Zámek v Lipníku nad Bečvou

Renesanční zámek v Lipníku nad Bečvou nechal postavit v 16.století rod Bruntálských z Vrbna, kterým patřilo v té době zdejší panství. Hynek st. Bruntálský z Vrbna koupil pozemky, ale přednost dostalo dokončení přestavby hradního paláce na Helfštýně. Po jeho smrti stavbu zámku realizoval až jeho syn Jiří Bruntálský z Vrbna, a to do roku 1609.

Zámek postavili řemeslníci z Itálie a Slezska, které si stavebníci najímali. Podle dochovaných konstrukcí lze soudit, že zámek zcela jistě navrhl některý z vlašských zednických mistrů, což dokládá použitý typ kleneb s lunetami zdobenými charakteristickou ornamentální štukovou výzdobou. O italském původu lipenského zámku svědčí i konstrukce schodiště, vtaženého do interiéru stavby. Další stavební aktivitu v areálu zámku i ve městě ukončila politická angažovanost majitele panství ve stavovském povstání, po jehož porážce na Bílé hoře v roce 1620 byl Jiří Bruntálský z Vrbna uvězněn a zemřel ve vězení. Jeho majetek propadlý konfiskaci byl postoupen roku 1622 kardinálu Františku Dietrichštejnovi. Na lipenský zámek byly v roce 1626 přeneseny z Helfštýna panské vrchnostenské úřady, sousední bratrský sbor byl v roce 1634 předán piaristům.

Renesanční zámek byl vybudován jako patrový s dvoutraktovou dispozicí. Dvouramenné schodiště bylo umístěno vedle průjezdu a vstupovalo se na něj z velké haly s vjezdem do dvora. Nejpozději na konci 17. století měl zámek také druhé patro. Pozůstatky sgrafitové výzdoby jsou i po rekonstrukci fasády v roce 2003 ponechány na ukázku vedle vchodu mezi zámkem a kostelem sv. Františka Serafinského.

Za pánů z Dietrichštejna, kteří panství vlastnili po přímé linii až do roku 1858, si zámek, v němž bylo sídlo vrchnostenské správy, v podstatě zachoval svoji renesanční podobu. K radikální historizující neoklasicistní přestavbě zámku a přilehlých hospodářských křídel došlo až v 60. letech 19. století. Zámek dostal poměrně kvalitní neoklasicistní fasádu. V souladu s dobovými historizujícími estetickými názory byla upravena i obě boční Křídla. Autorem přestavby byl stavitel Josef Zürk. Několik jím v Lipníku podepsaných plánů z roku 1863 je dochováno v archivu lipenského velkostatku v Janovicích.

Dnes zámek slouží jako sídlo Městského úřadu v Lipníku nad Bečvou.

Západní Křídlo zámku - "Konírna"

První písemná zmínka o vzniku hospodářských křídel zámku pochází až z konce 18. století. Lze však předpokládat, že hospodářské budovy vznikly současně s výstavbou hlavní zámecké budovy nebo velmi krátce po ní. V nově zrekonstruovaném západním dvorním křídle se původně nacházely stáje pro koně, kočárovny a byty kočích. Odtud tedy pochází název rekonstruovaného objektu - Konírna. Ve 2. polovině 20. století byly na zámku provedeny četné degradující stavební zásahy a prostory sloužily například jako sklady či dílny. V období od března 2009 do dubna 2010 bylo v Lipníku nad Bečvou za přispění prostředků z Regionálního operačního programu Střední Morava západní Křídlo zámku rekonstruováno. Rekonstrukcí vznikla nová výstavní síň a společenský sál. Součástí objektu je stylová kavárna, v galerii Konírna jsou pořádány pravidelné výstavy. Společenský sál s kapacitou cca 50 osob slouží ke slavnostním účelům i k pořádání komorních kulturně-vzdělávacích akcí a výstav.

Střešní zahrada

Podle projektu stavitele Zürka vznikla i technicky zajímavá a dodnes originální úprava terasy na střeše bývalých stájí západního dvorního Křídla – přeměna v zahradu, propojenou pomocí můstku s bývalým salónkem v jihozápadním nároží zámku. V době svého vzniku byla první střešní zahradou v zemích na sever od Alp. První návrhy této zahrady jsou spojeny právě se stavitelem Josefem Zürkem a zahradníkem Ferdinandem Wenzlem. V letech 1910 - 1911 byla vybudována současná střešní terasa podle projektu firmy Ed. Asta z Opavy, dnes po komplexní rekonstrukci. Střešní zahrada je otevřena pro veřejnost od 1. dubna do 31. října denně mimo pondělí, v úterý - pátek od 10 do 17 hodin, v sobotu a neděli od 9 do 18 hodin. V případě, že intenzivně prší, není možné na střešní zahradu vstupovat, ale je možné si ji prohlédnout z přístupového schodiště.

Zámecký park

Zámek je obklopen nádherným Zámeckým parkem, jenž byl založen v polovině 17. století knížetem Dietrichštejnem. Nejprve sloužil jako okrasná zahrada s ovocnými stromy, později byl vývoj parku byl ovlivněn francouzskými styly. Od roku 1880 došlo ke zvětšení plochy parku a byl zaveden styl anglického parku, který je zachován až do současnosti. Některé stromy pocházejí ještě z dob založení parku – např. neobyčejně vzrostlá převislá forma buku lesního, strom zvaný „Opičák“.

http://info.mesto-lipnik.cz/cz/infocentrum/pamatky/zamek-zamecky-park-stresni-zahrada/