Golf mezi vinicemi

Kam a jak jedeme?

Rakouský Poysdorf se v posledních letech stal významným pojmem pro naše golfisty, zejména pro hráče z Brněnska. Je jen čtvrthodinku za mikulovskou hranicí, z Brna tam dojedete za padesát minut, Brňáci ho řadí mezi svá blízká hřiště.

Už sama cesta do Poysdorfu je pěkná, pořád je na co se dívat. Hned za Brnem spatříte v dálce typický obrys Pálavy, ten vás vede. Asi v půlce cesty opustíte dálnici, jedete po dlouhé hrázi Mušovských jezer, i Pálavu s jejími bílými skalami a vinicemi nakonec necháte vzadu. Za Mikulovem profrčíte bývalou hranicí, kde jen opuštěné budovy celnic připomínají ponižující chvíle dob nedávno minulých.

Pak přibývá vinic, a když už jsou všude, objeví se silueta Poysdorfu s typickou špičatou kostelní věží. To už se dají napravo od silnice zahlédnout fairwaye, na nichž svítí žluté bunkery. Odbočka na hřiště je u prvního domu obce.

Při odbočování k hřišti si musíte dát pozor – přestože jsou čeští golfisté v Poysdorfu častými a vítanými hosty, ve směru od naší hranice dosud nenajdete ceduli upozorňující na hřiště (ve směru od Vídně ji mají). Tahle maličkost sice nikoho nezaskočí, ale je jakýmsi symbolem faktu, že vzrůstající zájem českých hráčů, jak jej hřiště zažívá, nebyl tak zcela očekáván.

Zaparkujete u klubovny a nad vámi je nová budova hotelu Veltlin, jehož výstavba i provoz jsou silně provázány s hřištěm – dá se mluvit o opravdu golfovém hotelu. Na druhé straně je vidět rozložitý svah, vinice, mezi nimi strmě stoupá fairway první jamky. Její odpaliště je jen pár metrů od parkoviště – vůbec všechno je tu blizoučko, hotel, klubovna, driving, putting, odpal jedničky i green osmnáctky, všechno je po ruce a je to velice příjemné.

Za čím jedeme?

Hřiště je jen tři roky staré, do provozu bylo uvedeno v září 2005, ale zadráplo se do KRAJINY, jako by tady bylo odjakživa. Architekt si s tím vyhrál – málokde odhalíte nějaký neorganický tvar, který tam předtím zaručeně nebýval. Ponechány byly nejen vinohrady, ale i spousta starých stromů, které tvoří aleje, přirozeně oddělující jednotlivé jamky.

Vinice potkáte skoro na polovině jamek, často lemují fairwaye místo roughů. V době dozrávání hroznů je do nich zakázán vstup pod pokutou, často jsou označeny jako aut. Pokud autem nejsou a hrozny zrovna nedozrávají, můžete z nich hrát, ale je to taky za trest, skoro to nejde.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Poysdorf je se svými 1337 hektary vinohradů třetí největší vinařskou oblastí Rakouska!

Až golfové návštěvy mi změnily pohled na tohle nevelké městečko: je plné vinných sklepů, proudí sem turisté, na které tu čeká spousta pozoruhodností a lákadel, které se vážou k vínu, jeho výrobě, tradicím, ale zejména ke konzumaci. Velké vinařství Haimer vystavuje pravidelně na brněnském Vinexu a jejich veltlíny přicházejí i na náš trh (www.haimer.at), obdobných výrobců je tu řada.

Hotel Veltlin. Má jméno zcela typické – Veltlin je místní vinařská oblast, zelený veltlín je nejfrekventovanější místní víno… Hotel otevřeli v létě 2006, je velmi moderní, ale zároveň dýchá domáckou atmosférou. Tu mu velkou měrou dodává paní Karin Mewald, která vlastní hotel spolu se svým bratrem. Ptal jsem se jí, jak hodnotí české hosty. Ano, velmi si jich váží a stojí o tuto klientelu, také tomu hotel vychází vstříc: část obsluhy mluví česky, najdete zde český jídelníček, tiskoviny hotelu i webové stránky mají českou mutaci. Na jídelníčku naleznete běžné pokrmy v nijak nepřemrštěných cenách, nikdy nechybí jednoduché golfové menu za levný peníz. Oblíbený je vídeňský řízek – existuje ve dvou velikostech, malý a velký (na něj si dejte pozor, příloha se vám k němu na talíř nevejde).

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Z greenu jedničky je to ještě kousek do kopce a jsme na nejvyšším bodě – tady se to oku otevře na všechny strany a vinice jsou všude – dodaleka, ne nadarmo je Poysdorf považován za nejvýznamnější vinařskou obec této části Rakouska, Weinviertlu. Pohled dolů přes fairway jedničky je velkolepý, nejen na hotel a klubovnu uprostřed vinic. V dáli se točí desítky vrtulí, které dávají krajině přídech fantastična.

Další poklad, který hřiště skýtá, jsou ořechy: stromy rostou v hojném počtu na všech mezích, na řadě fairwayí jsou ořešáky ponechány dokonce jako solitéry. A v ten pravý podzimní čas byste jich tam mohli nasbírat pytle. Ale v tomto případě platí jakási tichá domluva – vzít si jich pár ano, ale sbírat ve velkém s sebou domů ne.

Na sedmičce se přiblížíme na pár set metrů k silnici, hlavnímu tahu Vídeň – Brno. Nemusíte ji hledat očima – uslyšíte ji. Umím si představit, že před dvaceti lety tady bylo pusto prázdno, kraj světa, nepatrný provoz – dnes po ní sviští auta v proudech. Naštěstí to neruší – vzdálený zvuk silnice je přítomen po celém hřišti a brzo si na něj zvyknete.

Ostatní informace

18 jamek, par 71
délka 5968 m
SR 119
Green fee 2008 bylo za 42 euro ve všední dny a 56 ve svátek, buginu pořídíte za slušných 25 euro, také
jsou patřičně žádané.
Vstup na driving včetně čtyřjamkové akademie je 10 euro.
Hotelové ubytování se snídaní vás vyjde na 52, v hlavní sezoně je za 54 euro.
klub: www.golfveltlinerland.com, hotel: www. hotelweltlin.at.