Dřevěná vodní stezka v údolí Mendlingu

Kam a jak jedeme?

Poslední srpnový víkend vyrážíme na jednodenní výlet do Göstlingských Alp. Naším cílem je údolí říčky Mendling, kde je vybudovaná dřevěná stezka. Brzy ráno vyjíždíme směr Mikulov, Poysdorf, Stockerau až do rakouského Lassingu (584 m n. m.). Z vesnice scházíme cca 1 km do údolí Mendlingu, kde se nachází vstup na stezku. Hned za pokladnou se nalézá několik starých stavení zařízených dobovým inventářem. Jedná se o hamr, dům dřevaře a pilu. Expozice je nápaditě provedená, v místnostech jsou figuríny postav a pokud si chcete poslechnout, o koho se jedná a jakou měl náplň práce, stačí jen zmáčknout černý knoflík. Po prohlédnutí domků a pohledu na zamračenou oblohu se vydáváme na stezku. Ta je tvořena dřevěnými můstky a lávkami. Po Mendlingu se dříve splavovalo dříví (odtud název Dřevěná vodní stezka - Holzweg), proto je řeka upravena a kraj tvoří koryto na plavení kmenů. Ukázky plavení dříví se zde ještě příležitostně konají, což je velká atrakce pro turisty. Na každé větší skále v soutěsce visí tabulka s jejím jménem a vzdálenostmi do Lassingu a do Großeggu, což je výstup ze soutěsky, takže víme, jak daleko to ještě máme do konce. Při prohlížení dřevěné dřevařské boudy, kterou na cestě potkáváme, začíná drobně poprchávat. Asi po hodině a půl obdivování vodopádů, kaskád, kaňonů a dalších zajímavostí popsaných níže přicházíme do Großeggu (644 m n. m.). Rozhodujeme se pro pokračování túry až do vesničky Hammerau. U kapličky za hostincem odbočujeme po silnici vpravo a bedlivě vyhlížíme bíločervenou značku, abychom nezapomněli odbočit směrem ke kopci Schwöllecku (1058 m n. m.). Cesta značená čísly 3 a 27 opravdu po chvíli odbočuje k horskému masívu a stoupáním nás dovede až ke statku Eisenwiesen (834 m n. m.), který leží v sedle pod Schwölleckem. Je odtud nádherný výhled do údolí, kam budeme sestupovat. Cesta se opět mění v silničku. Procházíme přes alpské louky s přehlídkou všech možných plemen krav. Mraky mezitím sestoupily až na horské vrcholky a pořád sestupují dál do údolí, pouze Ostrá špička vrcholu Eisenspitz (1159 m n. m.) v kontrastu s kulatým Lackner Kogel (931 m n. m.) na opačné straně horského masivu ještě zůstávají odhalené. Stále s přestávkami prší, zbytečně se proto nezdržujeme a scházíme do údolí. Míjíme agropenzion Lacken a v dálce už se nám otvírá pohled na vesničku Hammerau. Asi po půl hodině docházíme k restauraci Zum Hammer, kde prozatím kotvíme a čekáme na autobus zpět. Chvíli po našem příchodu začíná venku hustě pršet a přidává se bouřka.

Za čím jedeme?

Dřevěná vodní stezka nazvaná "Auf dem Holzweg" má délku cca 3,5 km. Místy lesní cestou, místy po můstcích a lávkách vede kolem malé soutěsky s dřevěnou poustevnou a malou přehradou (postavena v roce 1998, max. hloubka 5,3 m), velké soutěsky s meandry a starým funkčním mlýnem, největší krasové vyvěračky v pohoří a rybníků se pstruhy. Téměř na konci cesty uvidíte pod skálou figurínu schwölleckého loupežníka a poblíž si o něm můžete přečíst pověst.

Za zmínku stojí malý mlýn s náhonem, jehož sporé vybavení si můžete prohlédnout. Původní mlýn na mouku byl postaven v roce 1864. Po převzetí zdejšího panství baronem Rothshildem, byl mlýn ale opuštěn a zanikl. Jeho přesná kopie byla postavena v roce 2000. Mlýn je funkční, jsou zde pořádány ukázky mletí a namletou mouku si můžete koupit. Kromě mouky si zde můžete za 1,50 € koupit štamprli něčeho ostřejšího. Podle rozpitých lahví je vidět, že je tato možnost turisty využívána .

Po cestě jsou na skalách vyvěšeny tabulky upozorňující na zajímavosti v okolí, jednou z nich je pouze v určitém místě viditelný vrchol Hory Hochkar (1808 m n. m.), nejvyšší Hory Göstlingských Alp. Zajímavostí této Hory je, že je dutá, v jejích útrobách se nachází mnoho jeskyní a velké podzemní jezero. Voda z jezera je tlakem vytlačována ven, kde tvoří známé, turisty vyhledávané místo Palfauer Wasserlochklamm. Jde o soutěsku, resp. kaňon Kolke s pěti mohutnými vodopády a malou turistickou útulnou pod vrcholem Hochkaru, která je přístupná pouze po můstcích a žebřících. Při příchodu ke vstupu do této soutěsky přejdete 65 m dlouhý a 22 m vysoký lanový most nad řekou Salzou, odkud je úchvatný pohled na samotnou řeku nádherné zelené barvy.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Najíst se lze v Lassingu v hostincích Ennsmann a Fahrnberger, v Großeggu hned u pokladen v chatě Herrenhaus. Drobné občerstvení vám prodají také v bufetu před chatou a v pekárně, která se nachází v prodejně se suvenýry naproti hostinci. My jsme se najedli až v našem cíli, v hostinci Zum Hammer v Hammerau. Byla zde příjemná obsluha a útulno.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Krásná romantická zákoutí dřevěné stezky, typická alpská idylka mezi pasoucími se kravami, dřevěný kříž nebo kaplička u každé samoty, nádherný pohled do údolí Eisenwiesen.

Ostatní informace

Otvírací doba na Dřevěné vodní stezce je od 1. května do 31. října denně od 9 do 17 hodin.

Vstupné je 7,- € pro dospělé, o euro míň pro seniory, 4,5 € zaplatí učitelé a studenti, děti do 15 let 3,- €, rodinné vstupné 17,- €, skupiny mají další slevy.

Vstupenka na soutěsku platí i pro cestu zpět, a to i v případě, že již stezku opustíte u druhé pokladny. Pokud byste již nechtěli absolvovat zpáteční cestu po dřevěné stezce pěšky, můžete se nechat svézt Mendlingtal-Taxi.

V dobové expozici u pokladny v Lassingu si můžete sami vyrazit pamětní minci, v pokladně jsou k dostání speciální plíšky, jeden za 0,50 €.

Každou první neděli a třetí sobotu v měsíci (od května do konce října) se na stezce konají ukázky, a to v 10 hodin ve mlýně mletí mouky a ve 13 hodin splavování dřeva.

Stezka je pohodlná, vhodná i pro malé děti (narozdíl od výše zmiňovaného kaňonu Kolke nebo např. další známé soutěsky Bärenschützklamm).

Přímo u hostince Zum Hammer jsou autobusové zastávky, kde zastavují místní linky do Göstlingu, Palfau a Lunz am See.