Loading...
Toto barokní náměstí, na jehož podobě se podíleli i takové osobnosti jako Gian Lorenzo Bernini, bývá často označováno za nejkrásnější náměstí světa. Jistě je však považováno za nejslavnější, nejnavštěvovanější i nejkrásnější ze všech římských náměstí. Na každém z těchto přívlastků je něco pravdivého ...
Původně stával na jeho místě antický Domiciánův stadion, vybudovaný v letech 79 – 86 n.l. Tento atletický stadion byl schopen pojmout až 30 tisíc diváků a okolní budovy dodnes opisují jeho tvar, tedy širokou elipsu. Později byl stadion upraven tak, že zde bylo možno, pro pobavení diváků, pořádat i námořní bitvy. Prostor se totiž z fontán zaplavil jako velký bazén. I v současné době se na náměstí Navona konají různá představení, scházejí se zde malíři, karikaturisté i další pouliční umělci; turisté zde mohou obdivovat i kostýmy a nehybnost živých soch …
Náměstí je dnes skutečnou perlou barokní architektury. Příznivci tohoto slohu zde mají nepřeberné množství možností, jak „potěšit oko i duši“. Krásné barokní fontány od Berniniho, Borrominiho kostel sv. Anežky nebo palác rodiny Pamphili jsou jenom pomyslnými třešničkami na dortu. Dnešní podobu získalo náměstí v době největších změn, tedy při barokizaci města, kterou v roce 1644 zahájil papež Inocenc X.
Některé památky, nacházející se na náměstí, je určitě dobré přiblížit více.
Uprostřed náměstí dominuje Berniniho Fontána čtyř řek (Fontana dei Quattro Founi). Toto dílo autora zvonice a průčelí svatopetrské katedrály ve Vatikánu z r.1651 symbolizuje mocná božstva řek čtyř kontinentů; Nilu (Afrika, z části zakrytá = nikdo neví, kde pramení), Gangy (Asie, veselá = splavná), Dunaje (Evropa, dotýká se papežského erbu = je nejblíže Římu) a Rio de la Plata (Amerika, sedí na hromadě mincí = bohatství kontinentu). Ve středu fontány se nachází umělá skála s jeskyní, nad níž se tyčí egyptský obelisk, který sem byl přenesen z Cirku Maxentius (egyptský je však prý pouze materiálem a jedná se o antické dílo z 1. století). Fontána je také bohatě zdobena skulpturami zástupců flóry i fauny, včetně dvou Holubic s ratolestí v zobáku, tedy symbolem patricijského rodu Pamphilj.
Na jižním konci náměstí se nachází nejstarší z fontán, tedy Maurova fontána (Fontana del Moro). Fontána vznikla v roce 1575 z podnětu papeže Řehoře VIII., který její stavbou pověřil italského architekta Giacoma della Portu. Byla vytesána s růžového mramoru a ozdobena po obvodu čtyřmi tritóny. V roce 1651 požádal papež Innocent X. Berniniho o její rekonstrukci. Bernini fontánu zvětšil a nechal zhotovit sochu v jejím středu. Autorem sochy muže bojujícího s delfínem je sochař Giovanni Antonio Mari. Podle této sochy, která připomíná Maura, dostala fontána své jméno. Od roku 1874 jsou na fontáně všechny sochy nahrazeny kopiemi Luigiho Amici a originály se nacházejí ve Villa Borghese.
Severní část náměstí zdobí menší Neptunova kašna (Fontana del Nettuno). Pochází ze stejné doby a od stejného autora, jako Maurova. V 17. století ji částečně rekonstruoval Bernini. V roce 1878 byla kašna vyzdobena novými sochami; v jejím středu se nachází socha Neptuna bojujícího s chobotnicí, jejíž autorem je Antonio Della Bitta, po obvodu jsou umístěny sochy nymf, andělů a mořských koníků od Gregora Zappaly.
Západní části Piazza Navona dominuje kostel sv. Anežky (Sant´Agnese in Agone), který byl postaven na místě, kde sv. Anežka přišla o život mučednickou smrtí, protože se nechtěla vdát za pohana. Podle legendy zde byla, tehdy třináctiletá dívka, nejprve vysvlečena, a zázrakem jí v tom okamžiku narostly dlouhé vlasy, aby přikryly její nahé tělo. Kostel se pyšní zejména prohloubeným průčelím, jehož autorem byl v roce 1963 Francesco Borromini, velký Berniniho rival.
V sousedství tohoto kostela se nachází jeden z mnoha paláců papeže Inocence X., rozlehlý Palazzo Pamphili s tisícem místností. V části tohoto paláce je umístěna soukromá umělecká sbírka rodiny Pamphili, která patřila k nejvýznamnějším patricijským rodinám ve středověkém Římě a jejíž byl papež Inocenc X. významným členem. V paláci je proto také vystaven jeho slavný portrét od Diega Velásqueze, který pochází z roku 1650.
Náměstí Piazza Navona je charakteristické nejen barokními paláci, velkolepými fontánami, dlážděnými chodníky a pouličními umělci, ale i množstvím útulných kavárniček. Na turisty působí, zejména ve večerních hodinách, magicky i magneticky a oprávněně je považováno za jedno z nejkrásnějších římských veřejných prostranství. A také za nejoblíbenější místo setkávání, takže když si chcete dát v Římě rande, měla by to být vaše první volba ...