Tranecký kopec

Na sever od Černilova se nacházejí pole a louky, kterým se již od dávných dob říká Černilovská Malá strana a leží na svrchněkřídových slínovcích s polohami či konkrecemi vápenců, rytmy či cykly slínovec-vápenec, případně jílovito-vápnitých prachovcích lužického vývoje. Tyto horniny turonského stupně pak všemi směry přecházejí v holocénní smíšené sedimenty v okolí vodních toků a jižně od Černilova v koniacko-santonské vápnité jílovce, slínovce a vápnité prachovce. Nejvyššímu zdejšímu místu, jež je zároveň nejvyšším vrcholem černilovského katastru, se pak říká Tranecký kopec o nadmořské výšce 274,1 m n. m.

Pokud se o něm chceme dozvědět více, tak bude nejlepší otevřít knihu "Hory a nížiny. Zeměpisný lexikon ČR", na jejímž vzniku se podílel kolektiv autorů pod editorstvím Jaromíra Demka a Petera Mackovčina. V něm se dočteme následující: "Tranecký kopec 274,1 m ZM10, význ. bod Černilovské tabule, 1,5 km s. od obce Černilov, výrazný plochý protáhlý svědecký hřbet, krytý denudačními zbytky říčních štěrků středopleistocenní terasy Metuje, spočívajícími na vápnitých jílovcích stř. až svrchního turonu; nezalesněný; výhled."

Ve zhuštěné formě se tak dozvídáme o kopci skoro vše. Avšak když budeme pátrat po původu jeho názvu, tak se zde nic nedozvíme. Podle některých autorů byla jeho dřívější forma Tráněcký a její vznik má stejný původ jako názvy Stránecký, Podstránecký či Postránecký, což znamená, že je odvozen od slova stráň, že se všemi směry od něj prostíraly velké stráně, které přišly o lesní porost již v období středověku a tato zeleň zde nebyla již nikdy obnovena, což můžeme zjistit pouhým nahlédnutím do I. vojenského mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikace z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c096), z něhož rovněž vidíme, že Pultrova cesta a Silnička, jež obklopují kopec ze západní a východní strany, existovaly rovněž již od středověku a dochovaly se s drobnými změnami až do dnešní doby.

Sama lokalita nosila původně pojmenování "Na malé straně", které je doloženo indikační skicou stabilního katastru z roku 1840 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=HRA510018400), v níž vidíme, jak byla díky raabizaci rozdělena na množství polí, jež připadla zdejším hospodářům a v tomto stavu vydržela až do tzv. socializace vesnice, což prokazuje např. reambulace stabilního katastru z roku 1871 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=orm&idrastru=B2_a_4C_793_1).

Do dějin se tento kopec mnoho nedostal, pokud nepočítáme to, že náležel mezi významné orientační a topografické body, o nichž se zmiňovala řada autorů, zejména pak Edvard Kořistka ve svém díle "Das östliche Böhmen, enthaltend das Adler-, das Grulicher- und das Eisengebirge sowie das Ostböhmische Tiefland, orographisch und hydrographisch geschildert" z roku 1903, kde je uvedena nadmořská výška kopce na 270,0 m n. m., takže dřívějšími metodami se tak tehdejší zeměměřiči, pracující podle nařízení komitétu pro prozkoumání země České, tolik nesekli oproti skutečnému stavu - o pouhé 4 m.

Cestami kolem něj však směřovala téměř všechny vojska za různých válečných konfliktů, která se dotkla Královéhradecka. Nejvíce je však Tranecký kopec známý v souvislosti s Františkem Hojným z Újezda čp. 54, jenž zakoupil ve Výravě větrný nlýn a postavil ho právě na svém pozemku na Traneckém kopci za stavením roku 1884. Ten pak v lednu 1887 vyhořel. Po vzniku JZD a rozorání mezí nabyla zdejší pole obřích rozměrů, což se nezměnilo ani dnes, kdy se pozemky navrátily zpět svým vlastníkům a většina kopce náleží Jiřímu Prokešovi z Černilova čp. 602.