Loading...
Kalábrie návštěvníka překvapí jak svou opuštěností tak i zajímavými místy. I když se očekává spíše suchá krajina, najdou se tady oblasti, které jsou pravým opakem. Naše cesta Kalábrií nebyla předem plánovaná a tak trochu jsme hráli na náhody, které většinou končily větším či menším překvapením. Naše návštěva jednoho z nejmalebnějších městeček Kalábrie vlastně začala po odbočení s dálnice A 2 v oblasti národního parku del Pollino. Odtud jsme projížděli k jihu krajinou, která se měnila každým kilometrem. Okolní Hory byly porostlé bujnou zelení, která je na mnoha místech zcela neprostupná. Často se objevily menší plochy pastvin a mezi tím strže a bílé skály. Zastavili jsme se v širokém údolí odkud se nám otevřel pohled na Hory a za jednou z nich vyčníval hrad.
Krátká jízda údolím končí na okraji městečka Morano Calabro. Zbývá zaparkovat a jít. Před námi je kuželovitý, poměrně vysoký kopec. Na něm jsou postaveny domy, které zabraly veškerou plochu. Červené střechy jsou jedna vedle druhé a kromě úzkých uliček je všechno zastavěné. Nad tím vším ční zřícenina starobylého hradu. Vcházíme do liduprázdných uliček a snažíme se dostat k hradu. Občas zahlédneme kočky, které jsou snad u každého domu. Záhadou zůstává, jak se tady projíždí auty, která stojí před domy. Přímo k vrcholu to nejde, občas musíme zabočit a hledat tu správnou uličku. Je to docela slušný výstup. Dostáváme se k hradu a odměnou nám je pohled do údolí. Pro sestup si vybíráme jinou část města a procházíme uličkami jako z pohádky. Ještě poslední pohled na městečko, na které se nezapomíná a vydáváme se za další neznámou.