Kroměříž – náhrdelník turistických perel

Květná zahrada s Rotundou  •  Fotografie (6)

v knihovně Arcibiskupského zámku  • 

Prázdniny jsou tu, ke cti přijdou všechny zajímavé destinace, kde si lze dobře odpočinout, pobavit se, sportovat, ale také poznávat a objevovat. My Češi patříme mezi národy, které mají cestování takříkajíc v krvi a tak se rozprchneme do všech možných končin – ať už uvnitř hranic naší země „mlékem a strdím oplývající“, tak na pláže rozmanitých moří, či do vzdálenějších míst za dobrodružstvím a exotikou. Naštěstí doby, kdy nám v tom soudruzi bránili, jsou už čtvrt století za námi a tak o tom, kam vyrazíme, rozhodujeme my sami, podle svého vkusu, zájmů a zálib – a samozřejmě také podle tloušťky naší peněženky. V poslední době naneštěstí nutno brát v potaz ještě jedno závažné kritérium – a sice zda tam, kam pojedeme, nás někdo ve jménu své šílené víry nezastřelí, nebo nepodřízne a v úplně posledních dnech ještě také zda se tam vejdeme, protože by tam mohlo být plno běženců… Po zvážení všech okolností se jako klidná, bezpečná a pohodlná dovolená skutečně jeví ta tuzemská – a ti, kteří Česko dobře znají, potvrdí: půvabů a atraktivit tu můžeme objevovat nepřeberně. Měl bych tip: Kroměříž a okolí…

Hanácké Athény

Ptáčnice v Květné zahradě  • 

Díky své nezvykle bohaté historii, úzce spojené s uměním a vzdělaností, neboť město bylo již od 17. století kulturní křižovatkou celé střední Moravy, je Kroměříž často přezdívána Hanáckými Athénami. Od roku 1978 je městskou památkovou rezervací, roku 1997 bylo vyhlášeno nejkrásnějším historickým městem České republiky a o rok později byl Arcibiskupský zámek spolu s Květnou a Podzámeckou zahradou zapsán na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Patří mezi nejcennější kulturně historické památky na Moravě. V minulosti byl reprezentačním sídlem a letoviskem olomouckých biskupů a arcibiskupů. Roku 1110 získal osadu Kroměříž olomoucký biskup Jan II. (1104 – 1126). Poté byla majetkem biskupství a arcibiskupství olomouckého. V polovině 13. století biskup Bruno ze Schauenburgu (1245 - 1281) povýšil Kroměříž na město a na místě dnešního zámku založil gotický hrad. Uvedl v život manský správní systém a do Kroměříže soustředil všechnu administraci biskupství. Za episkopátu Stanislava Thurzy (1496 – 1554) byl hrad přestavěn na renesanční zámek. Během třicetileté války byla Kroměříž dobyta a zdevastována švédskými vojsky. K obnově města i zámku přistoupil biskup Karel z Lichtensteinu- Castelkorna (1665 – 1694). Vycházeje z návrhů císařských dvorních architektů F. Lucheseho a G.P. Tencally byl zámek vystavěn do podoby, jak jej vidíme dnes. V letech 1848-1849 se Arcibiskupský zámek stal dějištěm zasedání Ústavodárného říšského sněmu rakouských národů. V minulém století stojí za zmínku rekonstrukce zámecké věže, kterou zapálila ustupující německá vojska koncem II. světové války.

Perla kvetoucí

svatý patron střeží víno v Arcibiskupských sklepech  • 

Část dědictví UNESCO, Květná zahrada, zvaná též Libosad, se řadí mezi nejvýznamnější zahradní díla na světě. Dnes je patrně jediným představitelem takto komponovaného zahradního celku v Evropě. Základní část vznikla podle projektu císařského architekta Giovanni Pietro Tencally v období 1665–1675. Z jedné strany ještě připomíná pozdně renesanční italské zaalpské zahrady, na straně druhé však již přizvukuje francouzskému barokně klasicistnímu typu á la Versailles. Pozdější úpravy architektů Antona Archeho v 19. století a Pavla Janáka ve 20. století nijak nenarušily originalitu a atmosféru doby jejího zrodu. Labyrinty zelených, většinou habrových stěn spolu s 244 m dlouhou kolonádou, dvěma historickými skleníky, centrální Rotundou, vodotrysky v tzv. pstružích rybnících, květinovou i sochařskou výzdobou skýtá nezapomenutelné dojmy. Druhým rokem jsou otevřeny rekonstruované zahradní kabinety Holandské a Pomerančové zahrady, Králíčího vršku a Ptáčnice.

Perla 6,5 m pod zemí

Arcibiskupské sklepy založil r. 1266 biskup Bruno ze Schauenburgu. Výnosem Karla IV. z roku 1345 obdržely právo vyrábět mešní víno podle vatikánských norem. Sklepy náležejí k Arcibiskupskému zámku a leží pod zemí v hloubce 6,5 m. Mají 1030 m2 a dělí se na Horní a Dolní sklep. Je tu po celý rok stálá teplota mezi 9 - 11°C. Jak léta prověřila, je tu ideální prostředí pro výrobu čistě přírodních, vysoce kvalitních mešních vín. Těší se staleté tradici a do třetího tisíciletí vstupuje s historií, psanou už 735 let. Sklepy uchovávají nejstarší partie zdiva gotického hradu ze 13. století, stěny porůstají povlaky prospěšných ušlechtilých plísní. Víno zraje v historických dřevěných sudech různé velikosti. Největší z nich – dnes již z praktických důvodů nevyužívaný, by mohl pojmout 19 100 litrů ( je třetí největší v zemi), nejstarší sud je z roku 1805.

Památník Maxe Švabinského  • 

Okouzlení Maxem Švabinským

Muzeum Kroměřížska sídlí na Velkém náměstí, v původně renesančním objektu z počátku 17. století. V domě s klenbami a portálem je dnes muzeum s Galerií v podloubí a výstavními sály. Pyšní se stálými expozicemi – především Památníkem Maxe Švabinského, věnovaným životu a dílu slavného českého malíře a kroměřížského rodáka, dále archeologicko-přírodovědnou expozicí Příroda a člověk a archeologicko-historickou expozicí Historie ukrytá pod dlažbou města. Zejména při prohlídce děl Maxe Švabinského si uvědomíme, jak neprávem zapomínáme na umělce jeho „kalibru“. Při pohledu na dokonalost jeho maleb, grafik, i prací různými technikami např. na bankovkách apod. nás fascinuje rozměr jeho schopností, dokonalost výsledků, které předkládal světu. I tyto exponáty by měla vidět i naše omladina, vesměs vystavená působení různých současných pseudostylů, ničících vnímání a jemnocit.

Biskupská vodárna  • 

Stroje, které by mohly vyprávět

Tzv. Arcibiskupská vodárna představuje ojedinělou technickou památku - v původním prostředí, v dobrém technickém stavu, dokumentující úroveň vodárenské techniky z přelomu 19. a 20. století.. Poprvé je zmiňována v 17. století, kdy byla v pravém křídle arcibiskupského mlýna. Stará vodárna zásobovala vodou z mlýnského náhonu zámek, městské kašny, pivovar a kapitulní domy. Snaha o zajištění kvalitní pitné vody vedla v roce 1838 k vybudování prameniště na svazích Barbořiny. Voda tekla potrubím do staré vodárny a nahradila v té době již nevyhovující vodu z mlýnského náhonu. V letech 1893 – 1904 nechal arcibiskup Theodor Khon na pozemku starého mlýna postavit novou vodárnu. Ta byla v roce 1903 opatřena plynovým motorem GANZ Budapest. Pohon čerpadel byl v roce 1912 nahrazen třemi elektromotory. Staré (dvouválcové) čerpadlo zajišťovalo doplňování vody do rybníků Podzámecké zahrady. Nové čerpadlo dodávalo užitkovou vodu do venkovního vodovodního řadu v ulici Na kopečku, odkud se rozděloval na jednotlivé větve. Vodárna byla v provozu až do roku 1963, kdy byl v Podzámecké zahradě obnoven původní vodní režim, zajišťovaný průtokem vody z řeky Moravy.

Atraktivní Podzámecká

Podzámecká zahrada bývala jen zelinářskou a květinovou zásobárnou pod hradem na prostorách směrem k řece Moravě. Počínaje 15. stoletím se měnilo její poslání i vzhled a v 17. století byla přebudována na barokní součást areálu zámku, sahající až ke schodišti u řeky. O dvě století později se zahrad proměnila na stylový krajinářský park na ploše 64 ha, využívající řeky Moravy a odvodnění bažinatého lužního lesa. Zapojením vodní složky - potůčky, rybníky, botanickou skladbou luk i porostů s romantickými objekty - Pompejánská kolonáda, Paví dvůr, Rybářský pavilon,Colloredova kolonáda a sochařskou výzdobou - busta arcib.Rudolfa Jana a arcib.Sommerau-Beckha vyniká mezi evropskými krajinnými parky. Dnešním návštěvníkům seznámení s Podzámeckou zahradou usnadňuje zajímavá možnost: pod zadní fasádou zámku má stanoviště elektrický vláček, který zájemce nejen zahradou proveze, ale reprodukovaným komentářem i seznámí s prvky z oblasti dendrologie, krajinářství, zahradnictví, historie areálu, nejhezčími scenériemi, atd. Zvolit si můžeme okruh historický či poetický, obsluha zastaví podle přání a nešetří ani zajímavými postřehy a informacemi ad hoc.

Hold pěvci svobody

Po delších přípravách otevřela Kroměříž expozici - hold svému významnému rodákovi Karlu Krylovi. Snaha o plné pochopení, ale i zasloužené ocenění jeho osobnosti byla inspirací pro novou zážitkovou expozici, která zvýrazňuje osobité a nezaměnitelné Krylovo dílo, plné radosti, vtipu a poetiky, ale zároveň pod tlakem reality plné vzdoru, smutku, sarkasmu a pozdějšího rozčarování z politického vývoje v České republice. Rozmanité dílo básníka s kytarou je plné emocí a takovým způsobem chce působit i jeho expozice v Kroměříži. Návštěvníci tu nebudou kráčet od vitríny k vitríně s muzejními „kousky“, nenajdou ani Krylovy osobní předměty. Naopak, expozice je vtáhne do Krylových myšlenek a emocí, jejím hlavním smyslem je vyvolávat jejich odezvu, prožitky a souznění, evokovat Krylovu dobu, její důsledky, nespravedlnosti, pomýlenosti. V tomto velmi netradičním prostoru bychom si měli uvědomovat odkaz Karla Kryla, dluh, který vůči němu máme, chováme-li se tak, jak se bohužel často v současnosti chováme. Karel by ocenil, kdybychom na to přišli – proto by bylo mimořádně dobře expozici navštívit, ukázat ji i svým dětem a povědět jim, co by bylo správné…

Nejen mešní víno, ale i platidla

Jinou významnou kapitolu dějin kroměřížských biskupů ukazuje Biskupská mincovna. Ti si právo razit vlastní mince podrželi od středověku až do tereziánských reforem v polovině 18. století. Zlaté a stříbrné mince z kroměřížské mincovny byly symbolem moci a předčily i věhlas císařského platidla. Kronikou této slavné doby je stálá expozice v mincovně ze 17. století, kde lze spatřit i ojedinělou kolekci více než deseti tisíců papežských mincí a medailí, mincí církevních rytířských řádů, či medailí církevních bratrstev. Jde o nejvýznamnější numismatický soubor v České republice, který svým rozsahem, skladbou a uměleckou hodnotou se řadí k vrcholným kolekcím církevních ražeb na světě - po boku sbírky vatikánské.

Tolik některé hlavní magnety pro návštěvníky Kroměříže. Míst, která stojí za návštěvu, je samozřejmě mnohem více, zejména přidáme-li městské okolí. V letní sezoně město zvyšuje svou přitažlivost celou řadou akcí, které existenci památek využívají. Navíc nejen památky činí Kroměříž přitažlivou. Vzhledem k bohatství zajímavých objektů se tu natáčela celá řada filmů - nejslavnější Formanův Amadeus, ale i řada dalších. Mnoho návštěvníků proto vyhledává a obdivuje místa, známá z filmů, či TV obrazovky. Město sem navíc situuje řadu příležitostných, kostýmovaných akcí dle jednotlivých titulů. Z připravovaných letních akcí doporučuji např. výstavu Peklo s princeznou, Tajemství staré Kroměříže, Hledání pokladu biskupa Bruna, festival Hudba v zahradách a zámku, Divadlení 2015, Dobývání Kroměříže Švédy, Dožínky Zlínského kraje, Mezinárodní festival vojenských hudeb, či Kroměřížské hudební léto. Není pochyb – je rozhodně z čeho vybírat, Kroměříž se může stát ozdobou programu vaší dovolené, jste srdečně zváni…

Miroslav Navara