Holešovský zámek, Šachova synagoga a další zajímavosti

Kam a jak jedeme?

Velice zajímavým tipem na výlet může být dvanáctitisícové město Holešov, ležící na rozmezí rovin Hané a kopců Valašska a necelých dvacet kilometrů od „unescové“ Kroměříže. Toto pozoruhodné historické město se totiž neprezentuje jen svou „Police Academy“, ale hlavně poměrně pestrou nabídkou pamětihodností i různých nadstandardních krátkodobých výstav, koncertů a jiných kulturních atraktivit i aktivit. Mezi všemi se na pomyslném vrcholku popularity vyhřívá zdejší zámek, židovská synagoga a hudební festival Musica, který ovšem se zámeckým komplexem také přímo souvisí. A hned na úvod je potřeba uvést, že jistou výhodu získává ten, kdo sem zavítá o víkendu nebo alespoň ve větší skupině, protože jinak mu zůstanou některé klenoty utajeny. Autor tohoto článku tak na návštěvu zdejší slavné Černé kaple i nadále jenom čeká …

Město Holešov je dostupné autobusy i vlaky, ale my se tentokrát vydali na cestu autem. Je to teoreticky nejjednodušší a nejrychlejší; některé může velmi nepříjemně zaskočit snad jen průjezd Přerovem, který je ovšem problémem „co svět světem stojí“ a zlepšení v nedohlednu. Koneckonců se občas – a jen s nepatrnou nadsázkou – říká, že cesta z Prahy do Olomouce trvá o 2 minuty méně než průjezd tímto čtyřicetitisícovým průmyslovým městem.

Za čím jedeme?

Základem naší návštěvy Holešova je zdejší zámek. Auto necháme nedaleko synagogy a pěšky se vydáme – kolem kostela sv. Anny s někdejší jezuitskou rezidencí - na „místo činu“. V plánu jsme toho měli hodně, ale pro většinu čtenářů Turistiky je aktuální pouze samotný zámecký objekt a jeho zahrady (my si v I. polovině září roku 2017 přidali ještě výstavy 100 let Hollaru a Andy Warhol – I´m OK, ale ty dále zmiňovat autor článku nebude). Prohlídka zámku je sice zajímavá (a průvodce toho evidentně hodně ví), ale klasické zámecké interiéry tady nečekejte. Co se dalo, to se za bolševika (po zestátnění) rozkradlo a když zámek město v roce 2005 koupilo zpět, byl silně zchátralý. Následovala dlouhá rekonstrukce, na kterou za 8 let padlo přibližně 300 milionů korun a která je stále nekonečným procesem.

O samotném zámku si prozraďme alespoň to, že se jedná o poměrně monumentální čtyřkřídlou budovu s vnitřním arkádovým nádvořím, v jejíž podobě si ručku podávají pozdní renesance a rané baroko. Zámek vznikl na místě středověké šternberské tvrze někdy po roce 1650, a to podle návrhu architekta Filiberta Lucheseho. Je dvojpatrový, s nárožními věžicemi a obklopuje jej rozsáhlý francouzský park s minihvězdárnou v Růžové zahradě. Běžný návštěvník zde zřejmě nejvíce ocení štukovou a freskovou výzdobu několika sálů, ale mnohé jistě potěší hlavně nevšední „pohled do zákulisí“.

Ze zámku se vydáme ke kostelu Nanebevzetí Panny Marie, který byl postaven v polovině 17. století podle návrhu Filiberta Lucheseho. Jeho slavná Černá kaple však pro nás zůstane, bohužel, opět uzavřena. Pokračujeme proto na náměstí Dr. Edvarda Beneše a kolem morového sloupu ze II. čtvrtiny 18. století se vydáváme zpět k našemu přibližovadlu, tedy hlavně k jedné z našich nejstarších synagog. Ta zdejší se jmenuje Šachova a její nejstarší díly pocházejí z roku 1560. Velmi zajímavá židovská památka, kterou se rozhodně vyplatí navštívit i opakovaně. Něco nového se zde totiž najde snad vždy (i když kvůli různým nenechavcům také občas něco pochybí …). Velmi zajímavý je malovaný strop, zachovány zůstaly dřevěné desky s texty v hebrejštině a potěší rovněž možnost nákupu košer vína přímo z Izraele (a nic na tom nemění ani fakt, že ho dováží firma jednoho z našich politiků).

Úplný závěr našeho holešovského pobytu tvoří návštěva židovského hřbitova. Ten sice byl založen snad již někdy v II. polovině 15. století, ale jeho nejstarší náhrobek pochází z roku 1647. Většina zdejších náhrobků vznikla teprve v průběhu 18. a 19. století – a vstupní část dokonce na počátku století minulého – ale za návštěvu toto místo rozhodně stojí (v současné době se ovšem hřbitovní vstupní trakt s obřadní síní rekonstruuje).

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Příležitostí najíst se a popít najdeme v Holešově jistě dost a dost. V rámci „památkového“ programu se jeví jako nejvýhodnější využít služeb zámecké restaurace. Nějaká ta sladkost, dobrá káva a kroměřížský Maxmilián volume 11 se nabízí v nedalekém Cinema Cafe Milk Bar. Zkrátka, možnosti tu jsou …

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Holešovský pobyt se nám opět velice líbil – a to jsme tu nebyli zdaleka poprvé. Na třináctitisícové město je zde pamětihodností až nadstandardně a i další krátkodobé kulturní akce mají svou - nesporně vysokou – úroveň. Nelíbil se nám pouze fakt, že jsme se opět nedostali do Černé kaple, ale tento fakt jsme si již dva dny předem telefonicky ověřili, takže pak páteční zklamání nebylo nijak velké. 

Ostatní informace

Pokud pomineme náklady na dopravu a jídlo s pitím, tak jsme veškeré další peníze investovali do poznání. Návštěva zámku stojí 70,- Kč, synagogy 90,- Kč … a my využili kombinované vstupenky za 120,- Kč (Warhol byl za 160,- Kč, Hollar za 120,- Kč a jejich kombinace za 240,- Kč). Zahrady a židovský hřbitov jsou – zatím a naštěstí – přístupné bezplatně.

Co se týče aktuální otevírací doby jednotlivých památek (a raději i výše vstupného) je vždy lepší se podívat na oficiální informační zdroje. Záleží totiž i na ročním období a dalších okolnostech.