Tyršovy sady v Předměřicích nad Labem

Původně se jednalo o zahradu, jež náležela k čp. 18, což můžeme vidět jak z I. vojenského mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikace z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c096), tak z indikační skici stabilního katastru obce Předměřic od adjunkta 1. třídy Josepha Höhra a geometra 4. třídy Franze Roseho z roku 1840 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=HRA367018400). Vrchní část naopak sloužila jako pole a patřila rolníkovi Františku Polákovi z čp. 96. Spodní část však sahala až do dnešní křižovatky a na jejím konci býval od konce 18. století dřevěný kříž, jenž byl později nahrazen kamenným, k němuž byla zřízena navíc zvonička. To se změnilo při úpravách silnice ve 2. polovině 19. století, jež byla v roce 1889 převzata do správy okresu a o rok později opětovně přestavěna. Rozpočet na její přestavbu, aby mohla být okresem převzata, byl původně stanoven na 8 897 zlatých 57 krejcarů, ale následně byl navýšen na 9 753 zlatých 57 krejcarů. Kříž se zvoničkou a pomníkem z pruskorakouské války tak skončily na ostrůvku uprostřed křižovatky a zahrada čp. 18 se zmenšila skoro na dnešní úroveň. Tehdy náleželo čp. 18 Václavu Valáškovi.

Roku 1894 zřídil Josef Pospíšil, vlastník statku čp. 96, ze statku tkalcovnu. Ta v roce 1903 vyhořela, ale již následujícího roku se v ní opět pracovalo. V roce 1911 koupil tkalcovnu František Janoušek a roku 1918 jaroměřský drogista Jaroslav Škoula, jenž ji přeměnil v továrnu na zpracování ovoce v marmeládu a sušárnu zeleniny. V roce 1921 továrna vyhořela a koupil ji Jan Šolín z Hradce Králové, který ji přebudoval na koželužnu, jež byla roku 1923 prodána firmě Beckmann a spol., jež byla za 2. světové války jako židovský majetek pod nucenou správou.

Dnešní profil parku vznikl vybráním stráně podél okresní silnice pro zavážku dolíku pro stavbu nového nádraží a příjezdu k němu v letech 1897-1898. 27. dubna 1919 došlo ke slavnostnímu sázení Lip svobody, 2 byly vysazeny u zvoničky a 2 před školou. K parkové úpravě výše zmíněné zahrady došlo až za firmy Beckmann. O zřízení sadů v roce 1926 se zmiňuje obecní kronika velmi stručně: „Nákladem obce zřízeny dva parčíky, jeden před továrnou Beckmanovou, druhý u „zvonku“. Tyto vysázeny ozdobnými keřinami, jimi zvýšena úprava obce.“ 16. srpna 1934 přijala obec navíc protektorát nad slavnostním sázením Švehlovy lípy republikánským dorostem a bylo pro ni povoleno místo v parčíku u zvonečku. K této slavnosti došlo o 10 dní později.

Následně došlo k pokusu obce o získání sadů do svého majetku, i když ne na park, ale na stavbu měšťanské školy nebo obecního činžovního domu. 3. dubna 1936 bylo v obecní radě jednáno o koupi parku od Marthy Beckmannové a navrhovaná cena byla odeslána finanční komisi a obecnímu zastupitelstvu ke schválení. 23. dubna téhož roku bylo obecním zastupitelstvem schváleno, aby byla k Marthě Beckmannové vyslána deputace ohledně koupě parku a zjistit nejnižší cenu, jakož i vyčkávací lhůtu. K tomuto projednání byli vysláni Ladislav Militký a František Slabý. 28. dubna 1936 schválila obecní rada zřízení podezdívky se zábradlím u pomníčku z roku 1866 před parkem při cestě k nádraží. 30. dubna 1936 mělo dojít k definitivnímu rozhodnutí o koupi parku od paní Beckmanové pro obecní účely. Někteří jednotlivci se však proti tomuto kroku postavili a přesvědčili majitelku parku, i když pochybovala, zda nejde pouze o prodlouženou ruku obce, aby ho prodala TJ Sokol (zejména proto, že se bála agrárníky slibovaného rekursu a tím prodloužení schválení kupní smlouvy). Ta ho nazvala Tyršovými sady a zřídila zde taneční parket. Prodej parku se tak následně objevil před soudem, který ho však potvrdil.

Poprvé se obec dostala k sadům díky rozpuštění TJ Sokol a zabrání jejího majetku v roce 1941 a podruhé po změně společenských poměrů v únoru 1948. Dlouhou dobu se však nikdo o sady nestaral, neboť byly na pořadu dne „mnohem důležitější věci“. Ty zarůstaly, staré stavby se rozpadaly, prostě nešlo o žádnou okrasu obce, právě naopak. Vždyť v tomto období chybí o sadech v obecní kronice jakákoliv zmínka, jako kdyby vůbec neexistovaly. Roku 1962 se objevila v obecním rozpočtu doplňková položka ve výši 3 000 Kčs na oplocení sadů. 23. května 1965 byla v sadech uspořádána místní Spartakiáda, která byla skončena prudkým deštěm. Teprve roku 1984 byla zahájena rekonstrukce sadů, jež nebyla ukončena ještě v roce 1989, protože se projevoval nedostatek finančních prostředků. V téže době byla provedena silnice k železniční trati a před ní kanalizace a chodníky.

Po obnově TJ Sokol připadly sady zpět svému právoplatnému vlastníkovi – TJ Sokol. 12. prosince 1995 předložil starosta na veřejném zasedání obecního zastupitelstva návrh dohody mezi obcí a TJ Sokol o předání sadů do dlouhodobého užívání obci. Tento návrh byl po projednání přijat. Roku 2002 TJ Sokol darovala Tyršovy sady obci. Konečné znění darovací smlouvy bylo schváleno obecním zastupitelstvem 14. října 2002. Trvalo to tedy mnoho let, než se obec stala oficiálně jejich vlastníkem.

Od té doby bylo do jejich vzhledu docela dost investováno. V letech 2004-2005 proběhla rozsáhlá úprava sadů. Došlo k opravě zahradního altánu, jehož suterén dlouhodobě chátral, byly opraveny nebo nově zhotoveny chodníky, zrekonstruován taneční parket, z křižovatky před parkem byl do sadů přemístěn pomník padlým v prusko-rakouské válce roku 1866. Celková částka dosáhla 2,5 milionu Kč. V roce 2014 bylo na místě původního a zdevastovaného dětského hřiště vybudované nové, a to nákladem 406 000 Kč. Od té doby se koná v parku řada slavnostních i pietních akcí, a to včetně každoročního rozsvícení vánočního stromu. Samy sady jsou stále velkou ozdobou obce a její zařízení jde s dobou, neboť v současnosti se zde chystá workoutové hřiště.

Tyršovy sady v Předměřicích nad Labem na mapě