Kniha závětí l. c.; Kablík; Jana a Václava Diviše "Studie rodopisné města Pardubic" l. c."; protože uvedená kniha byla vydána roku 1928, tak někteří myslí, že k přemístění pomníku došlo v témže roce), kde byl opatřen deskou s nápisem: "Bubeníkovy sady". 19. srpna 1927 byly rovněž ostatky Václava Bubeníka a jeho manželky uloženy do nové hrobky na novém hřbitově v Jesničánkách (viz http://www.pardubickyslavin.cz/index.php/property/bubenik-vaclav/). Na tomto pietním aktu, jehož se zúčastnila většina zdejších spolků, úřadů i příbuzných zesnulého, promluvil jménem města a přijal v opatrování hrob i s pozůstatky nebožtíka bývalého purkmistra náměstek starosty Rudolf Jičínský a následně ředitel František K. Potěšil promluvil o jeho životě a působení. Po přejmenování Bubeníkových sadů na Sady pionýrů v roce 1961 byl z obelisku odstraněn oválný medailon s portrétem Václava Bubeníka od sochaře Tomáše Seidana a rovněž deska s nápisem: "Bubeníkovy sady".
Medailon s Bubeníkovým portrétem byl obnoven až po více než 20 letech, a to až v souvislosti s úpravou pomníku, jež byla realizována jako reakce na článek Miroslava Klimpla "Dočká se pomník správného data? (Historie pomníku starosty Václava Bubeníka, nar. 7.8.1828, zemř. 27.5.1879.)", který vyšel v "Záři" 8. září 1989. 25. října 1989 byla totiž na pomníku opravena do té doby chybná data a před pomníkem upraven keřovitý porost, aby byla data čitelná. Jinou renovací, očištěním a změnou písma prošel pomník roku 2005 (viz https://pardubice.eu/pomnik-vaclava-bubenika) a další jeho obnova byla schválena o 10 let později. Díky vzorné péči tak vypadá tento pomník tak, jako kdyby vznikl teprve nedávno. Což je přinejmenším skvělé, že se stále vzpomíná na ty, co udělali Pardubice tím, čím dnes jsou!
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.037, 15.784)
Poslední aktualizace: 23.6.2024
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Pardubice
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Pomník Václava Bubeníka v Pardubicích
Pardubice – Svatý Václav i Mázhaus, historický dům i galerie moderního umění
Měšťanský dům
Dvoupatrový řadový dům „U sv. Václava“ patří k nejkrásnějším objektům na pardubickém Pernštýnském náměstí (č.p. 3) a kromě svého vzhledu se může pyšnit bohatou historií i zajímavou současností. Dům byl zřejmě postaven v průběhu 15. století a v jeho dnešní podobě se spojuje gotika, renesance i baroko. Našel by se i neoklasicismus, ale tím nejnápadnějším je štuková výzdoba…
0.1km
více »
Pardubice
Tipy na výlet
Jedno z našich krajských měst jsme navštívili v čase předvánočním, kdy ale kvůli epidemiologickým opatřením bylo město skoro liduprázdné. Snad jen vánoční strom na náměstí a výzdoba na sloupech veřejného osvětlení…
0.1km
více »
Pardubice - Dům u sv. Václava
Dům, budova
Původně gotický dům, který byl po roce 1538 renesančně přestavěn, se nachází na Perštýnském náměstí vedle Radnice. Dům zdobí renesanční terakotová ostění a pozdně barokní štít z 18.století. Plastiku sv. Václava nad vchodem do domu vytvořil v roce 1799 Jakub Teplý.
0.1km
více »
Pardubice - Stará lékárna
Dům, budova
Budovu Staré lékárny, která pochází z renesanční pernštejnské přestavby města, najdete na Perštýnském náměstí vedle Domu u Jonáše. V domě se dochoval pozdně gotický Mázhaus.Fasáda domu je pro změnu klasicistní. D…
0.1km
více »
Cesta do Pardubic aneb kterak rozsvícení vánočního stromu zhaslo několik zajímavých výstav
Cestopisy
Po devíti letech jsme se letos opět v čase předvánočním vypravili do východočeských Pardubic. Chtěli jsme se nejen podívat, jak vypadají adventní trhy u našich „západních“ sousedů, ale také zkontrolovat kulturní ž…
0.1km
více »
Pardubice - pamětní deska J.V.Jahna
Drobné památky
Pamětní deska básníka a spisovatele Jiljího Vratislava Jahna (1838-1902) se nachází na jeho rodném domě na Příhrádku. Deska z roku 1924 nese tento text: "Zde se narodil 22.ledna 1838 ředitel zdejší reálky Jíljí Vratislav Jahn básník a spisovatel z družiny Nerudovy."
0.1km
více »
Pardubice - rodný dům spisovatelky Boženy Vikové- Kunětické
Dům, budova
Rodný dům spisovatelky, publicistky a političky Boženy Vikové - Kunětické (1862-1934), která se stala první českou poslankyní - v roce 1912 byla zvolená do zemského sněmu za stranu mladočechů, najdete v Zámecké ulici č.p. 22. Božena Viková je také autorkou povídek, románů a divadelních her.
0.1km
více »
Pardubice - hotel U Zlatého Anděla - budova z 15.storočia
Dům, budova
Mesto Pardubice sme navštívili prvýkrát a veľmi sa nám tam páčilo. Zo železničnej stanice sme sa HMD dostali na Námestie Republiky a odtiaľ po cca 300 m sme prišli do Zámecké ulice, kde sme v hoteli U Zlatého Anděla boli ubytované. Už táto ulica nás prekvapila, cítili sme sa v nej ako v stredoveku. Budova v ktorej sme mali ubytovanie pochádza z 15. storočia, aj sme sa v nej cít…
0.1km
více »
Městská strúha na Wernerově nábřeží
Zajímavost
Pernštejnská, Císařská či Městská strúha. Různá pojmenování měl během své existence tento náhon středem města. K jeho vybudování došlo po roce 1500. Zda se jednalo o zcela nové dílo nebo bylo upraveno jedno ze starých ramena řeky Chrudimky, se asi již nedozvíme.
Voda do strúhy tekla z Chrudimky přibližně od místa, kde je dnes Bělobranské náměstí. Původní záměr byl dodávat vodu …
0.1km
více »
Pardubice - radnice
Radnice
Nachází se v historickém jádru města a je dominantou Pernštýnského náměstí. Svým novorenesančním slohem sice trochu ruší poklid náměstí, ale svoji dekorativností působí velice majestátně. Byla postavena v letech 1892-94 na místě tří starších městských domů a je velmi dobrou ukázkou architektury tzv. pseudoslohů z konce 19. století. V průčelí jí dominuje mohutný volutový štít, lemovaný po ob…
0.1km
více »
Pardubice - Dům U Jonáše
Měšťanský dům
Nachází se v historickém jádru města na Pernštýnském náměstí. Dům je nejpopulárnějším a nejcennějším měšťanským objektem v Pardubicích. Velmi cenný je interiér domu. V přízemí se nachází dvoulodní gotický mázhaus se sklípkovou klenbou. Průčelí zdobí štukový reliéf z roku 1797. Znázorňuje biblický výjev, jak proroka Jonáše polyká velryba. Autorem je pardubický sochař, řezbář a štukatér Jaku…
0.1km
více »
Pardubice - Kostelní ulice
Ulice
Jedna z nejkrásnějších historických uliček východočeských pardubic tvoří páteřní část spojnice centra zdejšího Starého Města s areálem pernštejnského zámku. Kostelní ulice, jejíž název poukazuje na sousedství chrámu …
0.1km
více »
Pardubice – Dům U Jonáše, sídlo Východočeské galerie
Muzeum
Pardubický dům „U Jonáše“ patří bezesporu k nejzajímavějším pamětihodnostem tohoto východočeského krajského města. Jeho atraktivitu ještě navyšuje fakt, že v budově sídlí Východočeská galerie. Na adrese Pernštýnské…
0.1km
více »
Dům čp. 21 v Zámecké ulici v Pardubicích
Dům, budova
Tento pozdně gotický dům se sedlovou střechou, k jehož úpravám došlo jak v renesančním, tak klasicistním slohu, zaujme na první pohled výklenky někdejší atiky s pozdně gotickou malovanou figurální výzdobou, která má pocházet nejspíše z období před rokem 1515. Patří rovněž mezi nejstarší objekty ve městě, neboť byl spolu s těmi sousedními zmíněn již k roku 1506. Památkou na půvo…
0.1km
více »
Pardubice-Příhradek
Náměstí
Příhradek v Pardubicích je opevněné předmostí původního dřevěného mostu, vedoucího přes vodní příkop a spojující město se zámkem. Z Pernštýnského náměstí se zde dostaneme z jeho východní části severním směrem Pern…
0.1km
více »
Pardubice - dům č.11
Dům, budova
Dům č.p. 11, který stojí v Zámecké ulici, je typickým příkladem přestavby měšťanských domů za Perštejnů v 16.století a charakteristickou ukázkou hlavních stavebních období ve vývoji města. První patro a malované výklenky štítu jsou z let 1507 až 1515. Druhé patro vzniklo po požáru v roce 1538.
0.1km
více »
Pardubické prampouchy
Dům, budova
Prampouch je vysoce estetický a fotogenický architektonický prvek, který dodává historickým jádrům (nejen) našich měst jistý dojem tajemné autentičnosti a skutečné původní starobylosti. Encyklopedicky se jedná o zděný rozpěrný oblouk mezi dvěma budovami, který zajišťuje jejich stabilitu podobně, jako katedrální opěrné oblouky. Je typický pro úzké středověké uličky, nachá…
0.1km
více »
Dům Šmidlovský čili Cernšteinův v Pardubicích
Měšťanský dům
Původní dům, o jehož podobě a původu toho mnoho neznáme, ale můžeme soudit, že vzhledem ke své poloze náležel mezi nejstarší objekty v Pardubicích, vyhořel při požáru města v roce 1507, kdy byl následně přebudován. Přesto patří k těm málo objektům, u nichž lze tvrdit, že některé jeho části vznikly ještě před rokem 1340, kdy byly Pardubice prohlášeny za město. Zejména jde o bočn…
0.1km
více »
Zaniklý Císařský mlýn v Pardubicích
Mlýn
Mlýn byl v těchto místech při hlavní cestě z tehdejšího rynku (dnes Pernštýnské náměstí) na zámek založen někdy po roce 1501, kdy došlo k úpravě Městské strúhy, později zvané i jako Císařský náhon nebo Náhon "císa…
0.1km
více »
Pardubice - Brány vnímání pod Svítáním v sadu (zámecké výstavní prostory VČG)
Zámek
Východočeská galerie v Pardubicích připravila pro návštěvníky Pardubického zámku na závěr letošního roku dvojici zajímavých expozic, jejichž názvy jsem si vypůjčil pro pojmenování tohoto článku. Do něj jsem…
0.2km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Kostel svatého Bartoloměje v Pardubicích
Kostel
Kostel svatého Bartoloměje se nachází v historickém jádru města a patří mezi nejcennější stavby města. Již od roku 1958 je zapsán jako nemovitá kulturní památka.
První zmínky o kostelu jsou již z roku 1295, kdy sl…
0.2km
více »
Pardubice - morový sloup
Socha
Nachází se uprostřed Pernštýnského náměstí. Nechal jej postavit roku 1695 pardubický děkan Valentin Kelčák jako poděkování za záchranu města před morem. Vrchol sloupu zdobí pozlacená socha Panny Marie. Kolem něho …
0.2km
více »
(Nejen) vánoční Pardubice
Tipy na výlet
Když jsme doma opakovaně debatovali na téma, kam bychom letos mohli vyrazit na výlet předvánoční, navrhoval jsem dlouhodobě Hradec Králové. S revoluční myšlenkou navštívit některý pracovní den týdenní vánoční trhy …
0.2km
více »
Pardubice - Bartolomějská ulice
Ulice
Bartolomějská ulice je velmi půvabnou historickou uličkou, nacházející se v samém srdci pardubického Starého Města. Charakterizují ji zejména památkově chráněné goticko-renesanční domy, v čele s domem Wernerovým, a rozpěrné oblouky, tzv. prampouchy. Patří k vůbec nejstarším komunikacím tohoto východočeského města a spojuje severozápadní roh Pernštýnského náměstí s Wernerovým…
0.2km
více »
Pardubice - Pernštýnské náměstí
Náměstí
Měšťanské domy na malebném náměstí a v přilehlých uličkách nesou stopy honosné pozdně gotické výstavby z počátku 16. století v podobě Kamenných ostění a portálů a zvláště zbytků malovaných nik v atikových štítech …
0.2km
více »
Kunětická hora z Pardubic
Trasa
S velkým překvapením jsem zjistil, že i přes mnoho let existence Turistiky.cz se ještě nenašel nikdo, kdo by popsal tuto hezkou trasu na nejznámější kopec Pardubicka a Hradecka. Tak jsem ji prošel znovu sám,…
0.2km
více »
Pardubické automatické mlýny
Technická památka
Při procházce historickým centrem Pardubic možná i vás nožky zavedou na jeho okraj - k hladině řeky Chrudimky, v níž se z protilehlého břehu odráží několik velezajímavých budov.
Jedná se o komplex bývalých autom…
0.2km
více »
Pardubice - zámek
Zámek
Pardubický zámek je nepřehlédnutelnou dominantou centra krajského města Pardubic ve východních Čechách. Zámek je ojedinělou architektonickou památkou ve středních Evropě. V zámeckých interiérech se zachovalo renesanční vybavení sálů, několik místností je vyzdobeno malbami a kazetovými stropy. Na zámku je umístěna Východočeská galerie a Východočeské muzeum, které návštěvníkům…
0.3km
více »
Pardubice - Zelená brána
Hradby
Vysoká věž Zelená brána při vstupu do historického jádra města byla postavena jako součást Městského opevnění po roce 1507. Zelená brána představuje dominantu městské památkové rezervace. Svou charakteristickou vě…
0.3km
více »
Pardubice - město
Město
Pardubice leží ve Východních Čechách, jižním směrem od Hradce Králové. Pardubice jsou městem perníku, koňských dostihů Velká Pardubická a plochodrážních závodů Zlatá přilba. Město se rozkládá na soutoku Labe a C…
0.4km
více »