Vestec (Zaloňov)

Jak vzniklo pojmenování této vsi, tak to je značně nejasné a autoři se značně rozcházejí, někteří v něm vidí dokonce německé slovo "der Westen", takže si myslí, že označovalo jeho západní položení vůči čemusi. Problémem však je, že původně se obec jmenovala jako Vesce, takže spíše je odvozeninou od českého slova "ves". Když se podíváme do knihy prof. Antonína Profouse "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. IV. díl. S-Ž", tak se dozvíme pouze toto:

"5. Vestec, ves 3 km sz. od Jaroměře: 1452 V. Ples z Slúpna a z Hradišku vkládá v Vesci dcuor popl. s p. a ves celú Štěpánovi z Vesce, RT. II, 225; 1545 Jan z Vesce oznámil ve Vesci tvrz, dv. popl. a ves, Sedl. z DZ. 250 H 30; 1790 Jaromirž: Westecz, Wescze ..von 29 N., Schal. XV, 66."

Stejně jako jinde v okolí, tak i tato místa byla osídlena již v době kamenné, což dokazuje řada nálezů, zejména však z návrší u dvora "Nová Amerika", kde byla v roce 1897 zaznamenána řada jam s popelem a četné kamenné nástroje, jak hotové, tak nedodělané nebo zkažené. Stejně tak se stalo ještě před rokem 1900. Devítici takových nástrojů věnovali řídící učitel V. Pultar a rtyňský hostinský Vincenc Fiedler královéhradeckému historickému muzeu. Jak vyplývá z předchozího textu, tak se ve vsi nacházela tvrz, takže jeho ranou historii se dozvíme z knihy "Hrady, zámky a tvrze království Českého. Díl pátý. Podkrkonoší" od prof. Augusta Sedláčka:

"VESCE.

Ve vsi Vesci (jv. od Žirce) bývala tvrz, jejíž spodek kamenný kuchyni, dvě světnice k bydlení a 4 komory, hořejší ponebí ode dřeva také světnice a komory podobným způsobem postavené obsahovala. Vesce připomíná se již r. 1225, kdež se dostala městu Hradci darováním královským. 7) Z pozdějších věků nedostává se nám pamětí. Jak se zdá, držel ji r. 1545 Jan z Vesce, vloživ si tvrz, dvůr a ves ve dsky zemské. 8) Týž měl r. 1556 nemalé soudy s Janem starším Rodovským z Hustířan, nejen že po jeho gruntech s chrty honil, nýbrž i že si krčmu při sídle svém Veseckém znova zarazil. 9) Vácslav Vesecký z Vesce prodal statek Vesecký r. 1592 Bedřichu Huberkovi z Henrštorfu, úředníku na Smiřicích, za 1562 1/2 k. a usadil se potom na dvorci ve Zderaze. 10) Bedřich žil ještě r. 1604. Po něm připomíná se jako držitel Vesecký Petr Huberk, jenž měl r. 1615-1620 pro výtržnosti spáchané soudy. 11) Současně seděl na Vesci Petrův bratr Vilém Jaroslav Huberk s manželkou svou Kateřinou ze Štampachu, kteráž statek Vesecký jemu a synu svému Bedřichu Kryštofovi odkázala. 12) Jan Huberk z Henrštorfu r. 1620 až 1655, tuším bratr Viléma Jaroslava, držel též Vesce a dědiny šosovní v Jaroměři; manželka jeho Johanka Anna, rozená Hamzinka ze Zábědovic, držela dvůr Klouzkovský. 1) Pro dluhy Huberkův odhádána jest (r. 1660) tvrz Vesecká na ten čas nedostavená a jen špatnými podlahami, dveřmi, okny a kamny opatřená páterům koleje sv. Klimenta v Praze. Ti pak pro velikou vzdálenosť statku toho od Prahy držeti ho nechtíce, prodali r. 1660 dne 30. září tvrz a dvůr Vesce se třetinou podací kostela ss. Petra a Pavla (v Zalunově) jezovitům koleje Hradecké, a tak připojena jest Vesce k panství Žireckému. 2)

7) Erben, Reg. 8) DZ. 250. H 30. 9) DZm. 42, E. 11, Reg. 17 F. k. s. J 9. 10) DZ. 26, D 28. Vácslav († j. r. 1595) měl manželku Marjánu z Dobřenic a děti Jana, Viléma, Bedřicha a Elišku. Sestra jeho Kateřina vdána byla za Bedřicha Huberka (DZ. 171, M 14). 11) Pam. arch. IX. 876, Reg. 45 F. k. F 15 a 46 F. k. E 9. 12) DZ. 138, N 17, rozvrž. sb. str. 13. Jiný bratr Vácslav. 1) Pam. arch. IX. 876. 2) DZ. 28, J 11-15, 399. M 17."

Tehdy se ves skládala z pouhé trojice domů, pivovaru a kčmy. V roce 1775 se jezuité rozhodli zdejší vrchnostenský dvůr zrušit, rozdělit a rozprodat ho mezi místní hospodáře do dědičného pachtu. Roku 1843 měla ves 35 domů a 233 obyvatel.

V roce 1849 se stal Vestec samostatnou politickou obcí. Koncem června 1866 byla ves obsazena pruským vojskem, jež se odtud stáhlo až 11. července téhož roku. V roce 1885 měla obec 35 domů, 194 německých a 2 české obyvatele a roku 1900 zde bylo 36 domů, 171 německých a 2 čeští obyvatelé. Roku 1901 byly c. k. místodržitelstvím schváleny stanovy SDH. V roce 1903 tu byli tito živnostníci: soustružník dřeva Karl Herrmann, výrobce a obchodník alkoholickými nápoji Vinzenz Just, sedláci Vinzenz Fiedler a Vinzenz Just a rolníci na najatých pozemcích Vincenc Hubený, Franz Krempke, Johann Preissler a Franz Tschenek. 22. října 1911 zapálil 78letý bývalý starosta Josef Kudernatsch svůj statek, který v roce 1908 předal své dceři, jež se vdala za Karla Pfeifera. Díky tomu vyhořela další 2 stavení. Pro předchozí chování výše jmenovaných vůči němu byl soudem propuštěn, aby se počátkem následujícího roku v obecním domku oběsil. Z front 1. světové války se oficiálně nevrátilo 6 místních mužů (Franz Fabinger, Josef Just, Emil Rindt, Franz Russ, Franz Schimon, Adolf Tschenek, Johann Wittenbeck).

Roku 1918 obec nepřijala svolávací vyhlášku Národního výboru, takže nikdo z ní nenastoupil vojenskou službu. Zdůvodnila to tím, že neví, patří-li k Československu. Ostatní německé obce vyhlášky vyvěsily, ale stejně narukovali pouze čeští branci. V roce 1929 došlo k elektrifikaci obce. 13. května 1934 byla u příležitosti hasičského sjezdu ve Vestci zlámána v koruně lípa Svobody, zasazená na rozhraní katastrů české obce Rtyně a německé obce Vestec. 7. srpna 1938 vznikl oheň na půdě rolníka Emila Záruby. Díky tomu, že byl zpozorován, byl uhašen ještě před příjezdem SDH. V letech 1938-1945 byla obec součástí Třetí říše. V roce 1938 zde vznikla buňka NSDAP, která spadala pod zaloňovskou místní skupinu. 5. června 1945 převzal zdejší obecní správu ONV v Jaroměři. V letech 1945-1946 došlo k odsunu německého obyvatelstva. Krátce po osvobození došlo k znovuzřízení obecní knihovny, tentokrát již zcela s českými knihami. Protože neměla dostatek financí na průběžné doplňování knižního fondu, byly jí zpočátku poskytovány mimořádné podpory. V roce 1946 byl zaveden do obce telefon. Roku 1957 vzniklo JZD. 1. ledna 1961 byla obec přičleněna k Zaloňovu. 23. února 1961 se uskutečnila slučovací schůze JZD Zaloňov, Rtyně a Vestec. V roce 1965 byla dokončena výstavba autobusové čekárny. Roku 1968 byla stavěna kanalizace. Koncem 80. let 20. století byla zahájena výstavba vodovodu. V roce 1996 došlo k založení UFO klubu Záblesk. Roku 2004 vznikl Rybářský polek Zaloňov - Vestec. V roce 2014 došlo k rekonstrukci veřejného osvětlení. Roku 2019 byla opravena kanalizace. V letech 2022-2024 byl prodloužen a dostavěn vodovod.

Z místních pamětihodností musíme zejména jmenovat: litinový kříž na pískovcovém soklu před čp. 10 a kamenný kříž u čp. 25. Oba pocházejí ze 2. poloviny 19. století, protože ještě v indikační skice stabilního katastru z roku 1840 jsou zakresleny původní dřevěné kříže. Kdy přesně došlo k jejich zřízení, tak to mi není známo, neboť se mi nepodařilo dohledat nějakou zmínku o jejich vybudování, posvěcení či opravě a nápisy buďto chybí, nebo jsou díky erozi nečitelné. Kromě toho zde najdeme ještě pozůstatky lidové zděné architektury z 19. století, čehož příkladem může být např. stavení čp. 20. Nejznámějším zdejším rodákem byl starobucký řídící učitel Franz Wittenbeck (* 1891 Vestec).