Loading...
Turistické cíle • Památky a muzea • Kostel
Nedaleko sárvárského hradu se nachází Kossuthovo náměstí a tedy také největší zdejší kostel. Je zasvěcen sv. Ladislavovi, což byl v 11. století – v Polsku narozený – uherský král Ladislav I. Tento katolický kostel stojí na místě středověké kaple Nejsvětější Trojice, která byla zřejmě do nového chrámu v roce 1645 částečně zabudována. Stavbu kostela zahájil zemský soudce Ferenc a jeho stavitelem se stal Pietro Orsolini. Kostel na půdorysu řeckého kříže se později stal základem dnešního chrámu. Protože město i starý kostel byly silně poškozeny za Rákócziho protihabsburských bojů na počátku 18. století, bylo následně přistoupeno ke stavbě nového svatostánku.
Stavba byla zahájena v roce 1732, kdy byla postavena také hlavní věž. Velkého rozšíření se kostel sv. Ladislava dočkal v roce 1830, kdy byla tato barokní stavba rozšířena o postranní kopule, čímž získala půdorys latinského kříže. Vzhledem ke zhoršujícímu se stavu kostela musela být v letech 1926 až 1927 provedena další přestavba. Pod vedením Gyuly Petrovácze byla stržena východní část chrámu, čímž definitivně zanikla nejstarší část kostela. Nový chrám se rozšířil o dvě boční lodi a ve stejné době vznikla také okna s cínovaným kováním, jejichž autorem je budapešťský malíř skla Imre Zsellér. Také fresky v kostele jsou novodobé a pocházejí z let 1938 až 1939. Jejich autorem je István Z. Soós z Kaposváru. Západní průčelí je klasicistní.
Přes výše uvedená fakta najdete v interiéru tohoto chrámu také některé kousky mobiliáře, které již něco pamatují. Jedná se například o první sárvárskou sochu, určenou původně pro veřejné prostranství, tedy sloup truchlícího Krista, pocházející z roku 1701. Nejcennější částí mobiliáře je však hlavní oltář, který kostelu darovala Marie Beatrice d´Este. A tato – údajně velmi krásná – dáma byla svého času, tedy na konci 17. století, anglickou královnou.