Ciutadella – bývalé hlavní město ostrova Menorca

Během naší dovolené jsme zde byli ubytováni - v apartmánech, které se rozkládají při západním pobřeží na jih od historického centra - mezi ulicemi Carrer del Signe Àries (zde je hlavní vchod) a Vorera dels Molls (tudy jsme vcházeli my). V centru města jsme byli dvakrát. Prvně jsme do města dorazili ze severu, resp. ze severozápadu, když jsme končili náš třetí výlet. Jenže na procházku městem jsme moc času neměli. A protože se nám tam moc líbilo, šli jsme se tam podívat ještě poslední volný den před odletem.

Ciutadella je spolu s Mahonem nejdůležitější město na Menorce, je to dokonce bývalé hlavní město a nyní nejlidnatější město ostrova. Rozkládá se na západním konci ostrova.

Město ve 4. století založili Féničané a hned se stalo sídlem biskupství. Několik století zde vládli Maurové, ale pak se opět podařilo ostrov připojit k Aragonské koruně. V době středověku bylo město důležitým obchodním centrem. Z doby od 9. do 11. století je většina současného uspořádání ulic starého města.

Dne 9. července 1558 město devět dnů obléhali Turci, kteří zničili, co se dalo. Všichni, co přežili, byli nakonec z ostrova odvezeni a prodáni v Turecku do otroctví.

Město bylo až do r. 1714 sídlem britského guvernéra ostrova i univerzity Menorky. V té době ho na nějaký čas obsadili Britové, kteří sídlo přestěhovali do Mahonu. Biskup se však odmítl přestěhovat, zůstala tedy Ciutadella náboženským centrem ostrova.

Historické jádro si zachovalo svůj středověký ráz, jsou zde krásné šlechtické paláce, malebné uličky, velká katedrála. Jsou zachovány dvě bašty - Bastió of sa Font a Bastió des Governador. Během 17. a 18. století byly v hradbách postaveny četné paláce a kostely. Právě pro tyto památky bylo město prohlášeno za národní kulturní památku. Je považováno za jedno z nejkrásnějších měst celého Španělska.

Ve městě je malý přístav i malé písečné pláže. U některých se vytvořila menší turistická centra, kde jsou bary, restaurace i obchody.

Při naší druhé návštěvě jsme do města mířili od jihu, kde je přístav. Hned do centra jsme však nešli. Zaujal nás kostel na západním pobřeží při vjezdu do hluboké zátoky. Tento opevněný kostel sv. Mikuláše - Castell de Sant Nicolau s osmihrannou věží postavili Španělé kolem r. 1680. Okolo je příkop, kde býval padací most. R. 1990 byl zrekonstruován podle plánů z r. 1782. V sezóně bývá otevřen.

Na protějším severním břehu jsme viděli maják Sa Farola a kostelík se zvoničkou, okolo kterých jsme před pár dny došli do města. Tentokrát jsme šli do města po jižním břehu zátoky, ve které je přístav převážně pro jachty a menší lodě.

Historické centrum města je na této straně zátoky vlastně hned nad přístavem. Jako první jsme se šli podívat na vyhlídkovou plošinu na Radnici (ajuntament), která je součástí opevnění starého města a odkud je nádherný výhled převážně na přístav v zátoce. Právě zde jsou zbytky bastionu Bastió des Governador. Vstup není však přímo z Radnice, z náměstí Plaça des Born se musí Radnice zleva obejít.

V prostoru radnice, která byla kdysi navržena jako maurský guvernérský palác, je informační centrum, kde se nám podařilo sehnat plánek vnitřního města s vyznačenými památkami. Podle toho jsme pak městem procházeli.

Na velkém náměstí Plaça des Born se v létě často konají trhy. Uprostřed náměstí – hned proti Radnici je obelisk, který připomíná nájezd na Ciutadellu r. 1558. Nedaleko jsou také veřejné toalety bez poplatku. Myslím, že i to je důležitá informace.

Na jihovýchodním rohu náměstí je kostel sv. Františka z Assisi, dokonce byl otevřený a vstup volný. Obešli jsme ho úzkou boční uličkou Carrer de la Purissima, ale hned zatočili vlevo do Carrer del Beat Ramon Llull, která zatáčela a na ni navázala Carrer De Roser. Úzkými uličkami, okolo zajímavých domů jsme došli na náměstí Plaça de la Catedral, kde je velkolepá katedrála Catedral de Santa Maria de Ciutadella. Protože zde sídlí biskup, je tu i řada náboženských budov. Stavba katedrály trvala od r. 1300 do r. 1362. Byla postavena ze zdejšího vápence v římském stylu. V průběhu staletí byla několikrát zničena a přestavována, naposledy ve stylu katalánské gotiky. Západní neoklasicistická fasáda je z r. 1813. Gotické postranní dveře nebo dveře Světla na jižní straně jsou původní. Z 18. století je malá věžička, kde byly později umístěny hodiny a zvonky. R. 1953 získala titul baziliky, který jí udělil papež Pius XII. Obdélníková jednolodní stavba je 45 m dlouhá a 22 metrů vysoká. Do katedrály se vchází bočním vchodem na severozápadě. Vstup byl zpoplatněn, platilo se tuším 5 Euro.

Pokračovali jsme uličkou Carrer Josep Maria Quadrado, kde jsou hezká podloubí. Odbočili jsme do ulice Carrer des Seminari, kde jsou hned dva kostely téměř vedle sebe – kostel sv. Krista - Església del sant Crist ze 17. století a kostel Osvobození Església del Socors ze 17. - 18. století a diecézní Museu Diocesa.

Zpátky jsme se nevraceli, ale pokračovali a různě kličkovali, až jsme se dostali do ulice Carrer Hospital de Santa Magdalena, kde jsme objevili bývalé tržiště i s prodejnou ryb Pesca Deria z r. 1895.

To už jsme však směřovali k náměstí Plaça Alfons III., kde jsme se chtěli podívat na větrný mlýn z 19. století. Trochu nás zklamal. Je upraven na restauraci, ale hlavně neměl lopatky. Větrný mlýn tedy připomínala pouze věžička s hřídelí.

Kdybychom pokračovali od mlýna po hlavní vlevo, došli bychom k mohutné pevnosti Bastion de Sa Font z konce 17. století, která je na náměstí Plaça la Font, na sever od katedrály. Okolo této pevnosti a středověkých hradeb jsme procházeli, když jsme do města přicházeli prvně a obcházeli jsme zátoku. Pevnost je tak velká a mohutná, že je naprosto nefotogenická. Nyní je tam muzeum. My už k pevnosti nezacházeli. Vraceli jsme se zpátky ulicí Carrer de Maó, kde byl kostel Karmelitánů – Englésia del Carme. Přes náměstíčko Plaça Nova a uličkou s podloubím jsme prošli ještě až ke katedrále a pak nejkratší cestou zpátky do apartmánů.
Přesný náš pohyb po městě je zaznamenán v popisu trasy Z apartmánů do Ciutadelly, kde to je vidět i na mapce.

Ve městě je řada možností, kde se najíst, či napít. My jsme ji však nevyužili. Také proto, že jsme se chtěli včas vrátit, abychom stihli odjezd na letiště. Jen jsme si cestou v malém obchůdku koupili bagetu a plechovku piva.

Ciutadella je skutečně město úzkých uliček, plné památek. A v centru i plný lidí. I když v sezóně to bude určitě výrazně horší. To dohromady je však důvod, proč mám tak málo fotek.

Zajímavá stavba je ještě na malém skalnatém výběžku u zátoky a pláží ve čtvrti Sa Caleta, na jih od centra města. Es Castellar (Santandria Sa Caleta), na mapě je označena jako zámek, ale je to velká bývalá strážní věž. Byla postavena kolem roku 1800 v době britské nadvlády nad ostrovem. Má vstupní podzemní chodbu a vodní příkop kolem celé věže. Při pohledu z moře je věž poměrně nenápadná, proto tedy snadno nepřítelem přehlédnutelná. Věž je v dobrém stavu a lze si ji prohlédnout. My jsme tam nebyly. Na to už nám nezbyl čas.

Ciutadella – bývalé hlavní město ostrova Menorca na mapě