Loading...

Tajuplná Basilicata a pálivá Kalábrie III. (stará Scalea, normanský hrad, slaná voda a přes hory i doly zase zpět domů)

Cestopisy

V našem putování došlo na část, kterou jsme původně považovali za naprosto zbytečnou ztrátu času a nakonec se – minimálně svým způsobem – jednalo o nejromantičtější a nejpohodovější část jihoitalského týdne i jeden z vrcholů celého zájezdu. Navíc vrchol okořeněný dobrou pizzou a poznáním pozoruhodných staveb všeho druhu pocházejících z období minimálně patnácti století … i když jejich interiérová část nám, bohužel, většinou zůstala utajena.

Musím však doznat, že snad nejpříjemnější záležitostí bylo zjištění, že jsme za dvouhodinové toulání historií potkali kromě účastníků našeho zájezdu snad jen čtyři místní obyvatele, asi deset koček a jednoho psa. Jedinou vadou na kráse Scaley tak byl fakt, že ve zdejším supermarketu stálo 0,66 l Peroni v teplém stavu 1,29 euro, ale za chlazené chtěli ti vydřiduši hned 2,50. Pro jistotu jsme ale tento stav ověřili hned několikrát …

Oficiálním programem tohoto úseku zájezdu (čtvrtek 13.7.) byl sice celodenní odpočinek a koupání na Cedrátové riviéře Tyrhénského moře, ale naše představy se od něj diametrálně lišily. Měli jsme totiž neodbytný pocit, že by bylo škoda nezkusit alespoň nahlédnout na vše, co zde stojí za vidění. A ono toho v tomto jedenáctitisícovém přímořském letovisku, známém svého času jako „město čtyř brán", opravdu nebylo málo.

Po krátké obchůzce neprostupně uzavřeného kostela sv. Mikuláše (dominanta nejspodnější části starého města byla založena již v 8. století, hlavními klenoty jsou románská krypta a gotická hrobka admirála Romana) jsme se vydali vzhůru (tedy po krátkém zdržení mého doprovodného tříčlenného fraucimoru v prodejně se všemi těmi marmeládami, ochucenými těstovinami, cedrátovými oleji apod.). Původně jsem chtěl jen nekoordinovaně stoupat k vrcholu starého města a spoléhat se na intuici. Po objevu docela kvalitního a logického místního značení jsem náš osud vložil do rukou domorodců. Ve finále jsme viděli téměř vše. co jsme vidět chtěli a měli. Nejvíce mrzelo, že jsme se nedostali do zmíněného svatomikulášského kostela a do objektu, kde se mají nacházet byzantské fresky z období někdy mezi 5. a 8. stoletím.

Naše cesta vzhůru do historie v podstatě začala až u největšího rodového paláce ve městě, tedy u středověkého Palazzo Spinelli z 13. století. A potom už nás čekaly hlavně obloukové průchody, malá náměstíčka, množství schodů a velmi úzké uličky zvané vanelle. Nechyběla ani okrouhlá strážní věž Cimalonga, která ve své historii sloužila mj. jako ochrana městské brány nebo věznice a dnes je v ní malé archeologické muzeum. A také nádherná panoramata, která vyvrcholila dosažením areálu někdejšího normanského hradu. Zespodu to totiž sice vypadá, že vrcholem staré Scaley je kostelní věž, ale ještě nad ní se nenápadně skrývá relativně nevelká, ale půvabná (jiná snad vlastně ani existovat nemůže, že ano) hradní zřícenina. Podle slov dalších účastníků zájezdu toto přirozené vyhlídkové místo nadchlo úplně všechny …

Cesta dolů pak zřejmě byla ještě atraktivnější než stoupání vzhůru a bolestnou ránu v srdci nám zasadily až ty nepřístupné byzantské fresky. Zvonili jsme sice na rodinu, která nám měla prostory někdejšího kostelíka sv. Mikuláše Řeckého zpřístupnit, ale ta dovedně předstírala hluchotu či nepřítomnost (později nám domorodci prozradili, že se na ně nedozvoní téměř nikdo a nikdy). Náladu nám alespoň trochu zvedli dva italští zedníci, kteří budovali jakousi dostavbu domu. Hotovou měli jedinou část – v podlaze ukotvená futra a v nich osazené dveře.

Zdejší mariánský kostel nás sice nijak neuchvátil, ale různé průchody s kapličkami, portály a opevňovací vížky rozhodně ano. Fotoaparáty a mobily se činily jako staří stachanovci ... a i tak jsme za chvíli byli zase u dolního – bohužel stále zavřeného – sv. Mikuláše. Tady se pak naše skupina na nějaký čas rozdělila.

Po posílení pizzou a pivem jsme pokračovali v poznávání památek tohoto města. Přesněji řečeno jsme vyrazili k mořskému pobřeží, kde se nachází jeden ze symbolů Scaley, strážní věž Talao z poloviny 16. století. Tehdy byla součástí obranného systému, který budoval císař Karel V. Habsburský k obraně pobřeží před nájezdy Osmanů a pirátů. Stavba pak byla vážně poškozena spojeneckými vojsky během II. světové války. Měli jsme to – za dobrovolné vstupné - i s průvodcem a českým výkladem přes mobil, takže super.

Tím byla historická exkurze ukončena a oddali jsme se věcem zcela povrchním, téměř až nechutně komerčním a konzumním. Tím myslím pláž, moře, debatu u piva a opakovanou návštěvu obchodu za účelem nákupu drobností. Závěrečnou třešničkou na dortu a krásným bonusem dne se stala návštěva moderního kostela sv. Josefa. Tato kopulová hexagonální stavba u fotbalového stadionu vznikla v letech 1977 až 1978 a nás potěšila natolik, že jsme zde do pokladniček naházeli zbývající drobáky, takže jsme rozsvítili snad třetinu elektrických svíček v kostele.

No a pak už byl skutečně konec a jelo se domů. Lehce opožděně, takže od první chvíle bylo jasné, že do té 14. hodiny, kterou nám slíbila CK i průvodkyně, to prostě do Prahy stihnout nemůžeme. Brzy jsme raději zrušil izaplacené lístky na vlak a jen vyčkávali další vývoj. Nejprve to vypadalo na 16. hodinu, pak na 17. a nakonec jsme byli rádi, že jsme dojeli těsně před 17,30 hod. a stihli vlak ČD v 18,15 hod. Vzhledem k tomu, že všechny Regiojety byly vyprodány a hromada spojů se zrušila, byla to pro nás v podstatě předposlední možná varianta. Příjezd do Prahy v pátek odpoledne prostě není nejlepší nápad … a to jsme ještě měli štěstí na průjezdnost v okolí Mnichova. Stačila však jedna kolona kvůli havárii na německé dálnici, jedna před Prahou a horší dopravní situace v Regensburgu.

V každém případě to byl skvělý zájezd a Basilicata je prostě nádherná. Takže před závěrem už snad jen jednu perličku. Náš pobyt v jižní Itálii doprovázely teploty mezi 31 a 37 celsiovými stupni. Když jsme měli v pátek (14.7.) ráno pauzu v Brennerském průsmyku, čekalo nás zde velmi příjemných 13 Celsiů. Týden po našem návratu už teploty v jižní Itálii překročily čtyřicítku a stále stoupaly vzhůru …

Co dodat na úplný závěr? Přívlastek tajuplná je zapůjčen z názvu zájezdu, slůvko pálivá pak připomíná kalábrijský symbol, tedy všudypřítomné věnce ostrých červených papriček. I když slunce tady chvílemi pálilo skoro stejně jako zdejší slavný „mls“ zvaný nduja. A ten si prý kupují jen ti nejotrlejší …

A abych prozradil alespoň něco málo o zdejší gastronomii, tak se musím přiznat, že grilované olihně s jakýmisi řasami jsme jedli poprvé v životě (byly vynikající a vůbec jsme moc nechápali, že si tady mohlo pár lidí stěžovat na stravování) a italskému červenému se moc odolávat nedá. Samozřejmě jsme koštovali jen a pouze z regionálních výrobků …

(psáno v létě roku 2023)

Poslední aktualizace: 7.7.2024
Tajuplná Basilicata a pálivá Kalábrie III. (stará Scalea, normanský hrad, slaná voda a přes hory i doly zase zpět domů) na mapě
fotka uživatele markyz63
Autor: markyz63
Kvalita příspěvku:
hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci
Sdílet s přáteli
sdílet na facebooku poslat emailem
Byl jsem zde!
Zapamatovat

Příspěvky z okolí Tajuplná Basilicata a pálivá Kalábrie III. (stará Scalea, normanský hrad, slaná voda a přes hory i doly zase zpět domů)

Scalea – zřícenina normanského hradu  (Castello di Scalea)
Scalea – zřícenina normanského hradu (Castello di Scalea)
Zřícenina
hodnoceni 10/10
Nejvýše položenou památkou historického jádra kalábrijského přímořského…
0.2km
více »
Scalea – Staré město  (Centro storico)
Scalea – Staré město (Centro storico)
Městská část
hodnoceni 10/10
Scalea je půvabné jedenáctitisícové město v jihoitalské Kalábrii. Většina…
0.3km
více »
Scalea - kostel Panny Marie Karmelské  (Chiesa di Santa Maria d'Episcopio)
Scalea - kostel Panny Marie Karmelské (Chiesa di Santa Maria d'Episcopio)
Kostel
hodnoceni 10/10
Kostel Santa Maria d'Episcopio je známý také jako Madonna del Carmine či C…
0.3km
více »
Scalea, město krásných historických památek i rozlehlých pláží
Scalea, město krásných historických památek i rozlehlých pláží
Město
hodnoceni 10/10
Jedenáctitisícová Scalea, která se nachází v regionu Kalábrie a na pobřeží…
0.7km
více »
Scalea – strážní věž Talao  (Torre Talao)
Scalea – strážní věž Talao (Torre Talao)
Pevnost, opevnění
hodnoceni 10/10
Kamenná strážní věž Talao, která se nachází mezi pobřežím Tyrhénského moře…
0.8km
více »
Scalea – kostel sv. Josefa  (Chiesa di San Giuseppe Lavoratore)
Scalea – kostel sv. Josefa (Chiesa di San Giuseppe Lavoratore)
Kostel
hodnoceni 10/10
Moderní farní kostel sv. Josefa v kalábrijském městě Scalea sice není…
1.4km
více »
San Nicola Arcella - Arco Magno (Calabria)
San Nicola Arcella - Arco Magno (Calabria)
Skalní útvar
hodnoceni 10/10
Na webu je toto místo nazýváno Arco Magno (Velký oblouk). Jedná s…
3.2km
více »
Praia a Mare – strážní věž Fiuzzi  (Torre di Fiuzzi)
Praia a Mare – strážní věž Fiuzzi (Torre di Fiuzzi)
Pevnost, opevnění
hodnoceni 10/10
Téměř sedmitisícové jihoitalské městečko Praia a Mare je sice známé hlavně…
5.8km
více »
Ostrov Dino (Calabria)
Ostrov Dino (Calabria)
Ostrov
hodnoceni 10/10
Ostrov Dino patří mezi menší ostrovy na Tyrhénském pobřeží Itálie, nicméně…
6.3km
více »
Praia a Mare – Jeskynní svatyně Panny Marie  (Santuario della Madonna della Grotta)
Praia a Mare – Jeskynní svatyně Panny Marie (Santuario della Madonna della Grotta)
Jeskyně
hodnoceni 10/10
Madonna della Grotta patří mezi nejvýznamnější poutní svatyně v celé jižní…
8.6km
více »
Praia a Mare - přímořské letovisko v Kalábrii.
Praia a Mare - přímořské letovisko v Kalábrii.
Město
hodnoceni 6/10
Praia a Mare je město v provincii Cosenza, které se rozkládá u Tyrhénskéh…
9km
více »
Diamante
Diamante
Městečko
hodnoceni 8/10
Diamante je starobylé mestečko, situované na Cedrovej…
13.6km
více »
Diamante - nástěnné malby v centru města (Murales)
Diamante - nástěnné malby v centru města (Murales)
Zajímavost
hodnoceni 10/10
Pětitisícové jihoitalské městečko Diamante sice možná není pro…
15.9km
více »
Stará Maratea – ruiny města zvaného Hrad  (Castello – Ruderi Maratea Vecchia)
Stará Maratea – ruiny města zvaného Hrad (Castello – Ruderi Maratea Vecchia)
Městská část
hodnoceni 10/10
Návštěvu městečka Marathea můžeme pojmout mnoha způsoby…
19.5km
více »
Maratea – bazilika sv. Blažeje  (Basilica di San Biagio)
Maratea – bazilika sv. Blažeje (Basilica di San Biagio)
Kostel
hodnoceni 10/10
I když Itálie většinově „patří“ Panně Marii, je město Maratea v regionu…
19.5km
více »
Maratea - socha Ježíše Spasitele.
Maratea - socha Ježíše Spasitele.
Socha
hodnoceni 9/10
Kromě svých pláží s kouzelnými zákoutími  je Maratea známá díky soše Ježíše Spasitele. Ta je vysoká 22 metrů a po soše Krista v Riu…
20.2km
více »
Maratea, město hor, skal, pláží a kostelů
Maratea, město hor, skal, pláží a kostelů
Město
hodnoceni 10/10
Jihoitalskému městu Maratea se říká různě. Například Perla…
20.8km
více »
Tajuplná Basilicata a pálivá Kalábrie I.  (přes hory a doly ke gigantickému Kristovi i městům Praia a Mare a Maratea)
Tajuplná Basilicata a pálivá Kalábrie I. (přes hory a doly ke gigantickému Kristovi i městům Praia a Mare a Maratea)
Cestopisy
hodnoceni 10/10
Najít dnes v Evropě nějakou atraktivní lokalitu, které se turisté…
20.8km
více »
Morano Calabro - krásné historické městečko v Kalábrii.
Morano Calabro - krásné historické městečko v Kalábrii.
Město
hodnoceni 8/10
Morano Calabro je italské Městečko v provincii Cosenza v Kalábrii, které …
29.6km
více »
Kalábrie, město Morano Calabro.
Kalábrie, město Morano Calabro.
Cestopisy
Kalábrie návštěvníka překvapí jak svou opuštěností tak i zajímavými místy.…
30km
více »
zavřít reklamu