Loading...
Tipy na výlet • Romantika • Za sportem • Do přírody • Na kole
Údolí Wachau, které se nachází podél řeky Dunaje a bylo v roce 2000 zapsáno do seznamu Unesco, je krásným místem vhodným pro cykloturistiku. Nabízí řadu cyklotras různé náročnosti v opravdu velmi krásné přírodě.
Celá fotogalerie:
Blížíme se do Rakouska a počasí moc optimisticky nevypadá, přesto věříme předpovědi, která hlásí, že má být relativně slušně. Zatím prší, prší a zase prší. Čím blíže jsme Kremsu, tím déšť houstne. Za deště stavíme v Rossatsbachu na břehu Dunaje v kempu stan.
Ráno stále prší. Stejně jako celou noc. Válíme se ve stanu. Kolem 9. hodiny ale začíná déšť slábnout až přestane úplně. Využíváme toho. Zdenda mění na kolech brzdy a maže řetězy. Pak už si nabalíme každý malý batůžek s pláštěnkou a svačinkou a v 11.45 hodiny se vydáváme po Dunajské cyklostezce proti proudu řeky směrem na Melk. Až k prvnímu přívozu se stezka vine mezi vinicemi. Poté vinohrady vystřídají pole s kukuřicí.
U druhého přívozu (a také posledního před Melkem) se rozhodujeme, že s časových důvodů ale i kvůli šetření sil na případné zítřejší lezení, nepojedeme až do Melku, ale necháme se převézt na druhou stranu Dunaje do městečka Spitz.
Ve Spitzu nejprve krátce bloudíme, ale brzy nacházíme značení, které nás vede krásným vinařským centrem. Ze Spitzu šlapeme opět mezi vinicemi. Míjíme také nádherný kamenný kostel St. Michael. A pak zase pořád samé víno, vinice, dokonce i burčák. Shodujeme se na tom, že být ve vinařském kraji a neochutnat místní víno, by bylo škoda. Zastavujeme tedy v městečku Weissenkirchen u jednoho sklípku a kupujeme si sedmičku bílého vína.
Další zastávku děláme až v Dürnsteinu. Hlavím cíli našeho dnešního putování. Kola zanecháváme na nádraží a pak šlapeme první cestou, která vede vzhůru do skal. Po chvíli stoupání se ocitáme u prvních skalek. Obhlížíme možnosti lezení, ale zatím žádné zajištěné cesty nevidíme. Ale na jedné ze skal vidíme vrcholovou knížku. To bude asi to pravé, co hledáme. Brzy stojíme u věží Däumling a Dickopf a jsme spokojeni. Cesty jsou zajištěné podle našich představ (tedy aspoň se nám to jeví) a podle průvodce se tu najdou i cesty lehčího ražení vhodné pro nás.
Motáme se ve skalách docela dlouho. Zima nás ale nakonec vyhání směrem ke zřícenině Dürenstein, ze které je nádherný výhled dolů na údolí, a pak už sestupujeme přes centrum zpět k nádraží pro kola.
Dále pokračujeme opět mezi vinohrady do Kremsu. U mostu do Maternu chvíli váháme, zda přejet na druhou stranu Dunaje už teď, ale nakonec to bereme přes Krems. Chvíli bloudíme, než se nám podaří najet na ten správný most přes řeku. Pak už ale žádný problém není. Snad jen to, že začíná drobně mžít. V okamžiku, kdy dorazíme krátce po 18. hodině do kempu, začíná pršet pořádně a do ránu už nepřestane.
Celkem jsme najeli 49 kilometrů. Sice nepršelo, ale foukal hodně silný vítr a teplota nepřekročila 12 stupňů.
Zajímavostí je zřícenina hradu Dürnstein. Kdysi byl na tomto středověkém hradě vězněm anglický král Richard I. Lví srdce.
Využít lze kemp v Rossatsbeachu, který se nachází přímo na na břehu Dunaje.
Nenáročná cykloturistika mezi vinice a pěknými historickým centry městeček.