Loading...
Turistické cíle • Památky a muzea • Hřbitov
Když se začal ve třicátých letech minulého století Zlín díky Baťovým továrnám a nové výstavbě rychle rozrůstat na veliké město, přestala stačit kapacita starého městského hřbitova, který stával jihovýchodně od dnešního náměstí Míru. Na popud Tomáše Bati, inspirovaného lesními hřbitovy, viděnými při jeho cestě do severní Ameriky, vznikl od architekta Františka Lydie Gahury projekt něčeho podobného. Pro místo realizace byl vybrán vrchol kopce, který odděluje Zlín od obce Březůvky a který byl v té době porostlý smíšeným lesem, neboť jednou z hlavních myšlenek bylo, aby byl vzdálen městskému a průmyslovému ruchu. Na hřbitově vznikla jen ústřední komunikace a ke hloučkům rovů byl přístup pouze po lesních cestičkách. To aby bylo co nejméně narušeno okolní přirozené lesní prostředí. Na náhrobky bylo zapovězeno používat nápadný a sem se nehodící materiál a také nesměly být příliš okázalé. Nový hřbitov byl slavnostně vysvěcen roku 1932 a o dva roky později už k němu z města vedla i zbrusu nová komunikace. Zároveň v té době nastává změna v dosavadním pohřebnictví. Aby se hřbitovy dál nerozrůstaly na úkor zemědělské půdy a plánované zástavby, razí se mezi lidem myšlenka očistného žehu a následného zpopelnění. Ale na zlínském Lesním hřbitově vyrostla budova krematoria až v roce 1979...