Vsetín - zámok

Historie viz WWW.... atd. V zámku sídlí Muzeum regionu Valašsko. Kolem objektu je zámecký parčík.

Dominantou města Vsetína je renesanční zámek postavený v prvním desetiletí 17. století s vnitřním dvorem a vroubenými arkádami, najdete ho na Horním náměstí. Původně zde stávala gotická tvrz ze 14. stol, v polovině 16. stol. byl dalšími majiteli rozšířen na renesanční zámek. V průběhu 18. stol. byl několikrát přestavován. Později sloužil jako sídlo úředníků, roku 1708 byl vypálen uherským vojskem. Roky 1732 - 33 přinesly jeho barokní úparvy, po požáru roku 1915 dostal zámecký areál pseudorenesanční podobu, dnes si zde prohlédnete jeho klasicistní úpravy. V letech 1833 - 1834 byl okolo zámku založen i zámecký anglický park se vzácnými dřevinami, ve kterém stojí i torzo "antického chrámu".

Vsetínský zámek na úpatí Vsetínských, Hostýnských a Vizovických vrchů je čtyřkřídlá budova s polygonálními nárožními věžemi, slouží k potřebám muzea a ke konání společenských akcí. Od roku 1949 ho převzala národní správa, po generální opravě v letech 1963 - 74 byl zámek zpřístupněn veřejnosti. Návštěvníci si zde mohou prohlédnout několik stálých expozicí o historii zámku a lidových bouřích na Vsetínsku v 17. - 18. století, o životě na Valašsku, historii města Vsetína i expozice o lidové tvorbě, zaujmou i sbírky užitého umění, soubor ohýbaného nábytku, atd. Z mohutné 35 metrové hranolové věže nad vstupním průčelím se vám naskytne zajímavý pohled na město Vsetín s jeho okolím. I vlastivědné muzeum, které dnes v zámku sídlí stojí za návětěvu.

Ten veliký a rozlehlý objekt s vysokou věží, který zaujímá podstatnou část plochy vsetínského Horního náměstí a bránící našim pohledům, aby spatřily rohy rynku, není radnicí, ale je to vsetínský zámek. Poloha vysoko nad městem napovídá, že jeho předchůdcem bylo jiné opevněné sídlo. Hrad to ale nebyl, jen tvrz. A nutno podotknout, že v té době neexistoval Vsetín v takové podobě, jak jej známe dnes - na návrší nad Bečvou se okolo ní nacházely jen shluky starobylých dřevěnic, tvořících původní jediné "horní" město. Tvrz je doložena zápisem z roku 1464, kdy na ní sídlil jakýsi Véna z Doloplaz. Když se pak o dvě sta let později za Nekešů z Landeka přistoupilo k likvidaci tvrze a stavbě nového objektu, objevil se tu po skončení veškerých stavebních prací renesanční zámek, patrový, s nádvorními arkádami a navíc rovnou čtyřkřídlý! Moc dobře se mu tady ale v následujícím období nestálo - sprejeři, usilující o poškození jeho fasád, tehdy naštěstí ještě neexistovali, ale zato byl trnem v oku rebelujícím Valachům. Později také kurucům, patřících k vojsku Františka Rákocziho. Ti ho pro jistotu dobyli a rovnou podpálili. To už se stalo v časech, kdy byl jeho majitelem taktéž uherský rod Illéshyázů. Maďarské panstvo si zde chtělo napřed vystavět daleko romantičtější stavbu ve stylu italského kastelu, ale když při rozestavbě nového zámeckého objektu najednou vyhořela fara i s dřevěným katolickým kostelem, Illésházyové (též katolíci), se dopustili dobrého skutku a věnovali nedokončenou novostavbu katolické církvi.

Možná dobře udělali, kdo ví - roku 1708 ten stávající vsetínský zámek zlikvidovali už zmiňovaní kuruci a své dílo dovršili tím, že na Trosky vhodili ohnivého kohouta. Je skoro jisté, že totéž by se stalo i původně plánovanému zámku novému a krásnějšímu, takto jim alespoň zůstalo dost peněz na nápravu škod, rekonstrukci a přestavbě starého zámku do hezčího barokního hávu. (On vlastně už předtím nesloužil vsetínský zámek přímo vrchnosti, ale jen jejím úředníkům.) Nyní viditelné klasicistní úpravy ale přibyly až za vlády rodu Wachtlerů. Ti se také postarali o založení zámeckého parku se vzácnými druhy stromů a keřů, zdobících přístup k zámku od jihu. Předposlední šlechtický rod zámek vlastnící - Thonettové, jehož představitelé se proslavili výrobou ohýbaného nábytku (hlavně slavných židlí), jej po požáru roku 1915 (hořely střechy a věž) upravili novorenesančně. Posledními soukromníky, kteří feudální sídlo obývali, se stala Marie Baťová se synem Tomášem a bylo tomu tak v letech 1938 a ž 1949.

Kdybychom ale zalistovali v historii, která že to nejslavnější osoba jej kdy obývala, narazili bychom na jméno Josefa II. Stalo se tak ale jen na jednu noc roku 1780: císař byl při inspekční cestě zastižen nepřízní počasí a byl nucen přespáti právě na vsetínském zámku. Pravděpodobně se mu v něm nocovalo dobře a ráno byl v dobrém rozmaru - jak jinak si vysvětlit ten historický okamžik, kdy se k němu v hodině odjezdu s úklonami přiblížili zástupci pronásledovaných luteránů s poníženou prosbou o vyřešení náboženské svobody... a on jim kývl na to, že si tedy jejich požadavky pročte. A protože to byl v jádru císař dobrý a na své sliby nikdy nezapomínající, došlo brzy poté k vydání známého tolerančního patentu...

Za vlády bolševika se léta neúcty k historickým památkám projevila vážným poškozením zámeckých interiérů. Naštěstí se toto v letech 1967-74 napravilo velkolepou rekonstrukcí, při které se zámecký exteriér vrátil ke klasicistnímu vzhledu a stal se sídlem Okresního vlastivědného muzea. Po převratu došlo ke změně na Muzeum regionu a přeinstalaci výstav a sbírek. Ještě nedávno zde byly k vidění čtyři moc hezké stálé expozice (přístupné s průvodcem), dvě výstavy a přístupna byla také vyhlídka na vysoké zámecké věži. Její výška se uvádí rozdílně, v některých průvodcích se dočtete, že je vysoká 55 m, jinde jen 37 m... ale ať je to tak či onak, jisté je jen to, že je z vyhlídkového Ochozu na celé město a okolí úžasný rozhled! Při pohledu na budovu zámku zvenčí nás kromě věže zaujmou polygonní věžičky, umístěné v jeho nárožích a v interiéru se bude líbit například interesantně řešené schodiště s dorskými sloupy, zbytky renesančních kleneb v přízemních sálech a štuková výzdoba v patře... Ale toto vše bohužel nyní neuvidíte, neboť až do léta roku 2015 je vsetínský zámek kvůli rozsáhlé rekonstrukci svých interiérů VEŘEJNOSTI NEPŘISTUPNÝ!!!!