Jedeme na jih a jihovýchod Moravy – 18. den: Čejkovice - vyhlídka Na výsluní; Hodonín - minipivovar Křikloun; Baťův kanál; Sudoměřice - technická památka a rozhledna Výklopník; Petrov – vinné sklepy Plže, létající pivovar Wista Cz-Ek a přístav
Úterý 31. 5. 2022
Tak nám končí jeden moc pěkný pobyt v Bukovanském mlýně. Včerejšek jsme si pěkně užili a při tom si i odpočinuli a nabrali sílu na další naše výlety.
Vstáváme v osm. Cestou na snídani odnášíme pár věcí do auta. Opět bohatě snídáme, platíme a loučíme se. Personál je tady opravdu příjemný.
Odjíždíme před desátou.
Jedeme přes Kyjov. Ten jsme si prošli před 6 lety. Dnes se Ota zastavuje jen v infocentru. Nedaleko mám svoji zdravotní pojišťovnu, která letos spustila program Zdraví v mobilu s aplikací Krok ke zdraví, která umožňuje nachozené kroky proměnit za příspěvek na sportovní oblečení (za každých 300 tisíc kroků dostanu 100,- Kč). Už tam mám skoro 300,- Kč, když mi to náhle přestalo fungovat. Jdu zjistit, kde je problém.
V pojišťovně byla příjemná paní, která mi sice přímo neporadila, ale věděla, že dostali nějaký přípis, že je nutno stáhnout novou verzi. Jediný problém byl, že v pojišťovně neměli wifinu. Naštěstí infocentrum je jen 2 bloky. Tam mne nechali se připojit na internet a problém vyřešit. Ani nevím, zda mohu prozradit, že jsem samozřejmě zapomněla přihlašovací jméno, ale na pojišťovně mi paní pomohla a současně dala kontakt na technika, kdybych měla další problém. Nakonec vše dobře dopadlo, už mi vše funguje, i když i toho technika jsem využila. Ale byl zlatý. Ujistil mne, že mu mám hned zavolat, kdybych měla nějaký další problém.
Než jsem tohle vše vyřešila, Ota prostudoval všechny donesené prospekty a zjistil, že v Čejkovicích v bylinkovém ráji SONNENTOR je nová vyhlídka a že tam musíme. Ani jsem se tomu moc nebránila, i když se mi to jevilo jako zbytečná zajížďka. Byla jsem však rada, že mám svůj problém vyřešený.
Vracíme se skoro 30 km na jihozápad. Ještě jsme na trase měli objížďku. Konečně jsme tam dojeli. Firma SONNENTOR sídlí na východním okraji obce, kde ze zchátralého areálu bývalého JZD vytvořili moderní sídlo společnosti. R. 2015 pak na střeše budovy sídla postavili vyhlídku Na Výsluní. Je otevřena vždy, když je otevřena prodejna. Vede na ni 54 schodů. Je vidět areál firmy, ale také obec Čejkovice, okolní vinohrady, Pálavu, Chřiby, Bílé Karpaty nebo Malé Karpaty. Mně se moc líbilo posezení na střeše, která s vyhlídkou sousedí, ale vrátka k němu byla zamčena. Další cesta je po střeše, kde jsou nějaké nízké rostlinky.
Teď už se držíme našeho itineráře. Dokonce víc, než jsme chtěli. Ještě ráno jsme se domlouvali, že vynecháme v Hodoníně domácí minipivovar Křikloun, že je to zbytečná zajížďka. Jenže teď to máme přímo na trase. Podle mých poznámek má mít otevřeno ve všední den od 9 do 16 hodin, jenže je zavřeno. Ani na zazvonění nikdo nereaguje. Na budově je aspoň kontakt. Ota se dozvídá, že nedaleko na světelné křižovatce je kiosek, kde se prodává jeho pivo v lahvi i točené.
Samozřejmě tam popojíždíme. Kdybychom nechali auto u pivovaru, bylo by to jednodušší. Byl problém zaparkovat, i když to bylo jen na chvilinku. Nakonec parkujeme o 3 bloky dál.
Odjíždíme těžší o 5 piv. Ota je spokojený, jak bude chutnat uvidíme. Nedaleko je restaurační minipivovar Kunc, ale tam už nejedeme. Tam jsme byli před 6 lety a piv máme momentálně dost.
Konečně jedeme tam, kde jsme dnes chtěli začít. Jedeme přes Rohatec do Sudoměřic, kudy protéká Baťův kanál a kde je technická památka výklopník.
Protože se v okolí kanálu budeme nějaký čas pohybovat, tak se zmíním v krátkosti o jeho historii.
Ještě dřív, než se začalo uvažovat o tomto kanálu, uvažovalo se již na začátku 18. století o propojení Dunaje, Odry a Labe. Návrhů bylo několik. Prvním krokem ke splnění tohoto cíle, bylo r. 1722 vybudování plavební komory u Rohatce, byla to první stavba tohoto druhu u nás. Od té doby se na řece Moravě i Odře plavily menší lodě o nosnosti 10 tun. Kvůli hospodářské krizi musela být stavba kanálu odsunuta. Koncesi následně odkoupila Severní dráha císaře Františka Ferdinanda, aby zabránila jeho budování. Jenže myšlenka propojení řek byla obnovena i po r. 1900. Dokonce byla postavena zdvihadla i zdymadla u nás i v zahraničí. První světová válka však zabránila dalšímu pokračování stavby.
Mezi zastánce výstavby vodní cesty Dunaj–Odra se řadil i podnikatel Tomáš Baťa. Až jeho následovník - jeho nevlastní bratr Jan Antonín Baťa vybudoval v letech 1934 – 1938 novou vodní cestu Baťův kanál na trase Otrokovice–Rohatec, aby mohl po vodě vozit lignitové uhlí do Otrokovic. Součástí bylo i vybudování melioračního systému v okolí řeky. Na financování se podílel s ministerstvem sociální péče Země moravskoslezské. Celá tato vodní cesta měřila 51 km a bylo na ní 14 plavebních komor, aby se překonal výškový rozdíl 18,6 m. Lodě plující proti proudu byly do komor taženy koňskými potahy nebo traktory, po řece pak vlečnými čluny rychlostí 5 km za hodinu. Firma Baťa postavila na vlastní náklady i domky pro obsluhu těchto komor. Ve své strojírně vyrobili i nákladní čluny o nosnosti 150 tun.
Zajímavostí je, když r. 1938 naplnili kanál vodou z řeky Moravy, klesla voda v řece natolik, že se objevili zdi nějaké stavby – jak bylo později zjištěno, jednalo se o kostel, který r. 1030 postavil kníže Břetislav.
Kanál se využíval ještě během 2. světové války. Ustupující německá armáda za sebou nechala spoušť - zničila všechny mosty i jezy, potopila lodě.
Kanál se využíval ještě během 2. světové války. Ustupující německá armáda za sebou nechala spoušť - zničila všechny mosty i jezy, potopila lodě.
Kanál se opravoval v obou poválečných letech – r. 1946 i 1947. Kanál provozoval Stavosvit Gottwaldov. Už se však nepřeváželo uhlí, ale pouze stavební materiál. Přestaly se využívat i závlahové kanály. R. 1961 byl provoz na kanále ukončen, lodní park rozprodán a kanál už nikdo neudržoval.
Až po r. 1989 byl kanál opraven. První loď tu znovu vyplula v květnu 1995. R. 1999 byl postaven přístav u Veselí nad Moravou a doplňkové sítě služeb - půjčovny kol ve Strážnici a ve Skalici. Jako poslední byla r. 2002 otevřena poslední zrekonstruovaná plavební komora v Petrově. Jejího otevření se zúčastnil i Tomáš Baťa mladší.
Nyní je kanál opraven. Jeho průměrná šířka je 12 metrů, hloubka v průměru 1,5 metru. Je zprovozněno 13 plavebních komor. Na trase je 56 mostů, mnohé jsou technickou památkou. To vše se využívá k pravidelné i turistické vodní dopravě mezi Otrokovicemi a Sudoměřicemi, případně slovenskou Skalicí. Nákladní plavba zde nefunguje. K dispozici je 8 přístavů a 16 přístavišť.
My jsme se sem jeli podívat hlavně na výklopník, který je dnes technickou památkou. Západně od Sudoměřic ho vybudoval T. Baťa r. 1939 – téměř současně s kanálem. Je postaven z cihel a betonu, postavil tam i byt pro správce a dílnu a konírnu. Až do r. 1945 sloužil k překládání lignitového uhlí, které se sem vozilo po železniční trati z nedalekého dolu Tomáš v Ratíškovicích. Vagon vtáhli pomocí lanového navijáku do výklopníku, pomocí lanového kladkostroje ho zdvihli a vysypali do připravené lodi. Ta neměla vlastní pohon - musela být tažena koňským spřežením. Cesta do elektrárny v Otrokovicích tak trvala 3 dny. Později koně byly nahrazeny traktorem a cesta zkrácena až na 10 hodin – pokud byl ideální stav vody. Během 2. světové války byl výklopník poškozen a již nebyl opraven. Až do r. 2003 jen chátral. O opravu se zasloužila obec v letech 2003 – 2005. Součástí opravy bylo i vybudování vyhlídkové střešní terasy, informačního centra a menšího občerstvení. Současně tady byl otevřen menší přístav, kde je prý možné si půjčit kánoe, motorové čluny, kajutové lodě či hausbóty. Výklopník je vysoký 14 m a na vyhlídkovou plošinu vede 73 schodů. Je vidět na kanál a v pozadí za okolním rovinatým terénem jsou vidět Bílé Karpaty, Buchlovské kopce a slovenská Skalica. Dokonce je možno si prohlédnout interiér s odborným výkladem.
Ota se sem těšil, už o něm už slyšel, jen ho v dálce vidí, raduje se. Jenže skoro zbytečně. Vstup je uzavřen. První vrátka by se nechala přelézt, ale než jsem to stačila nadhodit, zjistila jsem, že o kousek dal je schodiště uzavřené vyšší mříží. Tak to je špatné. Je tu i uzavřený stánek s občerstvením, ale cedule, kdy je otevřeno tu nějak chybí. Ještě sezona nezačala, tak to taky tady vypadá. Marně z venku zkoumáme, jak to mohlo fungovat. Prostě máme smůlu a musíme se s tím smířit. Jen se jdeme kousek projít podle kanálu a k přístavišti a odjíždíme.
Nejedeme daleko. Jedeme do Petrova. V jižní části obce jsou vinné sklepy Plže, které jsou od r. 1983 uváděny jako státní památková rezervace. Tam už se moc těším zase já. Plž je výraz pro vinný sklep s předsklepím. Ty nejstarší jsou vyhloubeny pod zemí, jsou široké cca 3 metry a dlouhé 10 – 17 metrů, klenba (kvelbenín) je z kamene. Jsou spojeny se vstupní lisovnou chodbou, které se říká šija. Tyto sklepy se připomínají již v 15. století. V 16. a 17.století je obyvatelé využívali i jako úkryt během válek. Je zde asi 80 různě zdobených a malovaných zahloubených vinných sklepů. Vrstva hlíny nad sklepem udržuje příznivé vnitřní klima. Sklepy s bílým barokním průčelím a modrou podrovnávkou (soklem) tvoří ulicovou zástavbu s dvěma náměstíčky.
U vjezdu do této části nás vítá nádherně vymalovaná kaple Panny Marie Bolestné. Hned za ní je parkoviště. Naproti je otevřený motorest. I ten je pěkně malovaný. Jen to vidím, jsem nadšená. Ale naše kroky už směřují dál – ke sklípkům. Po zkušenostech z minulého týdne ani nedoufám, že tady bude něco otevřeno. Ale konečně se na nás usmálo štěstí. Asi 3 sklepy jsou otevřené. Umožnují prohlídku uvnitř i nabízí degustace.
Začínáme u sklípku č. 11 ing. Pavla Tomanovského. Ještě jsem se nerozhlédla, ale Ota už registruje, že tady ve vinném sklípku prodávají půllitrové lahve piva - světlý a tmavý ležák Plže. Ota v sobě pivaře nezapře. Na druhé straně se mu nedivím, že nesdílí moje nadšení z otevřených sklepů s možností degustace – pít nemůže, bude řídit. Kupuje si tedy obě piva a odnáší do auta uložit ho, aby nezteplalo. Já si mezitím vychutnala 1 deci zweigeltrebe.
Pokračujeme v prohlídce sklepů. Jsou nádherné. Trochu se od sebe průčelí liší, jen některé jsou malované. Líbí se mi tady vše i na svahu čnící historické komíny – průduchy.
Ještě byl otevřený jeden sklep na konci jedné uličky, ale pan majitel si venku povídal a vůbec ho nezajímalo, že jsem se do sklepa šla podívat.
Na závěr jsme ještě navštívili u vstupu do areálu sklep č. 10, kde je i vetší venkovní posezení. Tam jsem ochutnala letošní novinku – lehounce perlivé letní víno Letní pokušení. Má 8 % a je ochucené, takže je to spíš taková osvěžující, trošku sladká limonáda pro dospělé. I tady nabízí pivo v půllitrových lahvích - 10 a 12. S paní jsme se dali do řeči a dozvěděli jsme se, že pivo pro ně vaří pan Staněk – vinotéku má nedaleko u hlavní silnice.
Samozřejmě naše kroky směřují i k němu. Pan Staněk má firmu Wista Cz-Ek s.r.o. a jako létající pivovar vaří pivo právě pro tato dvě nedaleká vinařství. Nabídku piv v pivotéce ma však velikou. Nakonec kupujeme jedno pivo Slovjanka ze Strážnice (etiketa je samozřejmě malovaná slováckými motivy) a dokonce kyseláče od plzeňského Proudu. V Plzni jsme na něj nenarazili a samozřejmě nás jeho chuť zajímá.
Pan nám dal adresy dalších pivovarů, které budeme mít na cestě. Dokonce nám dal i tácek pivovaru Křikloun a dvě etikety, které nechal udělat pro speciální účely pro své kamarády.
S pánem se hezky povídalo, ale je už po 15. hodině a my ještě neobědvali. Už bychom rádi někde zaparkovali, kde by se nechalo uvařit, ale také přespat, abychom si mohli dát pivo z vlastních zásob. Máme ještě jedno pivo z Kyjova a dvě z Dubňan. Ať nám to ubývá.
Jedeme jen kousek, vytypovala jsem jako místo k přespání parkoviště u přístavu Petrov – to je ten přístav, který byl po rekonstrukci otevřený jako poslední – za přítomnosti T. Bati. U kanálu je živo, je tam stánek s občerstvením. Na každé straně kanálu je jedno parkoviště. To za kanálem je poměrně velké a silnice tam končí. Parkujeme na tom nejvzdálenějším konci. Tady zůstaneme. Je tu klid, tady nikdo není. Nejdřív dáváme pivo z Dubňan, až pak jdu vařit oběd, či spíš už večeři. Pak dáváme druhé dubňanské. Jsou to litrovky, já dávám vždy třetinku, Ota zbytek.
Konečně se jdeme podívat ke kanálu a k plavební komoře. Jsou tu zakotvené i čluny, jsou pěkné, jen nás překvapuje, jak je voda v kanálu špinavá. Na vodě je klid, na břehu je živo. Točí tu Jarošovské pivo – to známe, na pivo tady nejdeme. Musíme pít naše piva nebo bychom se za chvíli už do auta nevešli.
Vracíme se k autu, tam už teď je aspoň stín. Až teď jsme se všimli, že v restauraci v přístavu máme zaplatit parkovné. Ale pak je zobrazený jen karavan a stan, to je za 200,- vč. služeb (jsou tu k dispozici služby jako v kempu). Služby využívat nebudeme, tedy neplatíme nic.
Dnes jdeme spát v 9, zatahuje se to, v noci má pršet, zítra má být zase horko. Teplo je i teď večer. Pivo balíme do mé peřiny, ať vydrží studené.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(48.874, 17.231)
Poslední aktualizace: 11.10.2022
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Přidat do oblibených uživatelů
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Sudoměřice
Mapa
Přidat oblast mezi oblíbené
Ubytování
Počasí
Chaty a ChalupyVyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Jedeme na jih a jihovýchod Moravy – 18. den: Čejkovice - vyhlídka Na výsluní; Hodonín - minipivovar Křikloun; Baťův kanál; Sudoměřice - technická památka a rozhledna Výklopník; Petrov – vinné sklepy Plže, létající pivovar Wista Cz-Ek a přístav
Turistické rozcestí Baťův kanál-Výklopník
Rozcestí
Nachází se na Baťově kanále u vyhlídky Výklopník, kde je i menší přístaviště rekeračních lodí. Prochází tudy zeleně značená turistická trasa. Jedním směrem směřuje k přístavišti Skalica, kde přechází na okružní žlutou značku. Ta pak pokračuje jednak přímo do historického centra Skalice, nebo delší větev pokračuje nejprve kolem řeky Moravy po protipovodňové hrázi, pak se stáčí ke Skalickým rybníkům a odtud se teprve vrací do…
0.5km
více »
Baťův kanál - Výklopník u Sudoměřic a skalický přístav
Tipy na výlet
Podíváme se do česko-slovenského pohraničí na zajímavá místa spjatá s Baťovým kanálem. Cesta vede převážně po neznačených zpevněných cestách lužním lesem, částečně po slovenském území. Délka trasy je asi 13 km.
Z…
1km
více »
Moravsko-slovenským pomezím do Skalice
Trasy
Trasa výletu začíná u železniční stanice Sudoměřice nad Moravou. Pokračuje do obce po zelené značce. Na návsi ji opustí a po hlavní ulicí pokračuje obcí, přetne hraniční Sudoměřický potok a…
1.1km
více »
Soutěž 5
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Turistické rozcestí Skalica, prístav
Rozcestí
Turistické rozcestí se nachází u přístavního objektu na Baťově kanálu u Skalice. Prochází tudy žlutě značená turistická cesta a začíná zde i zelená značka. Žlutá vede jedním směrem do Skalice na náměstí, opačným směrem na Perunskou louku k odbočce k přístavu a dále kolem Skalického rybníku se vrátí zpět do Skalice k železniční stanici. Zde začínající zelená značka přecház…
1.3km
více »
Sudoměřice - Tatíček Sudomír
Socha
Jestli na Moravském Slovácku všechny důležité historické postavy označují jako tatíček bych netvrdil, ale zřejmě to tu není není úplně neobvyklé. Alespoň regionální noviny psaly, když se odhalovala socha zakladatele Sudoměřic, že se Tatíček Sudomír vrátil do své obce.
První zmínka o obci Sudoměřice se sice kladla do roku 1368, ale bádání v archivech přineslo datum o století dřívější, rok 1261 (nebo 62). Zakladatelem obce měl být úředním Moravského …
2km
více »
Skalica - Ladovňa
Drobné památky
Na uchvávání potravin během roku s v minulosti používaly přírodní Lednice. Ty se budovaly ve formě ledových jam. Byly nejčastěji budované do svahu kopce na způsob zaklenutých sklepů, uzavřen…
2.3km
více »
Skalica – kalvárie (kalvária)
Kříž
Mezi vůbec nejkrásnější historické památky slovenského města Skalica patří bezesporu zdejší kalvárie. A na tomto konstatování nic nemění ani fakt, že se jedná o pamětihodnost relativně mladou, ani to, že její kráse…
2.4km
více »
Ze Skalice přes Skalické rybníky a Kátov do Holíče
Trasy
Když IDS JMK se "rozjela" i za hranice Jihomoravského kraje a dokonce i do příhraničí Slovenska, mohl jsem díky své předplatní "všezónovce" zajíždět linkou 910 i do Holíče a Skalice. Mezi…
2.4km
více »
Skalica – židovský hřbitov (Starý židovský cintorín)
Hřbitov
I když se to na první pohled možná nezdá, je nevelký skalický starý židovský hřbitov považován za jednu z nejvíce fascinujících židovských památek na Slovensku. Byl založen pravděpodobně v I. polovině 17. století …
2.4km
více »
Skalica – rotunda sv. Jiří (rotunda svätého Juraja)
Rotunda
Skalická rotunda sv. Juraja je nejen prokazatelně nejstarší památkou tohoto pozoruhodného západoslovenského města i symbolem Skalice, ale od roku 1970 také součástí seznamu Národních kulturních památek SR. Je přit…
2.4km
více »
Skalica – vyhlídka na Kalvárii
Vyhlídka
Záhorácké město Skalica je takovým malým – a svým způsobem také poměrně dobře utajeným - slovenským klenotem. Klenotem doslova „prošpikovaným“ neuvěřitelným množstvím pozoruhodných pamětihodností, kterým jednoznačn…
2.4km
více »
Skalica - rotunda, kalvária a hradby
Kaple
Areál rotundy sv. Juraja, Kalvárie a mestských cintorínov bol pôvodne súvislou vyvýšeninou. Doklady o jej najstaršom osídlení pochádzajú z obdobia halštatu. V rannom stredoveku tu bol vybudovaný hrádok opevnený valmi a priekopou. Zemepáni, ktorým patril, si v blízkosti postavili ako súkromný kostolík rotundu.
K rozdeleniu návršia prišlo po povýšení Skalice na slobodné…
2.4km
více »
Skalica, město západního Slovenska.
Tipy na výlet
Při našem posledním pobytu na jižní Moravě jsme sice měli vybraná místa, která jsme chtěli navštívit, ale září tentokrát mělo ke klidnému slunnému podzimu hodně daleko. Na nějaké delší…
2.4km
více »
Skalica – mlýn bratrů Piláriků s expozicí veteránů (mlyn bratov Pilárikových)
Technická památka
Technické památky se dlouhodobě stávají turisticky stále atraktivnějšími, a proto je jejich údržbě a dostupnosti věnováno úsilí mnoha obcí i soukromníků. Nejinak je tomu ve slovenské Skalici, ke které vždy mlýny pa…
2.6km
více »
Skalica - Spolkový dom - Dom kultúry
Dům, budova
Spolkový dom alebo Roľnícky spolkový dom, dnes Kultúrny dom sa nachádza na námesti v Skalici oproti farskému kostolu. Táto secesná budova z roku 1905 je kultúrnou pamiatkou a radí sa medzi najzaujmavejšie sta…
2.6km
více »
Skalica – Jurkovičův spolkový dům (Roľnícky spolkový dom)
Dům, budova
Záhorácká Skalica, to není jen gotika, renesance i baroko převážně sakrálních staveb a množství památek technických, ale také secese. Víceméně jen jedna, ne zcela čistá, ale současně o to úžasnější a v původní podobě…
2.6km
více »
Skalica – evangelický kostel (Evanjelický a.v. kostol)
Kostel
Jednou z mnoha sakrálních památek západoslovenské Skalice je – tradičně bezejmenný – evangelický kostel. V tomto případě správně kostel Evangelické církve augsburského vyznání. Před sebou zde máme evangelickou tol…
2.6km
více »
Skalica – klášterní kostel sv. Františka Xaverského s podzemní hrobkou (Jezuitský kostol)
Kostel
Jedna z nejzajímavějších památek slovenské Skalice bude zřejmě již navždy spojována se zdejším působením jezuitského řádu a s barokním architektonickým stylem. Hned na úvod si musíme prozradit, že se jedná o koste…
2.6km
více »
Skalica - jezuitský kostol sv.Františka Xaverského a gymnázium
Kostel
Jezuitský kostol sv. Františka Xaverského je barokovou stavbou z rokov 1693 - 1724. Jezuiti pôsobili v Skalici od začiatku 60 rokov 17.storočia. S výstavbou svojho kostola sv.Františka a kláštora začali v…
2.7km
více »
Skalica, královské město plné památek
Tipy na výlet
Cílem našeho výletu bude krásné historické slovenské město, nacházející se za řekou Moravou, nedaleko hranic s Českou republikou i měst Hodonín a Strážnice. V někdejším královském městě Skalica dnes žije přibližně …
2.7km
více »
Moravsko-slovenským pomezím do Skalice
Tipy na výlet
Jedeme jak je uvedeno v titulku na moravsko-slovenské pomezí do okolí slovenského okresního města Skalice. Začátek trasy výletu jsem nasměroval na moravskou stranu k vlakové stanici v…
2.7km
více »
Skalica - Farský kostol sv.Michala Archaniela a karner sv.Anny
Kostel
Farský kostol sv. Michala Archaniela a karner sv. Anny sa nachádza v centre mesta Skalica na námesti, ktoré má nezvyčajný tvar v podobe trojuholníka a je jeho dominantou.Kostol bol vybudovaný v roku 1372 po povýše…
2.7km
více »
Rotunda sv.Juraja v Skalici
Rotunda
Rotunda svätého Juraja v Skalici vznikla v románskom období niekedy medzi 11 a 13 storočím,okolo nej sa nachádzala plocha na pochovávanie.Pôvodná románska stavba zostala zachovaná,prestavaná bola až v období gotiky a baroka.V prvej polovici 15 storočia rotundu zvýšili o jedno podlažie,ktoré plnilo funkciu strážnej veže.Veža bola prepojená mostíkom s ochodzou hradieb.Baroková…
3km
více »
Skalica
Městečko
První písemná zpráva o obci pochází z roku 1 209, později v roce 1 372 povýšena na město a opevněna. Město je dnes velice známé a hojně navštěvováno, v minulosti bylo důležitým střediskem československých vztahů…
3km
více »
Skalická kalvária
Ostatní
Skalická kalvária sa nachádza na najvyššom bode Slobodného kráľovského mesta Skalica.Bola Vybudovaná na mieste pôvodného stredovekého Hrádku s oválnym pôdorysom.Skalická kalvária vznikla zásluhou jezuitského rádu…
3.1km
více »
Baťov kanál.
Drobné památky
Pozývam Vás všetkých na jedinečnú atrakciu,na plavebnú vodnú cestu a zároveň technickú pamiatku Baťov kanál a priamo do prístavu jedinnom na slovenskej strane v Skalici.K dispozícii sú rôzne druhy plavidiel k pren…
3.1km
více »
Petrov - Plže
Místní část
Jde o areál místních vinných sklepů, které se nacházejí za železniční zastávkou na jihozápadním okraji obce. Jedná se o nejlépe dochovaný soubor vinných sklepů z 18. a 19. století na našem území, který byl již v r…
3.2km
více »
Petrov - vinné sklepy Plže, plavební komora na Baťově kanálu
Tipy na výlet
Podíváme se do podhůří Bílých Karpat do obce Petrov. Využijeme nově vyznačenou modrou pěší trasu začínající na vlakovém nádraží v Sudoměřicích, která nás nejprve provede okrajem obce a poté polní cestou s výhledy …
3.7km
více »
Plže Petrov
Tipy na výlet
Pár kilometrů od Hodonína a od Strážnice najdeme na cestě č. 55 malou obec Petrov, která se může pochlubit krásnou skupinou viných sklepů, památkovou rezervací lidové architektury Plže. Plže najdeme v malebném kop…
3.8km
více »