Bojiště na Chlumu - Baterie mrtvých
Turistické cíle • Památky a muzea • Pomník
Baterie mrtvých.
Pomník rakouské jízdní dělostřelecké baterie č. 7. - Mrtvé baterie najdeme na vrcholu Chlumu nedaleko muzea. Pomník Mrtvé baterii Augusta van der Groebena dal zbudovat Komitét pro udržování pomníků na bojišti s přispěním vojenského řádu Marie Terezie a rakouského dělostřelectva nákladem 4 000 zlatých. Pomník, který je 10 metrů vysoký byl zhotoven z hořického pískovce. Na vrcholu Sloupu sloupu stojí socha Austrie, která v levé ruce drží štít a v pravé vavřínový věnec. Na podstavci odpočívá lev na troskách rozbitého děla. Nedaleko pomníku se nachází hromadný hrob Mrtvé baterie, který je označen kovaným křížem.
Chlum u Hradce Králové byl jedním z našich cílů, když jsme se vraceli domů z dovolené v Českém ráji do Olomouce. Stalo se tak již dvakrát a mezi oběma návštěvami uběhly čtyři roky. Důvodů k naší zastávce bylo hned několik, ovšem tento příspěvek je věnován pomníku Baterie mrtvých.
Po prohlídce muzea, výstupu na rozhlednu a návštěvě ossária jsme zamířili k pomníku Baterie mrtvých, který zde byl odhalen roku 1893 a jenž je dodnes nepřehlédnutelnou připomínkou oběti setníka van der Groeben a jeho mužů. Cestou jsme odlovili kešku a pak jsme již dorazili k 10 metrů vysokému pomníku, který byl mezi lety 2012 až 2013 opraven.
Z historie jsme se dozvěděli, že dělostřelecká jízdní baterie setníka Augusta van der Groeben hájila své pozice proti útočící pruské armádě osudný den roku 1866 za cenu svých vlastních životů a svou obětí tak umožnili Zbytku rakouského vojska relativně bezpečný ústup z bojiště.
Dále jsme se dozvěděli, že podnět ke stavbě pomníku vzešel ze strany tehdejšího Komitétu a návrh vypracoval Václav Weinzettl, architekt sochařské školy v Hořicích. Zaujalo nás, že slavnostního odhalení se roku 1893 zúčastnili přeživší dělostřelci.
Na pomníku jsme si přečetli, že dne 3. 6. 1866 padli při v bojích s Prusy setník van der Groeben, nadporučík Wolf a s nimi 52 mužů. Dočetli jsme se, že k rozbití odhodlaného odporu rakouských dělostřelců stačila I. pruské gardové divizi zhruba tří minutová palba na vzdálenost cca 200 kroků, během níž padl setník Groeben i většina jeho mužů. Zachránit se podařilo jediné dělo, z důstojníků přežil jen podporučík Merkel. I tak ale Groebenova baterie stačila do blížících se Prusů asi 10 krát vystřelit a také ono zachráněné dělo bylo ještě později znovu obráceno proti pruským vojákům, dobývajícím Rozběřice.
Po přečtení všech informací jsme si prohlédli samotný deset metrů vysoký sloup z hořického pískovce, na jehož podstavci na přední straně v reliéfu jsme spatřili lva na troskách rozbitého děla. Na vrcholu sloupu jsme pak shlédli více než dva metry vysokou sochu Austrie, která drží v levé ruce štít a v pravé ruce vavřínový věnec. Sloup je zdoben přilbou, věncem z dubových listů a palmou, hlavami medúz, ze sloupu vyčnívají jícny děl z bronzu. Po stranách kolem sloupu jsme si pak prohlédli čtyři pilíře s flambony.
Když jsme si vše prohlédli, prošli jsme se samotným lesem, kde tato část bitvy proběhla. Kešku, která zde měla být jsme hledali marně. Našli jsme zde však úctu k lidem, kteří neváhali položit život pro své druhy ve válce.
Od pomníku Baterie mrtvých jsme se pak vrátili k autu u muzea a odjeli jsme k obci Dlouhé Dvory, kde se nachází další z památníků této bitvy.
http://disputatio-historica.webnode.cz/recenze/moderni-dejiny/baterie-mrtvych-na-chlumu-v-roce-1866/