Vsetín, Hostýnské vrchy

Kam a jak jedeme?

Ještě v sobotní podvečer se přesouváme do Vsetína. Chvilku hledáme Vsetínský minipivovar Valášek. Posléze se zadaří, usedáme a vybíráme si výborný 12° kvasnicový ležák. U toho provádíme rekapitulaci dne. Petrův přístroj nám za dnešek spočítal bez 400m celkem nachozených 20 km. A celkové stoupání a klesání 616m. K tomu graf, jak jsme šlapali nahoru, dolů a další nějaké podružnější parametry. Zajímavé. Tak jsme se pochválili a pochválili i kvasničák. Následně ochutnáváme svrchně kvašené pivko Indian Pale Ale, zkráceně IPA. To mně vyráží dech. Vynikající, voňavé (aromatické), s nebývale kořennou vůní (různé chmely) a sladově velice plné. Zkrátka mistrovská práce. Vzkazuji po servírce panu mistru sládkovi velkou poklonu. Mimochodem, velmi slušně zde vaří.

Za čím jedeme?

Ráno trochu cítíme některé méně navyklé svaly, ale to se rychle rozchodí. Ze Vsetína se nám nějak nedaří trefit pod hřeben Hostýnských vrchů. Jedna silnice je hned za Vsetínem uzavřená, kroužíme dokola, vracíme se, znovu zkoušíme jinou zteč. S menší časovou ztrátou se nám daří projet Janišovem a zakotvit. Vyrážíme, tuším, ve stopách nedávného výletu milovníka přírody Franty. Nahoře na sedle Nivy už je nádherně. Modrá, přímo italská obloha, sytě zelené louky a tmavší les. Vydáváme se opět na západ. Cesta se zde rovněž vlní hřebenem. Soliterní lesíky se střídají s loukami. Množství výhledů těší naše srdce a jistě prospívá i očím. Zase všude klid a ticho. Žádní pocestní, žádné auto či letadlo neruší ten božský klid. To je relax, takové vypadnutí z města do klidu přírody. Při úpravách fotek pak prožívám tu krásu podruhé. Jdeme po NS Tesák nad Horními Potoky. O kus dál, před osadou U Malučkých, u zastavení NS se zastřešeným posezením si prohlížíme výtvory řezbáře. Černého šneka, dvě velké jahody a berušku. Něco na způsob přírodních sochařských děl na Žďársku, ale menší a ze dřeva. V následujícím lesíku nám zpestřuje cestu další podobné zastavení. Šnek, nějaká vybledlá petržel a beruška. Za osadou Na Lánici je cesta pokrytá hrubým, Ostrým makadem a dost nepříjemně se po ní kráčí. Snažíme se, kde to jde, jít mimo silničku. Všude se to nedaří. Až v lese se dají použít pěšiny vyšlapané mimo cestu. Často spatřujeme houby, množství různých holubinek, sem tam máslák. Zejména jsem unesen množstvím ryzců. Moje nejmilejší houba, kterou jsem neviděl už moc let. Občas zdobí les krásně červená muchomůrka. Nejsme však vybaveni na sběr hub. Až při zpáteční cestě si poberu něco ryzců a jednoho zdravého hřiba do rukou. Za vrchem Chléviska makadam končí a na konci lesa se znovu rozprostře otevřená krajina. Od Pančavy-Baťková jsme si slibovali funkční bufet s občerstvením. Na místo toho tu smutní zdevastované, opuštěné stavení. Zvláštní, že venkovní dřevěné stoly a lavice vypadají zachovaleji, než vlastní stará hospoda. Za opuštěnou bývalou osvěžovnou zvažujeme kudy dál. Rozhodujeme se udělat okruh přes Grúň, po žluté na Štěpkovou-U Vítků a okruh uzavřít zpět naučnou stezkou Tesák k Pančavě. Tenhle konec už není tak atraktivní a s radostí vítáme zpáteční cestu od Pančavy s výhledy a nádhernou krajinou, kterou jsme absolvovali sem. neděli zakončujeme závěrečnou elektronickou rekapitulací s podobným výsledkem 20km jako včera, ale menším celkovým výškovým výkonem 496 metrů. A těším se na ryzce na kmíně.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Rodinný minipivovar Valášek s restaurací, Dolní Jasenka 190, zahrádka, WIFI, parkoviště, 10,30-22h, Pá,So -24h, Ne zavř., 11,5°sv/23,- GPS N49,3423 E17,99345, www.minipivovar.com

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Krásné počasí, střídání trasy mezi lesy a loukami, výhledy, vynikající svrchně kvašené pivo IPA, nic nerušilo naši pohodu.

Ostatní informace

pivo Valášek 12° 28,- Kč, Indian Pale Ale (IPA) 13° za 32,-Kč.