Sárvár - Kossuthovo náměstí (památky na Kossuth tér)
Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Náměstí
Srdcem známého patnáctitisícového západomaďarského lázeňského města Sárvár je Kossuthovo náměstí. Jedná se o náměstí, nacházející se nedaleko sárvárského hradu, a pojmenované po Lajosovi Kossuthovi, slavném maďarském revolucionáři, spisovateli a politikovi poloviny 19. století. Moc připomínek této postavy zde – kromě pomenší busty - sice nenajdete, ale památek a různých zajímavostí je tady habaděj, možná dokonce ještě o něco více. Tou hlavní je katolický kostel sv. Ladislava (Szent Laszló), o kterém si můžete přečíst více informací v samostatném příspěvku (https://www.turistika.cz/mista/sarvar-kostel-sv-ladislava-szent-laszlo-katolikus-templom), ale za zmínku stojí jistě minimálně také budova radnice, fontána, krásná jezdecká socha i několik historických domů.
Zdejší budova radnice byla postavena v letech 1878 až 1882 v eklektickém stylu. Patří mezi nejdůležitější díla sárvárského architekta Lajose Geschreyho. Vyhlídkový balkon, směřující na sárvárské hlavní náměstí, byl ovšem přistavěn až ve 20. století. Na průčelí radnice se nachazí zvonkohra s přibližně dvaceti malými zvonky. Její zvuky doplňují efekty „hrací“ kašny ve středu náměstí a připomínají těsný vztah města k vodě. Můžete je slyšet v 11:00, 16:00, 18:45 a 21:00 hod. letního času a v 11:00, 16:00 a 17:45 zimního času.
Zmíněná fontána (maďarsky Szökőkút) na sárvárském Kossuthově náměstí pobaví návštěvníky pozoruhodnou souhrou zvuků a světel. Skutečné světelné divadlo můžete v odlesku vody obdivovat od jara do podzimu v období od 1. března do 31. května a od 1. září do 31. října ve 20:30 hod., v období od 1. června do 31. srpna pak ještě o hodinu později.
Jezdecká socha (tady ovšem Lovasszobor) se nachází před průčelím kostela sv. Ladislava a moc informací se o ní zjistit nedá. Přesto, že jsme na Kossuthově náměstí, o Lájose se nejedná. Pravděpodobně je zde – coby husar – zobrazen zdejší milovaný šlechtic František I. Nádasdy, manžel Bětky Báthoryové. Autorem návrhu sochy je István Tóth, a pokud pochází skutečně až z roku 1934, je zřejmě jeho poslední zakázkou, protože v prosinci téhož roku tento známý umělec zemřel. V každém případě však socha pochází ze slévárny Ference Krausze v Budapešti a podstavec vytvořili kameníci - a bratři - Kondorové ze Szombathely. Najdete na něm, mimo jiné, zapuštěný bronzový reliéf s příběhem ze života sv. Ladislava (voda tryskající ze skály) i další tabulky, připomínající padlé hrdiny první i druhé světové války.