Procházka mezi památkami lázeňského města Sárvár

Kam a jak jedeme?

Příjemné sedmnáctitisícové maďarské lázeňské město Sárvár je také současně místem s dlouhou a bezesporu velmi zajímavou historií. Proto i pro mnohé hosty zdejších termálů stojí za námahu přerušit povalování u teplovodních bazénů, viřívek a jiných vodních atrakcí, popřípadě sesednot z vysoké barové židle, a vydat se do - mezi českou klientelou mimořádně oblíbeného - města, kterého nejjednodušeji dosáhneme nějakým dopravním prostředkem, využívajícím silniční infastruktury. V našem případě se jednalo o autobus, který vypravila jedna nejmenovaná CK. A hned na úvod si můžeme prozradit, že prohlídkou zdejších pamětihodností lze trávit časový úsek poměrně dlouhý.

Za čím jedeme?

Keltské sídliště zde už sice dnes nenajdeme, drobné fragmenty antické cesty však ano. Hlavní památky Sárváru se v současné době nacházejí v centru města. Je to zejména Nádasdyovský hrad, jehož stavební základy můžeme hledat již ve 13. století. Perlou města zůstal hrad i po několika přestavbách, zejména v 17. století. Pohodlné šlechtické sídlo o rozloze 1.300 m2, připomínající už spíše zámek, dnes patří mezi státem chráněné historické památky a v jeho prostorách můžeme navštívit Muzeum Ference Nádasdyho (Nádasdy Ferenc Múzeum), uměleckou galerii nebo restauraci. Hrad s muzeem a knihovnou najdete na adrese Várkerület 1 (Nádasdy-vár).

Atraktivními památkami jsou také zdejší kostely, i když zde se již s gotikou ani renesancí nesetkáme. Ani toto tvrzení však neplatí beze zbytku. Římskokatolický kostel zasvěcený sv. Ladislavovi sice má středověký původ, ale byl výrazně upraven v roce 1645. Poté jej zničila Rákócziho vojska a celý kostel byl roku 1732 přestavěn v barokním stylu. V roce 1830 byl znovu upraven, tentokrát klasicistně. Poslední větší stavební úpravy kostel „postihly“ v roce 1926. Katolický kostel svatého Mikuláše má rovněž středověký původ, protože tato stavba pochází z roku 1454, a najdeme ho v městské části Sár. Další katolický kostel je zasvěcen sv. Markovi a nachází se v městské části Rábasömjén. Tento svatostánek je vedle hradu jedinou stavbou v dnešním Sárváru, která pochází z dob Árpádovců; první písemná zmínka o něm pochází z roku 1288. Posledním kostelem je chrám evangelický, postavený ve středu města v roce 1836 v neoklasicistním stylu.

V centru města najdeme rovněž několik zajímavých domů, převážně z období klasicismu a secese. Za pozornost určitě stojí objekt fary a celé Kossuthovo náměstí, na kterém se nachází – mimo jiné – budova radnice z let 1878 až 1882 s keramickou zvonkohrou a fontána s barevnými efekty. Přehlédnout bychom neměli ani různé sochy, busty a kaple, z nichž jedna je - alespoň podle autora článku - jistojistě zasvěcena sv. Janu Nepomuckému. Pozoruhodné je také sárvárské arboretum, které se rozprostírá na ploše téměř deseti akrů a bylo založeno již v roce 1802. Můžeme ho tedy také považovat za pamětihodnost a při prohlídce se nám zde nabízí 520 m2 skleníků a asi tisíc m2 s různými lesními rostlinami.

Sedmé nejoblíbenější město Maďarska, ležící nedaleko osmdesátitisícového Szombathely, se může pochlubit také mnoha slavnými rodáky; a je jedno, jestli se jedná o renesančního botanika, novodobého básníka nebo olympijského vítěze v zápase řecko-římském. A město má i svá nej ve vztahu k zemím bývalého Československa. Například Češi navštěvují Sárvár ze všech zahraničních turistů nejčastěji … a příbuznou moudrých Nádasdyů byla i legendární hraběnka Alžběta Bathoryová, která zřejmě – bohužel a ke své vlastní škodě - o hodně předběhla svou dobu. Zkrátka renesanční žena …

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Město Sárvár nabízí dostatečné množství ubytovacích prostor a problém zde není ani se stravováním. Ceny jsou i pro našince přijatelné a je jedno, jestli zvolíte zařízení v lázeňském komplexu nebo samotném městě. Při ubytováním v privatu není problém s nákupem potravin v supermarketech, které se od těch našich nijak neliší. I maďarské pivo je bez problémů poživatelné, jen se musíte smířit s faktem, že se jedná o "klasické" europivo.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Zdejší hradní muzeum Ference Nádasdyho je otevřeno denně kromě pondělí od 9,00 do 17,00 hod., o prázninách je odpolední doba ještě o čtyři hodiny prodloužena. Za vidění určitě stojí Slavnostní sál se stropními freskami z roku 1653 (ty představují bitevní výjevy z protiturecké války v letech 1591 až 1602 a Ference Nádasdyho II, zvaného „Černý bej”). V roce 1769 je doplnily nástěnné malby Istvána Dorffmaistera (barokní výjevy ze Starého zákona, např. David a Goliáš, Samson a Dalila apod.). Upoutá rovněž kabinetní skříň ze 17 století, zdobená zlacením a mramorovou intarzií a zajímavá je také expozice užitého umění s nábytkem z mnoha staletí, stříbrnými příbory, jídelními soupravami, porcelánem a broušeným sklem. A to stále není vše. Vidět zde můžeme také výstavu o historii husarů v Evropě (cenné zbraně, oblečení, malby a fotografie z období 16. až 20. století nebo expozici historických map, nazvanou Carta Hungarica (původní rytiny map z 16. až 18. století, včetně mapy Panonie starověkého astrologa Ptolemaia vytištěné v roce 1520).

Ostatní informace

Hradní areál je zpoplatněn dvojitě. Muzeum stojí 900 Ft, hradní interiéry 800 Ft. Za návštěvu arboreta požadují 250 Ft. Při studentských a jiných slevách se platí přibližně polovina a využít lze také kombinovaných slevových vstupenkových balíčků, které umožňují např. vstup do lázeňského komplexu i muzea. Sakrální památky jsou většinou uzavřeny nebo se do nich dá nahlédnout pouze přes mříž. Ovšem bezplatně.