Loading...

Řehoty (Králíky)

Turistické cíle Místní část

První zmínka o této vsi, jež bývala dříve nazývána též jako Řechoty (pojmenování má značit ves řehotů = těch, kdo se řehotá či řehtá; je tu však i teorie o tom, že je odvozeninou od keltského jména Rigusci, alespoň podle studie Hermenegilda Jirečka), pochází z roku 1447, a to podle jména Jana Řehotského. Tehdy se však nejednalo o nějakou ves, nýbrž o několik gruntů, což můžeme vidět také ze smlouvy mezi městem Novým Bydžovem a bratřími Jaroslavem a Vojtěchem z Pernštejna, kteří prodali výše zmíněné obci Prasek s krčmou a rybníkem Šibeničním i s třemi grunty, „jež slovou Řehoty a Zdechovice“ za 1 643 a půl kopy českých grošů.

V knize "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. III. díl. M-Ř" od prof. Antonína Profouse můžeme ohledně původu pojmenování této vsi najít následující:

"Řehoty /lid. v Řehotech, do Řehot), ves (m. o. Prasek) 4 km vsv. od N. Bydžova: 1447 Jan Řehotský, Kapras 245; 1790 Neu-Bidschow: Prassek . . Ržehoit (!) von 3 N., Schal. XVI, 12; 1835 Řehot oder Řechot, 1 1/4 St. onö. von Neu-Bidschow, Df von 11 H. mit 71 E., Som. III, 9; úř. 1854 Řechoty, Řehot, 1886 Řehoty.

Jm. Ř. = ves řehotů, v. app. řehota, y, m. i f. ʽkdo se řehotá, ummässiger Lacher oder Lacherinʼ (Kott III, 44)."

Kvůli vysokým dluhům však město v roce 1575 prodalo vsi Prasek a Zdechovice Adamu Slatinskému z Hostovic za 3 000 kop českých grošů, z tohoto prodeje si však vymínili rybník Šibeniční a kus Řehot, jakož i první právo ke koupi těchto vsí. Ale již roku 1611 získalo město zpět Prasek od Jakuba a Jana Panských za Střezetic, dědiců Adama Slatinského. V roce 1622 byly královskou komorou postoupeny Václavu Vchynskému ze Vchynic, avšak císařským rozkazem byly roku 1623 navráceny královské komoře. Následně došlo k jejich zpustošení vojskem. Osada zpustla a zdejší pozemky spravovali hospodáři z Prasku. V roce 1623 odváděli poddaní z Řehot 1 kopu a 44 grošů stálého platu. O 5 let později připadli Řehoty novobydžovské obci, jež byla zchudlá a zadlužená vydržováním císařského vojska. Roku 1783 byl rozdělen panský dvůr v Prasku a poděleni pozemky byli rovněž poddaní v Řehotech. Na ves tehdy připadlo 140 měr a 14 mírek. Nově obnovená ves měla zprvu pouze 3 rodiny, jež se usídlily na místě zbořených stavení. Důkazem budiž podpis 3 familiantů na raabizační smlouvě na panství města Bydžova z 21. ledna 1786. Téhož roku byla osada přidělena k lokálii v Metličanech, přičemž do té doby náležela k novobydžovskému děkanství. Následně se ves rozšířila tak, že v roce 1843 měla již 12 domů a 100 obyvatel.

Roku 1849 se staly Řehoty osadou Prasku. V červenci a srpnu 1866 se do vsi rozšířila epidemie cholery, na níž během chvíle zemřelo 25 místních občanů. O 2 roky později se do dražby dostal dům čp. 8 i se zahradou. Roku 1880 bylo v Řehotech 132 obyvatel a 22 domů. V roce 1892 se dostalo do dražby stavení čp. 13. 30. května 1900 vyhořela pětice stavení, přičemž Josef Rychtera byl při záchranných pracích zasypán zříceným stropem chléva a díky těžkým popáleninám následně zemřel v okresní nemocnici v Novém Bydžově. Téhož roku rovněž vznikl Spořitelní a záložní spolek pro Králíky a okolí (Řehoty). 28. října 1908 došlo k vloupání do stavení Václava Širůčka, z něhož se ztratily věci v hodnotě 84 K. Roku 1910 měly Řehoty 7 domů a 140 obyvatel. O 2 roky později byla tato osada popsána v knize „Uplný adresář a popis politického okresu Novobydžovského. Soudní okresy: Nový Bydžov - Chlumec n. C. a veškeré politické obce a osady“ takto:

„Řehoty,

osada 1 hod východně od Nov. Bydžova

Obyvatelů 138. Domů 27.

Starosta Aman J. Přirážky 88 %. Jmění 140 K.

Fara Metličany. Škola Králíky.

Pošta, dráha Nový Bydžov.

Živnostníci. Hostinský Suchochleb J. Kramářství Rajman J.

Spojovací prostředky. Okresní silnice ze Řehot do Králík 252 m.

V obci působili starostové. Od roku 1879 Pokorný J., Suchochleb F., Tomášek F., Větvera V., Bret V., Aman J.“

Na frontách 1. světové války padli 2 zdejší muži – František Prušinovský a Josef Pavelka a Augustin a Antonín Lhotovi se vrátili domů jako ruští legionáři.

Od roku 1921 se v osadě pravidelně scházeli komunisté. Tehdy měly Řehoty 143 obyvatel a 28 domů. V letech 1924 a 1927 zažádala osada o odloučení od obce Prasku. Roku 1928 byl schválen meliorační podnik vodního družstva v Řehotech, jehož rozpočtený celkový náklad činil 307 000 Kč, z něhož 25 % činil příspěvek státního melioračního fondu a 15 % zemského správního výboru. Z téhož času pochází žádost osady o zachování vodní nádrže. Roku 1930 měla osada 122 obyvatel a 30 domů. O rok později se uskutečnila demonstrace proti drahotě a nezaměstnanosti. V roce 1934 byla ve vsi zřízena vodní nádrž, aby v ní byla voda pro případ požáru. Roku 1935 vnikla agrárnická úderka na schůzi KSČ, aby ji rozbila, což se jí však nepodařilo. Za německé okupace, kdy osada nesla německé pojmenování Rehota, tu byli živnostníci zastoupeni hostinským Josefem Suchochlebem a kolářem Josefem Raimanem. Trojice místních byla nahnána na nucené práce do Německa. Jeden z nich uprchl a zbylá dvojice se později též šťastně vrátila. K 1. lednu 1955 osada zanikla, protože byla připojena ke Králíkám. V roce 1972 byla založena ZO SSM a dokončeno budování kanalizace, jehož se zúčastnili zejména členové SDH a JZD. Roku 1975 byl opraven most přes Králický potok. Od 22. února 1980 je osada součástí Králík. V roce 1997 byla provedena plynofikace. 23. září 2008 vznikl spolek „Za Řehoty o. s.“ 2. prosince 2009 zahájila provoz FVE – Řehoty, jejíž výkon je 1 MW.

Nejvýraznější místní pamětihodností je kamenný kříž z roku 1898, který byl vybudován nákladem zdejších občanů a s příspěvkem od profesora J. N. Kaprase, ale musíme zmínit i zbytky tradiční lidové architektury, např. čp. 1. Nejvýznamnějším zdejším rodákem je pedagog, psycholog, filozof a komeniolog Jan Nepomuk Kapras (25. května 1847 Řehoty - 15. června 1931 Nový Bydžov), který chtěl být původně knězem, ale po krátkém noviciátu v břevnovském klášteře od tohoto plánu upustil a podle svého rodiště si zvolil pseudonym Jan Nepomuk Řehotský.
Poslední aktualizace: 9.8.2024
Řehoty (Králíky) na mapě
fotka uživatele Boris-Jelínek
Kvalita příspěvku:
hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci
Sdílet s přáteli
sdílet na facebooku poslat emailem
Byl jsem zde!
Zapamatovat

Příspěvky z okolí Řehoty (Králíky)

Králíky (HK)
Králíky (HK)
Vesnice
hodnoceni 10/10
Králíky - obec severovýchodně od Nového Bydžova. první historická písemná zmínka o vsi je v Zemských deskách z roku 1635.V berní…
1km
více »
Chmelovice (Králíky)
Chmelovice (Králíky)
Místní část
Zdejší krajina byla osídlena již v pravěku, ale sama ves nemá dlouhého…
1.7km
více »
Chmelovice
Chmelovice
Vesnice
hodnoceni 10/10
Chmelovice - obec nedaleko Králík u Nového Bydžova. Ves byla založena roku…
1.7km
více »
Chmelovický rybník
Chmelovický rybník
Rybník
Aby to nebylo tak jednoduché pro nezasvěceného, tak musíme hned na začátku…
1.8km
více »
Podoliby (Králíky)
Podoliby (Králíky)
Místní část
Zdejší krajina severovýchodně od Nového Bydžova byla osídlena již v době kamenné. Sama ves měla obdržet své pojmenování podle toho, …
2.1km
více »
Podoliby
Podoliby
Vesnice
hodnoceni 10/10
Podoliby - pbec prvně písemně doložená roku 1363. V 15. století byla ves v…
2.1km
více »
Janatov (Lodín)
Janatov (Lodín)
Místní část
Tato osada, o níž pochází první zmínka z roku 1720, je novodobého původu a…
2.4km
více »
Les Řasov
Les Řasov
Přírodní park
Toto pojmenování je užíváno pro les na jih od Kobylice, který je součástí…
2.9km
více »
Kobylice
Kobylice
Vesnice
První zmínka o obci pochází z roku 1393, kdy byla Kobylice zmíněna v novobydžovské Knize svědomí, ale tato místa náležela již v 11. …
3.1km
více »
Kaple Božského Srdce Páně v Prasku
Kaple Božského Srdce Páně v Prasku
Kaple
Původně se v obci žádná sakrální stavba nenacházela, ani malá kaplička, což můžeme vidět jak z I. vojenského mapování z let 1764-176…
3.1km
více »
Skřivany - dřevěná zvonice
Skřivany - dřevěná zvonice
Zvonice
hodnoceni 10/10
Dřevěná zvonice se nachází poblíž kostela sv. Anny. Původně stávala zvonice blíže kostelu, ale po požáru cukrovaru v roce 1905 byla…
3.3km
více »
Skřivany - kostel sv. Anny
Skřivany - kostel sv. Anny
Kostel
hodnoceni 10/10
Skřivany - první doložená písemná zmínka o vsi je datována rokem 1360, kdy byla původním sídlem vladyků ze Křivan. Dle historika J.…
3.4km
více »
Sloupno
Sloupno
Zámek
hodnoceni 5/10
Obec a zámek Sloupno leží 2,5 km severně od Nového Bydžova. Obec je…
3.5km
více »
Lipová alej u Nového Bydžova
Lipová alej u Nového Bydžova
Park
hodnoceni 9/10
Lipová alej u Nového Bydžova je významným krajinotvorným prvkem v oblasti. Rozkládá se podél pravé strany silnice vedoucí od…
3.5km
více »
Metličany - kostel sv. Jakuba Většího
Metličany - kostel sv. Jakuba Většího
Kostel
hodnoceni 10/10
Dominantou Metličan, které jsou dnes součástí Nového Bydžova, je barokní…
3.5km
více »
S koloběžkou přes šest zámků. Cidlina II. část.
S koloběžkou přes šest zámků. Cidlina II. část.
Cestopisy
Je poslední dubnová sobota roku 2016 a uzrál čas na další etapu podél řeky…
3.6km
více »
Myštěves
Myštěves
Vesnice
hodnoceni 7/10
Myštěves - obec, která se nachází cca 10 km severovýchodně od Nového Bydžova a 25 km severozápadně od Hradce Králové. První zpráva o…
4.2km
více »
Lodín - koupaliště
Lodín - koupaliště
Koupaliště
hodnoceni 8/10
Dnes již velmi známé koupaliště v Lodíně bylo…
4.2km
více »
Nový Bydžov - bývalá synagoga, sbor Českobratrské církve evangelické
Nový Bydžov - bývalá synagoga, sbor Českobratrské církve evangelické
Synagoga
hodnoceni 10/10
Bývalá Novobydžovská synagoga je připomínkou na židovskou čtvrť, která…
4.5km
více »
Nový Bydžov - kostel Nejsvětější Trojice
Nový Bydžov - kostel Nejsvětější Trojice
Kostel
hodnoceni 10/10
Kostel Nejsvětější Trojice se nachází severovýchodně od Masarykova náměstí. Původně se jednalo o dřevěný luterský kostel z let 1601…
4.5km
více »
Výlet do Nového Bydžova.
Výlet do Nového Bydžova.
Tipy na výlet
hodnoceni 8/10
Dvě třetiny cesty do východních Čech, kde chceme pobýt několik dn…
4.6km
více »
Nový Bydžov
Nový Bydžov
Tipy na výlet
hodnoceni 9/10
Směřujeme do královského města, které se nachází cca 30 km východně od…
4.7km
více »
Nový Bydžov - městské muzeum
Nový Bydžov - městské muzeum
Muzeum
hodnoceni 10/10
Secesní budova spořitelny a muzea byla postavena v letech 1905-1907 podle plánů J. Vejrycha. Historie muzea však spadá již do roku…
4.7km
více »
Nový Bydžov
Nový Bydžov
Město
hodnoceni 6/10
Nový Bydžov leží ve Východních Čechách, západním směrem od města Hradec K…
4.7km
více »
Nový Bydžov - kostel sv. Vavřince
Nový Bydžov - kostel sv. Vavřince
Kostel
hodnoceni 9/10
Nový Bydžov - Kostel sv. Vavřince je nejstarší dochovanou stavbou ve městě, založen byl se vznikem města v letech 1305 - 11, tehdy…
4.8km
více »
Měník - dřevěný kostel sv. Václava a Stanislava se zvonicí
Měník - dřevěný kostel sv. Václava a Stanislava se zvonicí
Tipy na výlet
hodnoceni 10/10
Při toulkách po Novobydžovsku se můžeme zastavit v obci Měník, nalézá se…
5.3km
více »
Měník - dřevěný kostel sv. Václava a Stanislava s dřevěnou zvonicí
Měník - dřevěný kostel sv. Václava a Stanislava s dřevěnou zvonicí
Kostel
hodnoceni 9/10
Obec Měník se nachází jihovýchodně od Nového Bydžova. Největší zajímavostí…
5.3km
více »
Vysočany - dřevěný kostel sv. Markéty s dřevěnou zvonicí
Soutěž 1 bod
www.turistikaprozivot.cz
Vysočany - dřevěný kostel sv. Markéty s dřevěnou zvonicí
Kostel
hodnoceni 9/10
Obec Vysočany, o které je první písemná zmínka roku 1364 se nachází jižně…
6.1km
více »
Hrádek u Nechanic
Soutěž 10 bodů
www.turistikaprozivot.cz
Hrádek u Nechanic
Zámek
hodnoceni 9/10
Zámek Hrádek u Nechanic je kromě zámku Hluboká nad Vltavou nejvýznamnější…
9.3km
více »
zavřít reklamu