Vyškov - Masarykovo náměstí

Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Náměstí

Vyškov jsme navštívili během jednodenního výletu do tohoto jihomoravského města a při procházce historickým centrem jsme se pohybovali i po Masarykově náměstí, na kterém jsme našli mnoho památek.

Na náměstí jsme přišli od bývalé židovské synagogy, o které se více dočtete v mém dalším příspěvku. Když jsem procházeli ulicí okolo ní, otevřel se nám pohled na velkou část náměstí. Jedním pohledem jsme tak mohli vidět radnici, kašnu, morový sloup, studnu a některé měšťanské domy. Všechny jsme si je postupně shlédli.

Začali jsme prohlídkou městské studny z roku 1839. Zaujalo nás, že její hladina je pouhé dva metry pod úrovní náměstí. Všimli jsme si, že má podobu upraveného kamenného kvádru, který je zakončený tesanou číší. Dozvěděli jsme se, že v roce 1950 byla osazena tesaným městským znakem, jejímž autorem je V. Hořínek. Překvapilo nás, že u studny byla deska s vyznačeným 17. poledníkem, který zde prochází.

Nad našimi hlavami se tyčila 57 metrů vysoká bílá věž renesanční radnice, ke které jsme následně zamířili. Dočetli jsme se, že radnice byla postavena v letech 1568 - 1569, nikoli však na místě té původní středověké. Ta stávala naproti v domě čp. 32, kde se ve dvoře nacházel městský pivovar. Nepřekvapilo nás, že pro stavbu nové radnice se rozhodli měšťané v době rozkvětu Vyškova v 16. století, kdy pro ně stará stavba jistě nebyla již dostatečně pohodlná. A že za do dobu své existence zažila radnice s věží několik pohrom, nás také nevyvedlo z míry. První byl výbuch střelného prachu v roce 1609, který byl uložen ve sklepení radnice, kde ho byly uskladněny dvě tuny. Na vině byl blesk, který udeřil během velké bouře do věže radnice a výbuch rozmetal i sousední domy, usmrtil tři osoby a další dvě byly zasypány. Radnice byla sice obnovena roku 1613, ale přišly další pohromy, které se udály v letech 1753 a 1754, kdy došlo k velkým požárům města, při kterých byla poškozena i radnice. Věž po požárech zůstala bez Ochozu a byla zastřešena jen jednoduchou stříškou, přičemž byla opravena roku 1819. Dále jsme se dozvěděli, že roku 1884 byla opravena znovu a při této novorenesanční opravě byla nad posledním patrem s hodinami vytvořena římsa, nesená konzolami. Zaujalo nás, že nad ní bylo postavené zděné patro s Ochozem, věž byla zastřešena helmou v podobě přilby s vysokým jehlancem a také byla vytvořena nárožní maltová bosáž věže. Zjistili jsme také, že ohnivý kohout řádil v ještě roce 1917 a také to, že střecha věže byla značně poškozena na jaře roku 1945 při bojích Rudé armády s Němci. Při následné opravě byla horní část věže upravena tak, aby se co nejvíce přiblížila svému původnímu renesančnímu vzhledu. Patro s okny, vytvořené stavitelem Burgerem roku 1884, bylo sneseno, ale jsme rádi, že se hodiny z roku 1753 naštěstí zachovaly. Při pohledu na krásnou stavbu jsme se nepodivili tomu, že je radnice od roku 1957 chráněnou nemovitou kulturní památkou ČR. Ještě jsme zjistili, že další menší opravy proběhly v letech 1969 - 1970, 2006 a 2007. Když jsme přišli blíže, přečetli jsme si, že radnice je stále sídlem zdejšího Městského úřadu a Turistického informačního centra, kam jsme chtěli také zajít, ale přes poledne bylo zavřeno.

Šli jsme se tedy podívat na další památku, kterou byla barokní Ganymédova kašna z 18. století. Moc jsme nechápali souvislost vyobrazení z řecké mytologie s městem Vyškov. Motivem je totiž znázornění příběhu krásného mladíka a královského prince Ganyméda, jehož krása neunikla nejvyššímu bohu Diovi. Bůh po něm zatoužil, změnil se v orla a dopravil ho na Olymp, kde z něj udělal číšníka bohů. Nepřekvapilo nás, že to samozřejmě pobouřilo jeho ženu Héru, protože číšnicí byla jejich dcera Hébé. A že muži raději ustoupí, než se se ženami hádat, se potvrdilo i v tomto případě, protože Zeus nakonec Ganyméda usadil do souhvězdí Vodnáře. Zjistili jsme, že kašna byla postavena kolem roku 1730 a ústředním motivem je socha prince Ganyméda sedícího na hřbetě orla s rozepjatými křídly čili boha Dia, obklopená chrliči ve tvaru ryby a lva. Kašnu jsme si prohlédli a pak jsme popošli několik kroků ke krásnému morovému mariánskému sloupu.

Přečetli jsme si, že sloup byl postaven roku 1719 po skončení morové epidemie, která v tomto městě trvala s malými přestávkami skoro celých 50 let na přelomu 17. a 18. století. Nedokázali jsme si představit fakt, že v tomto období zemřelo tolik lidí, že se ani nezapisovali do zdejší matriky. Dále jsme se dozvěděli, že samotný mramorový sloup se sochou Panny Marie je dílem sochaře Jana Christiana Pröbstla z Brna a nechali jej postavit vyškovští radní. Na sloupu jsme viděli sochy čtyř světců – sv. Šebestiána, sv. Rocha, sv. Františka Xaverského a sv. Karla Boromejského. Shlédli jsme ještě další dvě sochy, které byly vztyčeny po požáru roku 1754. Byl jím sv. Florián a roku 1771 sv. Jan Nepomucký. Celý sloup je značně zdoben oblaky a postavičkami andílků a v podnoži je grotta čili umělá jeskyně. Obě výzdoby se nám velice líbily.

Následně jsme si obešli Masarykovo náměstí ve Vyškově kolem dokola a prohlédli si exteriéry domů, které střed města lemují. Dozvěděli jsme se, že některé z měšťanských domů patří mezi Kulturní památky.

Když jsme si celé náměstí prošli, vešli jsme do Radnické uličky vedle radnice, která je krásně ozdobena prampouchy. Pod tímto názvem se skrývají rozpěrné oblouky mezi dvěma budovami, které bývají opatřeny stříškou a většinou vyskytují v jedné řadě, výjimečně i ve více řadách nad sebou. Dozvěděli jsme se, že slouží ke stabilizaci domů.

Uličkou jsme došli k pizzerii U piráta, kde jsme slušně poobědvali a pak jsme se vydali do zámku, o němž se více dozvíte v mém dalším článku.

http://www.hrady.cz/index.php?OID=9386

http://www.hrady.cz/index.php?OID=9419

http://www.hrady.cz/index.php?OID=9385