Abbaye de S. Roman.
První seznámení s tímto unikátním klášterem bylo v turistickém informačním centru v Avignonu. Mezi letáčky o různých místech v okolí byl jeden s fotografií vysoké vápencové skály, na které byly vidět vytesané prohlubně. Bylo to tak lákavé a tak k rozhodnutí navštívit toto místo nebylo daleko. Při pohledu do historie se objevila skutečnost, že prvními obyvateli byli jeskynní lidé. V 5. století se zde usídlili poustevníci. Klášter založený benediktiny někdy mezi 8. až 9. stoletím se později stal opatstvím. Tím byl několik století. Ve skále byly vyhloubeny místnosti a doplňující stavební prvky nesou stopy románského slohu. Ve 14. století se rozšířilo klášterní opevnění. Kdy došlo k zániku kláštera, je tak trochu tajemstvím.
Výchozím místem se pro nás stala obec Comps. Do té nás dovedla silnička po pravém břehu řeky Gard č. 986 od Pont de Gard. Zaparkovali jsme na okraji obce, nedaleko kamenného železničního mostu. Odtud vede stezka mezi nízkým neprostupným porostem, která pozvolna stoupá do sedla a končí na široké lesní cestě. Při teplotě nad 30°C bylo překonání necelých dvou kilometrů docela náročné. Z cesty se otevírají hezké pohledy do okolí a na samotný klášter. Flóra v okolí je již středomořská, ale moc toho nekvete. Kromě janovců, myrty a cistu je ostatní již hodně seschlé. Procházíme kolem křížku na kamenném sloupu a po necelé půlhodince jsme u chatky s pokladnou. Vstupenka stojí 5,50 euro a poté vstupujeme na prostranství pod vápencovou skálou.
Točitým schodištěm vystoupáme o několik metrů výše a vstupujeme do skály. První sál překvapí svojí rozlohou, uprostřed stojí sloup a klenba je v některých místech dobře patrná. Vystupujeme po schodišti a dlouhou chodbou se dostáváme ke vstupu nad vytesané místnosti. Stojíme před množstvím vytesaných prohlubní, které údajně sloužily k pohřbívání. Zda mohly sloužit i k jiným účelům se neví. Z horní části se nám otevírají výhledy do širokého okolí. Mimo jiné jsou vidět řeky Gard a Rhóna, které se nedaleko odtud stékají. Cesta klášterem je jednosměrná, zavádí nás do jižní části, kde sestupujeme opět do podzemí. Procházíme sálem jehož strop je kolem 10 metrů nad zemí. V některých místnostech nevydržely stropy. Chodba nás dovedla do sálu, odkud jsme vycházeli a prohlídka kláštera je u konce. Využíváme možnosti obejít skálu a podívat se na klášter z venkovní strany. Stejnou cestou se vracíme k parkovišti. Později se ještě dozvídáme, že se jedná o výjimečné místo v rámci celé Evropy.