Kladská Bystřice - Bystrzyca Kłodzka

Kam a jak jedeme?

Historické město na území historického Kladska leží na trase od přechodu Dolní Lipka/Boboszów do Kladska (nebo Kłodzka) a je tedy snadno dostupné nejlépe automobilem, já se tu sice zastavil přo cestě od Stronie Sląskiego (z hor), ale většina návštěvníků by sem asi zamířila tou hlavní cestou.

Jen malé doporučení, zajímavější možná bude se do Bystřice vypravit až napřesrok.

Za čím jedeme?

Historické město vzniklo někdy ve 13. století, nedochovaly se o tom přesné zprávy, až v listině Jana Lucemburského z r. 1316 je zmínka o zdejším fojtovi (rychtáři). V počátku existence asi Kladsko patřilo volně k piastovskému státu, ale právě od dob Jana Lucemburského i s celým Slezskem bylo celkem silně spojeno s našimi zeměmi jako součást koruny České. Po prohraných válkách o dědictví rakouské za Marie Terezie pak oblast přešla do nadvlády Pruska a po druhé světové válce pak Kladsko připadlo Polsku (i když určitá snaha připojit Kladsko k Československu byla, ale soudruzi v Moskvě rozhodli jinak).

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Ačkoliv byla sobota odpoledne, překvapilo mě, kolik je po městě otevřeno obchůdků, dokonce i malá samoobsluha. A hospod je v 20ti tisícovém městě taky dost. Ostatně Poláci měli vždy pověst schopných obchodníků.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Onehdy jsem byl v Bystřici někdy v r. 1994 a to ještě jen tak na skok, tak teď jsem se trošku zdržel déle. Střed města má zachovanou středověkou dispozici na návrší nad soutokem Kladské Nysy s Bystřicí. Říčka Bystřice teče z Gór Bystrzyckich, což jsou v podstatě naše Orlické hory na levém břehu Divoké Orlice, která tvoří zčásti státní hranici.

Město má zachovanou uliční dispozici města sevřeného hradbami. Část hradeb je dochována, spolu s nimi i jižní Vodní brána, Kladská věž, což byla součást severní brány. Další zachovanou částí opevnění je ještě Rytířská věž nedaleko muzea zápalek. Muzeum je umístěno v bývalé evangelické modlitebně a je věnováno nejen rozdělování ohně či požárů, ale i trošku boji proti nim. Prostranství před muzeum je zváno Malý rynek, čili náměstí a kromě pranýře zde najdeme i Íčko s celkem bohatou výbavou.

Na hlavním náměstí je nepřéhlednutelná neorenesanční radnice z pol. 19. století, která celkem připomíná i italskou architekturu, věž je údajně starší tedy skutečně renesanční. Pozoruhodný je pak i barokní Sloup Nejsvětější Trojice asi z r. 1736. Zajímavé jsou i některé měšťanské domy na náměstí, zejména jejich portály. Bohužel náměstí momentálně prochází rekonstrukcí, proto doporučuji s návštěvou počkat, i když nedaleko radnice najdeme původně gotický kostel Archanděla Michaela, který by určitě stál za prohlídku, minimálně od mříže se zdá interiér dosti zajímavý. Zvenku pak jsou na kostele patrné renesanční úpravy.

Celková kompaktnost a zachovalost dispozice městckého centra je tedy zajímavá, horší je to spíš se stavem některých staveb, je tady značně patrné, že tu kromě pohraničí byli i budovatelé světlých zítřků.

V zajímavostech o Bystřici se lze dočíst o poměrně zajímavém podzemí, které se snad někdy v budoucnu po statických úpravách podaří zpřístupnit.

Ostatní informace

V informacích jsem za 15,- zl. nakoupil průvodce Zemia Kłodzka, tak mi zbyly 4,50 na jedno Tyskie.