Toledo – Krvavý oblouk (Arco de la Sangre)
Turistické cíle • Památky a muzea • Pevnost, opevnění
Jistou dominantou a bezesporu nejstarší stavbou náměstí Plaza de Zocodover, nacházejícího se ve srdci historického centra španělského města Toledo, je oblouk, jehož název bude už zřejmě navždy spojován s krví. Lidskou krví. A přitom se tomuto oblouku původně říkalo Bab-al-Yayl, což v arabštině znamená Koňská brána. Později se snad používala také jména Puerta Alfadá nebo Esplanade. „Krvavý“ název vznikl díky tomu, že nad bránou byla v II. polovině 15. století umístěna kaple Bratrstva krve Ježíšovy, jehož členové měli v jejich posledních hodinkách na starosti odsouzené k smrti. A ti byli následně popravováni – a jejich těla pak v Clavicote vystavována - na náměstí, přes které se touto branou chodilo z jižní strany města k východní, hlavně však od římského mostu Alcantara k hradní pevnosti Alcazar.
Tzv. Oblouk krve byl postaven v době arabské nadvlády někdy v průběhu 10. století, a jednalo se tehdy pravděpodobně o jediný průchod, který v té době prolamoval tuto část vnitřní linie maurských hradeb. Jedná se o oblouk ve tvaru podkovy, který zůstal při velkém občanskoválečném požáru v roce 1936 jedinou nepoškozenou stavbou na tomto náměstí. A vzhledem k výši uvedené kapli se jedná také o místo nesmírně důležité pro udržení starých křesťanských tradicí.
Kaple měla zřejmě tři okna nebo lodžie, které se za soumraku otevřely a odhalily tak posvátný obraz Krista, který – až do poloviny 19. století - jako by přál šťastnou cestu všem poutníkům, opouštějícím město. A tento obraz zřejmě chránil i samotný oblouk, který tak přežil velké požáry v letech 1585, 1589, 1641 a – jako jediný – i ten občanskoválečný roku 1936. Totéž prý platí i o zničení okolních budov během II. světové války, ale podle některých informačních pramenů byl oblouk také vážně poškozen a následně – hned v roce 1945 – téměř kompletně přestavěn. Je přitom zajímavé, že dodnes není zcela jasné, jestli se jednalo opravdu o obraz ukřižovaného Krista. Dalšími možnostmi totiž jsou nejen relativně často zmiňovaná dřevěná polychromovaná socha ale také zlatem vyšívaný sametový prapor.
Nedaleko Arco de la Langre najdeme také sochu spisovatele Cervantese, který sem dokonce situoval děj jednoho ze svých románů. Koneckonců se k tomuto oblouku i k celému náměstí Zocodover váže poměrně hodně legend a pověstí. Většinou jsou plné rváčů, šermířů, oběšenců a mrtvol. Zavražděných i těch, co raději rovnou zemřeli strachy …